Větrné elektrárny: o čem se nemluví

Fialova probruselská vláda škodila republice do poslední chvíle. Nedlouho před svým koncem schválila a prohlasovala do podoby zákona tzv. akcelerační zóny, oblasti v České republice, které mají za cíl urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny. V těchto zónách nebudou projekty mimo jiné podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což významně urychlí celý proces povolování.

»Česká republika svými již zavedenými opatřeními a dalšími opatřeními, která připravuje v oblasti zjednodušení povolovacích procesů pro OZE patří v tomto k nejaktivnějším členských státům EU, a je dávána Evropskou komisí za příklad dobré praxe pro ostatní státy,« pochválil se v tiskové zprávě Fialův ministr životního prostředí Petr Hladík.

Do roku 2030 by mělo díky dotacím vyrůst až 500 větrníků. V řadě lokalit však obyvatelé větrné elektrárny odmítají. Není se čemu divit, málokdo chce mít za humny hučící obludu.

Největší výrobce elektřiny ČEZ provozuje dva větrné parky: od roku 2009 fungují elektrárny u Věžnice na území Kraje Vysočina a u Janova v Pardubickém kraji. V Německu a Francii pak soubor pevninských parků. Firma ale chce postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem více než 600 megawattů (MW). V bývalém vojenském újezdu u Ralska podle oznámení, které ČEZ předal Krajskému úřadu Libereckého kraje, zde má vyrůst 16 větrníků. Jejich instalovaný výkon může dosáhnout až 115 megawattů.

Mají mít výkon 5,6 až 7,2 MW, výšku stožáru až 166 metrů a celkovou výšku až 250 metrů (pro porovnání, petřínská rozhledna je vysoká 58,7 metru). Pokud vše půjde podle plánu, elektrárny by mohly vyrůst během let 2027 a 2028. Vzhledem k tomu, že lokalita je řídce osídlená, očekává investor hladký průběh povolovacího řízení.

Možná klimatu víc škodí, než prospívají…

Nadšení z bezemisní větrné elektřiny však kazí nejen bezvětří. Stále větší větrné turbíny si navzájem stále více odebírají větrnou energii, čímž se další rozšiřování větrných farem stává neefektivním, upozornil německý fyzik Dieter Böhme. Obří větrníky snižují rychlost větru i ve vyšších nadmořských výškách a způsobují turbulence, takže se stále více navzájem zpomalují.

Výzkumný projekt prof. Dr. Helmuta Keutnera (Beuth University of Applied Sciences Berlin) ve spolupráci s meteorologickými ústavy rovněž zjistil, že když větrné turbíny odebírají z atmosféry velké množství energie, zpomalují, a tím posouvají proudění vzduchu, které přímo koreluje s povětrnostními jevy, a významně ovlivňují počasí. To má za následek období sucha a horká období, která se geograficky posunula. V Německu to vedlo za posledních dvacet let k mnohonásobnému nárůstu lesních požárů, nedostatku vody a horkým obdobím. Tyto problémy se podle Keutnera instalací dalších větrníků budou dále zhoršovat. Řešením nemůže být tzv. »ochrana klimatu« prostřednictvím větrných turbín, ale pouze masivní rozšíření jaderných elektráren čtvrté generace.

Další vědci zapojení do výzkumu na stejné téma varovali již v roce 2010 před dalším rozšiřováním větrné energie, dokud nebude lépe pochopen dopad využívání větrné energie na regionální a globální klimatické systémy.

V Německu naměřené průměrné rychlosti větru již léta klesají. To potvrzují i výsledky studie, kterou provedla organizace Deutsche WindGuard pro Německou asociaci pro větrnou energii. Pro Německo jako celek prokazují výsledky této studie jasnou souvislost mezi klesající rychlostí větru a masivní těžbou větrné energie větrnými turbínami: v Evropě ztratilo 50 procent monitorovaných míst od roku 1979 více než 30 procent svého potenciálu větrné energie. Odběr větrné energie již klimatické změny zhoršil, místo aby je zmírňoval: Oslabené atlantické nízkotlaké systémy během vegetačního období uvolňují prostor pro statické vysokotlaké systémy, a tím způsobují ztráty, nebo dokonce úplné zastavení srážek, jak se stalo v roce 2018 v Německu a některých sousedních zemích. Odpovědná místa to ignorují a vycházejí z mylné představy, že využívání větrné energie – bez ohledu na rozsah – není pro klima škodlivé.

