Výroba oceli na historickém minimu

Výrobě oceli se stále nedaří umazávat ztráty z minulých let a po výrazném propadu produkce mezi lety 2021–2024 se stále pohybuje na nejnižších hodnotách v historii. Jen mírně optimističtější situace panuje u konečných výrobků, jejichž produkce sice vzrostla, prakticky veškeré toto navýšení však jde na vrub opětovnému nastartování výroby v Nové Huti v Ostravě. Té se ale příliš nedaří.

Nová Huť převzala vloni v říjnu zkrachovalou huť Liberty Ostrava. V podniku nyní fungují tři závody, jejichž provoz tollingově financují jiné firmy – nakupují pro huť materiál a platí jí za jeho zpracování. Firma vyrábí trubky, svitky, plechy a další ocelové produkty. Společnost Nová Huť pokračuje v přípravě strategických investic, nejvýznamnější je příprava projektu výstavby elektrické obloukové pece s plánovanou kapacitou až 1,5 milionu tun oceli ročně, uvádí firma na svém webu. Letos však chce snížit počet zaměstnanců, může se to dotknout až přibližně 270 lidí. Podle odborářů se to neobejde bez omezení výroby.

Unijní politika likviduje konkurenceschopnost

Československo patřilo až do počátku devadesátých let 20. století mezi lídry ve výrobě oceli ve světě, kdy vyrábělo prakticky tunu na každého obyvatele. Dnes je situace o poznání horší. V loňském roce bylo v ČR vyrobeno 2,4 mil. tun surové oceli, což představuje prakticky stejný výsledek jako v roce 2024. Jde o vůbec nejnižší výrobu oceli v ČR v historii. Jen za posledních 10 let se produkce surové oceli v ČR snížila o více než 50 % (v roce 2015 činila 5,3 mil. tun). Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že výrazné snížení výroby z posledních let jde na vrub zejména ukončení primární výroby v ostravské společnosti Liberty (nyní již Nová Huť).

»Čelíme jedné z největších a nejdelších krizí způsobených externími faktory, které v celoevropském měřítku zásadně narušují stabilitu hospodářství a oslabují konkurenceschopnost Evropské unie. Evropské výrobce ohrožují zejména levné dovozy ze třetích zemí či vysoké ceny energií, a to včetně drahých a nestabilních cen emisních povolenek. Systém emisních povolenek je nepředvídatelný a podléhá tržním spekulacím, které nemáme možnost ovlivnit. Náklady evropských výrobců tak neustále rostou a jejich konkurenceschopnost se nadále zhoršuje,« řekl Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren. Dodal, že tento dlouhodobý vývoj vychází z ignorování ekonomické reality a skutečného fungování trhu ve prospěch ideologicky motivovaných přístupů. Výhled je pak podle něj, i s ohledem na současnou napjatou geopolitickou situaci, značně nejistý.

Čína premiantem

Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1803 mil. tun, což představuje meziroční pokles o 2 %. Největším producentem surové oceli nadále zůstává Čína, a to přesto, že v posledních letech její produkce stagnuje či dokonce klesá. Přesto Čína vyprodukovala kolem 53 % světové výroby oceli.

Naopak dál raketově roste výroba v Indii. Druhý největší výrobce ve světě vyrobil 165 mil. tun oceli, což představuje meziroční růst o více než 10 %. Indie tak za posledních 10 let téměř zdvojnásobila svou výrobu a její podíl na světovém trhu se přiblížil 10 %. Výrazným tempem ale roste výroba i ve Vietnamu, Saudské Arábii či v Alžírsku.

V Evropské unii se výroba dále propadá. Meziročně se v EU vyrobilo o 2,6 % méně oceli (126,2 mil. tun). Největším výrobcem v EU nadále zůstává Německo, a to přes významný pokles výroby v loňském roce (-8,6 %). Z předních světových výrobců tak Německu výroba klesla vůbec nejvíce.

Jiří WERTZ