Vláda uplácí veřejnoprávní média

Potřebují česká veřejnoprávní média vyšší koncesionářské poplatky? A potřebují vůbec poplatky? To jsou otázky, které momentálně dělí politickou scénu. Zatímco strany vládní koalice se bijí za vyšší příjmy pro Českou televizi a Český rozhlas, samozřejmě z kapes občanů, ale také firem, opozice tvrdí, že obě instituce mají peněz dostatek, měly by ale s nimi lépe hospodařit. Navrhuje zrušení poplatků a financování obou veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, nebrání se ani jejich sloučení.

Zvýšení koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Tomu ale brání dlouhá vystoupení opozičních poslanců. Ti se mnohdy ani sami nebrání tomu, že jde z jejich strany o obstrukce, protože zvýšení poplatků chtějí zabránit. Samozřejmě nezabrání. Zvýšení plateb nakonec projde, a tak je jen otázkou, kdy.

Podle opozice není ke zvýšení poplatků žádný důvod. »Tento návrh je jen dalším důkazem vládní neschopnosti efektivně hospodařit a hledat úspory. Stejně se chová vláda, stejně se chovají tyhle dvě instituce. Namísto toho, aby se škrtalo tam, kde je to nutné, nejjednodušší řešení, ke kterému se tato vláda uchyluje, je další tahání peněz z kapes občanů a firem,« uvedl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Za snahou zvýšit poplatky vidí fakt, že letos na podzim se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny. Vládní koalice chce podle něj tato média zvýšením poplatků »de facto korumpovat, aby jí znovu pomohla vyhrát volby«.

Zvýšení poplatků dává do souvislosti s blížícími se volbami také bývalý poslanec KSČM Jiří Valenta, který se za svého působení ve Sněmovně právě otázce fungování veřejnoprávních médií věnoval.

»Blíží se sněmovní volby. Politické strany, které jsou u moci a dlouhodobě drží ochrannou ruku nad Českou televizí, tuto instituci teď potřebují, aby podprahově ovlivňovala veřejné mínění,« řekl. Připomněl slib ministra kultury po nástupu do funkce, že poplatky se zvyšovat nebudou. Praxe je ale tak jako v celé řadě dalších vládních slibů zcela opačná.

Valenta je »radikálně proti zvýšení poplatků«, obě média mají podle něj už nyní poměrně vysoký rozpočet. Připomeňme, že Česká televize letos hospodaří s téměř osmi miliardami korun, Český rozhlas s více než dvěma miliardami korun. Po přijetí novely by měla ČT získat navíc 865 milionů korun a ČR 331 milionů korun ročně.

Sloučení, krok správným směrem

Na tom, zda veřejnoprávní média budou i nadále financována formou koncesionářských poplatků, anebo by byla financována ze státního rozpočtu, podle Valenty až tak moc nezáleží. »Občané to budou platit tak jako tak,« uvedl. »Jako společnost bychom měli otevřít debatu, zda je platit ze státního rozpočtu, nebo zachovat koncesionářské poplatky,« uvedl s tím, že osobně by poplatky nechal, ale ve stávající výši. V případě, že budou financována ze státního rozpočtu, hrozí podle Valenty, že budou víc ovlivnitelná. »Bude to ve fázi podřízenosti k někomu,« uvedl.

Poplatek se má nově vztahovat i na zařízení schopná přijímat vysílání například prostřednictvím internetu, nejen na televizní a na rozhlasové přijímače. S tím Valenta v žádném případě nesouhlasí. »Naopak by bylo dobře rozšířit množinu lidí, kteří je nebudou platit vůbec, třeba o lidi, kteří nevlastní televizi,« uvedl.

Poplatky se budou podle předlohy měnit také pro firmy. Podnikatelé a firmy mají platit podle počtu zaměstnanců místo počtu přijímačů. Například podniky o 250 zaměstnancích budou platit na poplatcích až 70krát více, o 500 zaměstnancích až 100krát více než nyní. Ani s tím Valenta nesouhlasí. »Nějaký základní poplatek by asi měl být, ale rozumný, měl by se odvíjet od poplatku na domácnost,« uvedl. 

Možnost sloučení obou veřejnoprávních médií není podle exposlance špatný nápad, jen na provozních výdajích by se ušetřilo přes miliardu korun. »Asi by to nebyl krok špatným směrem, mají to i jiné evropské země a funguje to,« dodal Valenta.

Umožnit kontrolu NKÚ

Co ale považuje za důležité, je umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu provádět kontrolu obou médií. Jako opoziční poslanec to opakovaně navrhoval. »Chtěli jsme, aby se ČT ze zákona otevřela kontrole NKÚ, ale neprošlo to. Všechny politické strany sice říkaly ano, ale nikdy se k tomu nedospělo,« uvedl. Kde vidí důvod této neochoty? »Hrozí, že by se zjistilo, odkud kam tečou neprůhledné finanční toky, které v České televizi jsou,« vysvětlil Valenta.

Televizní poplatek činí na domácnost 135 korun a rozhlasový 45 korun měsíčně. Vládní předloha zvyšuje poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Poplatek se má nově vztahovat na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu. Zachován má být ale princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, která jsou v držení jejích členů. Novela počítá také s pravidelnou valorizací poplatku.

Koaliční tábor už uvedl, že se pokusí k mediální novele svolat na středu 12. února mimořádnou schůzi. Její program nelze měnit ani upravovat. Před schválením programu mohou na rozdíl od běžných schůzí vystupovat jen řečníci s přednostním právem.

O podobě novely by poslanci mohli hlasovat podle předpokladů koalice nejpozději v pátek 14. února. Není vyloučeno, že koalice využije možnost stanovení pevného termínu pro hlasování. Jde o způsob, který v tomto volebním období vládní koalice využila už několikrát.

(jad)