Zemědělci napříč Evropou reagují na snahu Evropské komise zásadně změnit způsob financování. O alokaci na jednotlivá odvětví mají rozhodovat státy samostatně. Zemědělcům tak hrozí ještě menší podpora než doposud, což ohrožuje potravinovou bezpečnost celé EU.
»Bez garantovaného rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) hrozí její rozpad. Dosavadní rozpočet o dvou pilířích zajišťoval podporu v sektorech, jako je rozvoj venkova, ekologické zemědělství nebo péče o welfare zvířat a krajinu. Pokud by mělo dojít ke sjednocení rozpočtu do jednoho, přičemž jednotlivé státy by rozhodovaly, kolik do kterého ‚šuplíku‘ alokují prostředků, v České republice i v mnoha dalších zemích může dojít ke zhroucení financování zemědělství, a tím i k ohrožení základního účelu práce farmářů – produkce potravin, o podpoře životního prostředí ani nemluvě,« uvedl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. V zemědělství EU by podle něho ještě více rozhodoval souboj rozpočtů, nikoliv šikovnost zemědělců.
Bez dotací se agrární sektor neobejde
EU aktuálně čelí geopolitickému napětí, klimatickým výzvám a rostoucí závislosti na dovozech. Produkce potravin se, kromě bezpečnosti, stává stejně důležitou jako obrana. Přidělení rozpočtu národním vládám bez závazků a kontrol by ohrozilo stabilní financování českého zemědělství. Nyní je zemědělství financováno méně než 0,5 % státního rozpočtu ČR, a jen 0,3 % rozpočtu EU, přestože je klíčovým sektorem pro bezpečnost a stabilitu.
»Pokud Evropská unie skutečně považuje potravinovou bezpečnost za strategickou prioritu, pak je nezbytné, aby to odpovídalo i rozpočtovým rozhodnutím. Adekvátní rozpočet na Společnou zemědělskou politiku je klíčem k udržení produkce v celé Evropě, včetně České republiky, kde už dnes bez dotací zemědělci pracují pod hranicí ziskovosti,« připomněl Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
Rozpočet musí růst, ne klesat
Evropská komise také zvažuje nominální snížení rozpočtu na agrární politiku o 20 %, přestože inflace a náklady rostou. To by reálně znamenalo pokles až o 50 % oproti stávajícím hodnotám. »Pokud chceme, aby zemědělci nebyli závislí na dotacích, musíme jim vytvořit takové podnikatelské prostředí, které jim umožní uživit se produkcí. Dnešní systém k tomu nemotivuje – a bez jeho změny se nezbavíme ani závislosti na dotacích, ani nezajistíme dostatek kvalitních a bezpečných potravin pro obyvatele Česka,« řekl místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Kamil Surovík.
Čtyři české zemědělské nevládní organizace proto požadují:
Zachovat dvoupilířový systém a samostatnou obálku pro Společnou zemědělskou politiku.
Zachování hodnoty rozpočtu, to znamená minimálně zachování reálné hodnoty SZP z aktuálního víceletého finančního rámce, což znamená nominální navýšení o minimálně 30 %.
Zemědělci žádají férové podmínky
České zemědělství je dnes bez dotací ztrátové. Průměrný zemědělec bez veřejné podpory nedosáhne ani na pokrytí nákladů; 40 % podniků je na nule nebo ve ztrátě. Dotace však mají sloužit jako nástroj zvládání rizik a nákladů regulací – nikoliv jako hlavní zdroj obživy.
Zemědělci proto žádají:
– podmínky pro podnikání a investice, nikoliv almužnu z veřejných rozpočtů;
– omezení byrokracie. ČR má 6. nejvyšší náklady na administrativu v zemědělství v EU;
– férovou podporu produkčních farem, které produkují rozhodující většinu potravin a zároveň nesou hlavní zátěž obtížných tržních podmínek, vysokých nákladů a regulací.
Naše zemědělství dnes produkuje jen 66 % průměrného výnosu na hektar v EU. Ale ne kvůli nízké produktivitě – ta je ve srovnatelných podmínkách často srovnatelná nebo vyšší. Rozdíl tvoří vysoký podíl farem, které reálně nevyrábějí.
»Změna přístupu je nutná – k financím, k nastavení politik i k očekáváním společnosti. Pokud selže rozpočet, hrozí zhroucení celé evropské architektury potravinové bezpečnosti jako domečku z karet,« shrnul Pýcha.
(jw)
2 komentáře
Českým zbrojařům rekordně rostou zisky. Společnost Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada loni ztrojnásobila meziroční čistý zisk, a to na více než 13 miliard korun.
– –
Amerika si však podle studie upevnila pozici největšího vývozce zbraní do světa s podílem 43 procent, druhé místo patří Francii (9,6 procenta). Evropa si za posledních pět let v reakci na údajnou ruskou hrozbu pořídila 64 procent všech nových zbraní z USA, zatímco tento podíl v letech 2015 až 2019 činil jen 52 procent. Transatlantické vazby v obchodu se zbraněmi mají hluboké kořeny.
– –
A nakonec se vraťme do Evropy. V médiích se nedávno objevila zpráva, že facka Evropské unii od Donalda Trumpa probudila německého zbrojařského obra. Zbrojovce Rheinmetall, jejíž tanky Leopard a další produkty kupuje řada evropských zemí, prý začala nová éra. Hodnota největší a nejznámější německé zbrojovky od ruské invaze na Ukrajinu vzrostla desetkrát. A neuhodnete, kdo si akcie Rheinmetallu v této době pořídil, kdo patří mezi největší akcionáře podle hlasovacího práva a kam míří zisky této zbrojovky! Nejvíce akcionářů, dvojnásobek těch evropských, pochází ze Severní Ameriky.
Jé, to bylo slávy, když se rušila JZD a každý venkovan bude moci ” hospodařit na svém”. Tak teď nebulte.