»Šokující fakta o přísné japonské politice vůči muslimům«. Co je na tom pravdy?

od redakce

Již zhruba 10 let se na českém internetu a emaily opakovaně šíří text s názvem »Co se u nás o Japonsku neví!« nadepsaný v předmětu mailu »V Japonsku«. Na první pohled působí jako seznam šokujících faktů o údajně přísné japonské politice vůči muslimům.

Podívejme se na něj věcně a na základě ověřitelných skutečností.

Jedno z hlavních tvrzení textu říká, že »Japonsko je země, která nemá islám«, a že islám je zde přísně omezen. To je nepravda. V Japonsku žije podle odhadů přibližně 150 až 230 tisíc muslimů. Fungují zde mešity (například známá Tokyo Camii), islámská centra i komunitní organizace. Japonská ústava navíc garantuje náboženskou svobodu, což znamená, že žádné náboženství, včetně islámu, není zakázáno. Text dále tvrdí, že muslimové nemohou získat japonské občanství ani trvalý pobyt. Ani to není pravda. Japonsko má obecně přísnou imigrační politiku, ta se však vztahuje na všechny cizince bez ohledu na náboženství. O udělení pobytu či občanství rozhodují standardní kritéria – délka pobytu, pracovní status, integrace a bezúhonnost. Náboženská příslušnost v tom nehraje roli.

Další tvrzení hovoří o tom, že nelze dovážet Korán nebo studovat arabštinu. I to je smyšlené. Korán je v Japonsku běžně dostupný, a to jak v arabštině, tak v japonských překladech. Arabština se vyučuje na univerzitách, například na Tokyo University of Foreign Studies. Text se snaží vytvořit dojem, že v Japonsku existuje systematická státní diskriminace muslimů, například, že nesmějí pracovat ve firmách, pronajímat byty nebo zakládat školy. Nic z toho není zakotveno v japonském právu. Je pravda, že cizinci v Japonsku obecně čelí určitým bariérám (například při hledání bydlení), ty však souvisejí především s jazykem, administrativou či kulturními zvyklostmi, nikoli s konkrétním náboženstvím.

Šířený text tedy nepřináší skrytou pravdu, ale naopak ukázkový příklad manipulace. Většina jeho tvrzení je nepravdivá nebo hrubě zkreslená.

(lšu)

Přečtěte si další články

3 komentáře

❌➗➕➖ 10/04/2026 - 08:50

Spíše by mě zajímalo, jestli muslimové v Japonsku také i japonsky mluví?, nebo si tam vytváří jejich národní kolonii?. Podobně jako v Německu, nebo v ČR, kde velké množství Turků, Afričanů, Ukrajinců, atd.. si už provozují cizineckou kolonizaci a žijí jako stát v cizím státě.. Budoucnost takové země pak určuje jenom závod v porodnosti, kde cizinci i jasně vedou… Statistiký úřad tohle ani nehlídá, a každé africké dítě narozené v ČR je už považováno za Čecha i když výchovou pak žije podle afrických tradic a způsobů, ‚podobně jako český cikáni‘.. Osobně si myslím, že historický stát a jeho národní identita je velmi důležitá věc, která by před zánikem měla být velmi chráněna..

Odpovědět
kočkopes 08/04/2026 - 11:07

Tak jsme se v článku dočetli o dvojitém šoku. První šok obyvatelstvo utrpělo, když hromadně třem lidem došel dopis o tom, že v Japonsku je zakázaný islám. Z toho byla v šoku celá republika, dokonce přestala fungovat doprava. Na nyní šok číslo 2, islám je v Japonsku povolen. Nic proti šokové terapii, ale lidé dnes už jsou v šoku z mnoha jiných věcí, například z rostoucích cen. Tři lidé šokovaní tím, že je islám v Japonsku zakázán a šest lidí šokovaných tím, že je povolen? To už je podle kočkopsí agentury příliš. Ano, přiznejme si to, dnešní svět je šokující. Každý den nám v televizi ukáží tisíce šokujících produktů, bez kterých bychom nepřežili šokující realitu šokujícího života. A najednou přijde dvojnásobný kontradikční šok, který je naprosto šokující. A tak se kočkopsí agentura musí položit otázku: dostane se naše šokovaná země ze šoků z Japonska? Podle našich průzkumů skončí až 5 lidí díky původní správě na psychiatrické léčebně, a podobně tomu bude u dalších 10 lidí, které dostane k psychiatrovi šok z vyvrácení této šokující zprávy. Jak si možná někteří šokovaní čtenáři povšimli, může to převyšovat počet lidí, kteří šokující zprávy četly. Tomu se říká multiplikační efekt, kdy jeden šokovaný člověk může šokovat i několik dalších, což je pro vás také určitě šok. Nevím jak vás, ale mě, když se něco opakuje, začne to nudit. Článek je tedy čtenáře šokuje nejen šokující zprávou, ale i šokující nudou. A podle výzkumu kočkopsí agentury je ČR jednička v nudných šocích. Zatímco v ostatních státech buď šokují nebo nudí, my jsme první stát, který tyto dvě věci úspěšně spojil, z čehož by jste měli být v šoku. Můžeme tak dnešní kočkopsí vsuvku ukončit poukazem na šokující aplikovanou vědu České republiky, která spojila to, co se zdálo dosud nespojitelné. Úspěšné šokující spojení šokujících protikladů je nudně i nutně šokující. Jsem z toho šokován – asi tak stejně jako vy.

Odpovědět

Zanechat komentář