Pokračující exponenciální rozšiřování větrných turbín, jak je plánováno v rámci Green Dealu, může znamenat zastavení přirozené větrné rovnováhy, což brzy povede ke katastrofě.

Elektřina opravdu čistá?

Navíc Německo i Francie čelí rostoucímu množství důkazů o negativních dopadech větrných parků na lidské zdraví a životní prostředí. Spolkový námořní a hydrografický úřad navíc potvrdil, že z provozu turbín se uvolňuje až 228 chemických látek, z nichž 62 je klasifikováno jako obzvláště škodlivé. Jde především o složky protikorozních nátěrů, oleje a chladiva, která jsou potenciálně toxická a karcinogenní. Z lopatek větrných turbín se totiž vlivem abraze uvolňují mikročástice a chemické látky, včetně nebezpečných per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS), známých jako »věčné chemikálie«. Podle odhadů se z jedné turbíny může ročně uvolnit 30 až 150 kilogramů materiálu.

Podle portálu Iniciativa pro demokracii a osvětu (IDA) analýza 60 vzorků divokých prasat v Porýní-Falci prokázala, že játra všech testovaných zvířat ulovených v blízkosti větrných elektráren výrazně překračovala limity EU pro obsah PFAS. Maso z těchto zvířat bylo označeno za nepoživatelné. Vzhledem k tomu, že nelze tyto látky z životního prostředí odstranit, jde o riziko dlouhodobé kontaminace půdy a vody.

Francouzská státní rada již v roce 2024 zrušila povolení pro výstavbu nových větrných elektráren a zpochybnila i ty stávající. Důvodem byla žaloba 16 organizací, které upozornily na nedostatečnou ochranu obyvatel před hlukem. Normy z roku 2011 totiž řešily výhradně slyšitelné frekvence (125–4000 Hz) a zcela ignorovaly nízkofrekvenční hluk a infrazvuk (pod 20 Hz). Vědecké poznatky přitom dlouhodobě naznačují, že i tyto, pro lidské ucho neslyšitelné, frekvence mohou způsobovat poruchy spánku, stres a snižovat kvalitu života v okolí turbín. Ke zdravotním příznakům »syndromu větrných turbín«, který konstatovali francouzské soudy ve shodě s lékaři, patří u osob žijících v blízkosti větrných turbín poruchy spánku, migrény a bolesti hlavy, nevolnost a závratě, zvonění nebo pocit tlaku v uších, chronická únava, podrážděnost a setrvalý pocit úzkosti. Tyto symptomy jsou spojovány s vnímaným hlukem, nízkofrekvenčním zvukem pod hranicí slyšitelnosti, (infrazvukem) a vibracemi a stroboskopickým efektem rotujících lopatek turbín.

Ohřívání moře, zabíjení ptáků…

Podle studie z USA ohřívají větrné elektrárny na volném moři vodu ve svém okolí. Tento efekt odpovídá zhruba 25 letům globálního oteplování, které by měly tyto elektrárny snížit. Projevuje se však už během několika dnů. Vědci zjistili, že v bezprostřední blízkosti větrných parků došlo k oteplení povrchu moře o 0,3 až 0,4 °C. To odpovídá 2,3 až trojnásobku dlouhodobého trendu oteplování globálního povrchu moře. Od začátku satelitních měření v lednu 1979 činí tento trend +0,13 °C za desetiletí. Vzdušné víry rotujících pobřežních větrných elektráren vedou k interakci mezi vzduchem a mořem, uvádí studie.

Zbystřit by měli i ochránci zvířat. Podle odhadů německé organizace na ochranu přírody NABU každoročně zahyne přibližně 100 000 ptáků po srážkách s větrnými turbínami. A studie z USA tvrdí, že větrné turbíny zabíjejí mnohem více netopýrů než ptáků – a to miliony zvířat ročně.

Nově Trumpova administrativa zastavila výstavbu pobřežních větrných elektráren v USA poté, co Pentagon zjistil, že konstrukce turbín mohou rušit důležité vojenské radarové systémy. V srpnu ministerstvo vnitra zahájilo komplexní přezkum předpisů týkajících se pobřežních větrných elektráren, přičemž se odvolávalo na obavy o národní bezpečnost, dopady na životní prostředí a to, co popsalo jako preferenční zacházení s »nespolehlivými, ze zahraničí kontrolovanými zdroji energie oproti spolehlivé energii vyrobené v USA«.

Ještě není pozdě poslat Fialovy akcelerační zóny za celou jeho vládou – do zapomnění. Stačí vzít si příklad z našich amerických přátel a zastavit dotační penězovody.