Zase jde hlavně o byznys!

Jak už to tak u imperialistických agresí a válek bývá, téměř vždycky jejich autorům jde o byznys… Také izraelská vojenská invaze do pásma Gazy přímo souvisí s kontrolou a okupací strategických zásob zemního plynu na moři. 

Jde o dobyvačnou válku. U pobřeží Gazy se nachází obrovské množství zemního plynu, objeveného v roce 2000. V listopadu 1999 byla podepsána dohoda s palestinskou samosprávou, podle níž byla práva na těžbu ropy a zemního plynu udělena na 25 let společnosti British Gas (BG Group) a jejímu partnerovi v Athénách, Consolidated Contractors International Company (CCC), které vlastní libanonské rodiny Sabah a Kouri.
Práva na těžbu plynu z moří činí 60 procent pro BG, 30 procent pro CCC a 10 procent pro Investiční fond palestinské samosprávy, informoval už 21. října 2007 izraelský deník Haarec.

Jak ukrást plyn

Otázka vlastnictví plynových polí v Gaze je klíčová. Z právního hlediska tyto rezervy patří Palestině. Ale podivuhodná smrt Jásira Arafata, zvolení Hamásu do vlády a kolaps palestinské samosprávy umožnily Izraeli získat de facto kontrolu nad plynovými poli v Gaze. Vojenská okupace Gazy má mj. za cíl přenést suverenitu nad plynovými poli na Izrael, což je v rozporu s mezinárodním právem (vyšlo najevo už v srpnu 2009).

O necelých 15 let později, 3. ledna 2024, vyjádřily palestinské zdroje obavy, že by Izrael mohl ukrást zemní plyn z Gazy.

Ale i v palestinském táboře se příběh komplikuje. Schválení těžby palestinského zemního plynu z pobřežních vod Netanjahuovou ultrapravicovou sionistickou vládou prohlubuje propast mezi politickým křídlem Fatahu a Hamásu.

Otázka palestinské těžby plynu z pobřežních oblastí není jen ekonomickou otázkou, ale také ohniskem geopolitického napětí. Zatímco Izrael se prý snaží chránit své bezpečnostní, a rozhodně pak ekonomické zájmy, Hamás a další palestinské organizace vnímají plyn jako klíčový zdroj pro posílení svého postavení a nezávislosti. Rozhodnutí Izraele využívat palestinský plyn bez plného souhlasu palestinské samosprávy jistě roznítí nové regionální konflikty, a to i v případě, že dlouhodobý konflikt s Hamásem skončí.

Nová »Svatá aliance«

V předvečer prvního výročí svého druhého funkčního období v Bílém domě Donald Trump bez obalu oznámil celé planetě své plány: Strategické a ekonomické zájmy Spojených států a amerických společností budou prosazovány všemi nezbytnými prostředky.

Trump zaslal dopis, v němž vyzval dalšího prezidenta s diktátorskými manýry, tureckou »hlavu státu« Recepa Tayyipa Erdogana, aby se stal členem tzv. mírové rady, která bude dohlížet na prozatímní správu Gazy, oznámilo 17. ledna turecké prezidentství. K témuž vyzval i egyptského autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího.

Třešničkou na dortu je, že státy, které přispějí více než miliardou dolarů, budou moci zůstat členy tohoto »spolku« i po uplynutí tříletého funkčního období.

Podle Financial Times se Trumpova administrativa domnívá, že Mírová rada pro Gazu »by mohla být potenciální náhradou za OSN, jakýmsi neformálním paralelním orgánem pro řešení konfliktů mimo Gazu«.

Cílem je vytvořit novou organizaci velmocí podle vzoru Svaté aliance, která vznikla po Napoleonově porážce u Waterloo a Vídeňském kongresu v letech 1814-15.

Není náhoda, že o dvě století později je toto vše oznámeno až po porážce Evropy, která chtěla zvítězit na Ukrajině, a ztrácí mezitím Grónsko, Kanadu a Blízký východ. A aby byl hořký pohár vypit až do dna, tak EU tím ztratila svoje trhy v Rusku, ztratila zdroje levné energie a surovin z Ruska. Jsme tak svědky totální porážky EU!A to vinou Německa, Francie a jejího dalšího někdejšího předního člena – Velké Británie.

Trumpova administrativa stanovila minimální finanční příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů pro státy usilující o stálé členství v Mírové radě pro Gazu. Agentura Bloomberg o tom 17. ledna informovala s odvoláním na chartu Rady. Možnost prodloužení základního členství na stálé bude v pravomoci předsedy, kterým bude sám Trump.

Někdejší válečný britský premiér Tony Blair bude mezi zakládajícími členy výkonné rady spolu s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a americkým zvláštním vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem.

Velké škody na infrastruktuře budov

A tohle všechno se děje v situaci, kdy Izrael srovnal v Gaze se zemí, co se dalo, a nařídil jejím obyvatelům, aby opustili více než polovinu části území Gazy, kde zůstávají jeho okupační jednotky. Téměř všichni z více než dvou milionů obyvatel nyní žijí v provizorních domech, povodněmi několikrát vyplavených stanech nebo zničených budovách v úseku území, kam se izraelské jednotky stáhly a Hamás znovu nad ním prý získal kontrolu.

Také New York Times během letošního ledna potvrdily, že i satelitní snímky ukazují, že Izrael stále ničí Gazu, za což ministr obrany Jisrael Kac v následném příspěvku na sociální síti X vojáky IDF pochválil.

Tohle všechno se děje v situaci, kdy Dětská agentura OSN 13. ledna uvedla, že od začátku deklarované Trumpovy první fáze podzimního příměří bylo v Gaze zabito dalších více než 100 dětí, včetně obětí útoků dronů a kvadrokoptér.

Izraelská genocidní válka v Gaze podle ověřených údajů zabila už minimálně na 71,5 tisíce lidí. Zmiňované číslo přitom podle všeho nezahrnuje jiné oběti, a to Netanjahuem záměrně vyvolaného loňského hladomoru v Gaze…

A právě ve chvíli, kdy USA v polovině ledna oznámily zahájení druhé fáze tzv. příměří, Izrael zabil dalších 10 nevinných Palestinců. Izraelský totální útok na Gazu v enklávě zanechal už na 60 milionů tun sutin, v troskách se nachází nevybuchlá munice, nebezpečný odpad a bohužel i lidské ostatky!

(sid, rom)