Zaměstnanec, nebo OSVČ? Určí to nový zákon

Česko chystá nový zákon o práci přes digitální platformy, který podle směrnice EU má začít platit v prosinci. Reaguje na růst platformové ekonomiky a na nejasnosti kolem postavení lidí, kteří přes platformy pracují. Nová úprava má posílit ochranu pracovníků, zpřehlednit fungování algoritmického řízení a usnadnit posuzování toho, kdy jde o samostatnou činnost a kdy už o závislou práci.

Platformová práce se v Česku netýká jen rozvozu jídla nebo taxislužeb. Přes digitální platformy lidé zajišťují také úklid, řemeslné práce, péči o děti, vzdělávání nebo on-line služby. Podle dostupných dat si touto formou alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 000 lidí. Pro mnohé z nich jde o přivýdělek vedle studia, rodičovské dovolené nebo jiného zaměstnání, uvedl portál JenPráce.cz

Kdy už nejde o »OSVČ na volné noze«

Návrh zákona cílí na situace, kdy pracovník formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky pracuje za podmínek obdobných zaměstnání. Zavádí proto vyvratitelnou právní domněnku. Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Digitální platforma bude muset prokázat opak.

Návrh zákona se zaměřuje také na způsob, jakým platformy organizují práci prostřednictvím digitálních systémů. Platformy dnes často pomocí algoritmů přidělují zakázky, hodnotí výkon nebo upravují odměny. Nová pravidla proto počítají s větší transparentností, s povinností informovat o fungování těchto systémů a s lidským dohledem nad klíčovými rozhodnutími.

»Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu,« upozornila Anna Kevorkyan, šéfka JenPráce.cz. Směrnice zaručuje právo na vysvětlení rozhodnutí a lidský přezkum. Důležitá rozhodnutí, například omezení přístupu k účtu, pozastavení možnosti přijímat zakázky nebo jiný zásah s obdobně závažným dopadem, zároveň nebude možné ponechat na automatizovaném systému, ale musí je učinit člověk. Nová úprava dopadá i na oblast ochrany osobních údajů. Směrnice omezuje, jaké informace mohou platformy prostřednictvím automatizovaných systémů o lidech zpracovávat. »Zakázané má být například automatizované zpracování údajů o emocionálním nebo psychologickém stavu, údajů o soukromých konverzacích, dat získaných v době, kdy člověk práci přes platformu nenabízí ani nevykonává, nebo údajů, z nichž by bylo možné dovozovat výkon chráněných práv, například odborové organizování,« řekla Kevorkyan. Pro platformy to může znamenat nutnost přenastavit některé monitorovací a analytické nástroje.

Ochrana soukromí a dat pracovníků na prvním místě

Směrnice zároveň počítá s tím, že lidé pracující přes platformy mají mít možnost spolu bezpečně a neveřejně komunikovat, a to prostřednictvím digitální infrastruktury platformy nebo obdobně účinným způsobem. Platformy se přitom mají zdržet přístupu k takovým kontaktům a jejich monitorování. I to může mít praktický dopad na nastavení interních komunikačních kanálů a na práva pracovníků sdružovat se a hájit společné zájmy.

»Z pracovněprávního hlediska bude klíčové, že se více zpřehlední vztah mezi platformou a pracovníkem. Pokud platforma fakticky organizuje práci, kontroluje její výkon a určuje podmínky, bude se velmi obtížně bránit závěru, že jde o závislou práci,« upozornila advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát. »Stejně důležité ale bude i to, jak platformy používají algoritmické systémy – zejména pokud jejich prostřednictvím rozhodují o přístupu k práci, výdělcích nebo hodnocení pracovníků. Firmy by proto měly už nyní analyzovat, jak jejich model funguje v praxi, ne jen na papíře,« dodala Poláková.

Česká pravidla mají navázat na unijní směrnici, kterou mají členské státy převzít do 2. prosince 2026.

(jw)