Výdaje domácností stále rostou

Inflace se zatím drží přijatelných hodnot, většina českých domácností to však ve svých peněženkách příliš nepociťuje. Nový průzkum agentury Ipsos pro společnosti Home Credit v dubnu 2026 ukázal, že 65 % českých domácností má dnes vyšší měsíční výdaje než před rokem. Polovina respondentů uvádí mírný nárůst výdajů, dalších 17 % mluví o výrazném zvýšení. Beze změny zůstaly výdaje podle 31 % domácností a pouze tři procenta respondentů říkají, že utrácejí méně.

»Data ukazují, že vyšší výdaje dnes vnímá většina domácností, ale nejtvrdší dopad má růst cen na rozpočty s nižšími příjmy. U domácností s příjmem do 30 tisíc korun uvádí výrazné zvýšení výdajů 29 % respondentů, zatímco u domácností s příjmem nad 70 tisíc korun je to jen 8 %. Citelněji růst výdajů vnímají také ženy a lidé ve věku 45 až 53 let,« řekl Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik Home Creditu.

Výdaje táhnou nahoru potraviny

Hlavním důvodem vyšších výdajů je podle lidí zdražení potravin, které zmiňuje 65 % respondentů. Na druhém místě je celkové zdražování, které uvádí 42 % dotázaných. Vyšší ceny energií, dopravy a služeb zmiňuje přibližně 40 % respondentů.

Naopak splátky úvěrů patří mezi méně časté důvody růstu výdajů. Jako příčinu vyšších měsíčních nákladů je označuje jen zhruba desetina respondentů. To naznačuje, že pro většinu domácností zatím nepředstavují úvěry hlavní zdroj finančního tlaku.

Rozdíly jsou ale patrné i mezi jednotlivými věkovými skupinami. Celkové zdražování téměř všeho zmiňují lidé ve věku 54 až 65 let výrazně častěji, než mladí ve věku 18 až 26 let, konkrétně 51 % oproti 28 %. Regionálně je zřejmé, že Pražané častěji pociťují zdražení služeb, které uvádí 46 % z nich, oproti 37 %, které prezentují názor celkové populace.

Na zdraví Češi šetřit nechtějí

Na rostoucí výdaje reagují domácnosti především omezením položek, které nejsou nezbytné. Nejčastěji škrtají cestování, které omezuje 35 % respondentů. Přibližně čtvrtina domácností uvádí, že obecně snižuje své výdaje nebo šetří na potravinách a oblečení. Na opačném konci žebříčku je zdravotní péče, kterou omezuje pouze 5 % domácností.

Ochota i nutnost šetřit se přitom liší podle příjmu, vzdělání i lokality. Domácnosti s příjmem 50 až 60 tisíc korun omezují cestování nejčastěji ze všech dotázaných, jako hlavní úsporu to uvádí 47 % respondentů. Vysokoškoláci a Pražané naopak častěji uvádějí, že se nemuseli výrazně omezit v žádné oblasti. U vysokoškoláků jde o 37 % a u Pražanů o 36 %, zatímco celorepublikový průměr domácností, které říkají, že se nemusely omezit vůbec, je 26 %.

Domácnostem chybějí tisíce

Celkem 29 % domácností, které růst výdajů pociťují, nejčastěji uvádí, že měsíčně utratí o 2000 až 3000 korun více než před rokem. Hned za tím následuje 23% nárůst o 3000 až 5000 korun. Zvýšení výdajů o méně než tisíc korun hlásí přibližně 10 % domácností, zatímco nárůst nad 10 000 korun měsíčně uvádí 5 % respondentů.

Průzkum se ptal také na to, o kolik by si domácnosti potřebovaly přilepšit, aby se jim s výdaji lépe vycházelo. Nejčastější odpovědí bylo navýšení příjmů o 3000 až 5000 korun měsíčně.

»Nejčastější nárůst výdajů i částka, která by domácnostem pomohla, se pohybují v řádu několika tisíc korun měsíčně. To ukazuje, že u velké části domácností nejde o dramatický propad, ale o dlouhodobý tlak na rozpočet, který postupně ukrajuje finanční rezervu. Pozitivní zprávou zároveň je, že splátky úvěrů zatím většina lidí neoznačuje za hlavní problém,« upozornil Ondrušek.

(jw)