Zhuji – ráj perel aneb Čínský sen

570

Čína není jen zemí supermoderních měst, světoznámých památek a ikonických přírodních scenérií. Ty nejpřekvapivější příběhy se často odehrávají mnohem dál od turistických tras – v místech, která na první pohled působí nenápadně. Jedním z nich je i oblast kolem města Zhuji ve východní části země, v provincii Zhejiang. Právě tady, v nenápadné krajině čínského venkova, vzniká většina sladkovodních perel, které se prodávají po celém světě.

Region leží zhruba dvě hodiny jízdy od megapole Hangzhou a jen několik stovek kilometrů od Šanghaje. Na mapě Číny byste ho snadno přehlédli – ve skutečnosti jde ale o místo, které zásadně ovlivňuje světový trh se šperky.

Zhuji dnes čítá více než milion obyvatel, přesto si v mnoha částech zachovává charakter venkova. Krajina je zde protkaná stovkami rybníků a menších nádrží. Na první pohled působí obyčejně – stačí se ale podívat blíž. Přes hladinu jsou natažené šňůry s plováky a pod nimi, jen pár desítek centimetrů pod vodou, probíhá tichý proces, který dává vzniknout jednomu z nejkrásnějších přírodních pokladů.

Unikátní zážitek

Při naší návštěvě nám představitelé města nabídli neobvyklý zážitek. Nastoupili jsme na vratké loďky a vypluli na hladinu rybníka ležícího v samém srdci města.

Když jsme se podívali pod hladinu, v sítích jsme zahlédli nenápadné tvory, kteří dokážou ze zrnka písku vytvořit skutečný skvost – sladkovodní škeble. Ale ne ledajaké. Byly obrovské. Vytáhla jsem jednu, téměř dvakrát větší než moje dlaň.

Poté, co si každý z nás – účastníků novinářské cesty – vylovil svou vlastní škebli, aniž by kdokoliv skončil ve vodě, jsme se přesunuli na dvůr místní dílny.

Tam ji mistr perlař zkušenými tahy během okamžiku otevřel. Ta moje – jedna z největších – ukrývala hned tři poklady. Jednu dokonale kulatou růžovou perlu. A dvě další – bílé, nepravidelné, kapkovité, ale o to zajímavější…

Z malochovu superbyznys

Kde se ale vzaly perly právě tady? Odpověď přišla o pár kilometrů dál – v obrovském krytém tržišti Jinzhan Jewelry Plaza. Na první pohled působí jako běžné obchodní centrum. Stačí ale projít mezi stánky a je jasné, že tady se neprodává jen tak ledacos.

Ve stovkách obchodů leží perly všech velikostí, barev i kvalit. Některé ještě surové, jiné navlečené na šňůrách, další už zasazené do šperků.

A uprostřed toho všeho, v jednom z větších obchodů přeplněném bednami se statisíci perel, sedí muž, který je s tímto místem neodmyslitelně spjaý.

Pan Ho Huajun, ředitel společnosti Zhejian Huibay Pearl Co., Ltd., jehož rodina stála u samotných počátků zdejšího perlového boomu.

Jeho příběh by se dal bez nadsázky nazvat čínským snem. »Můj tchán začal s perlami úplně od nuly,« vyprávěl mi pan Ho. »Byl rok 1971. Neměl žádné technologie ani zkušenosti. Jen knihy a trpělivost. Zkoušel to metodou pokus–omyl. Nakonec se mu podařilo vypěstovat asi pět kilogramů perel. Tehdy to byla obrovská věc. Prodal je za víc než deset tisíc jüanů. Na tu dobu to byly velké peníze.«

A tím to začalo. »Začal učit sousedy, rodinu, přátele. Postupně se zapojila celá vesnice.« Z malého experimentu se stal způsob obživy. »Každá rodina měla své nádrže a své škeble. Nebyla to žádná high-tech výroba – stačila pracovitost.«

Sladkovodní krása

Moderní technologie pěstování perel přišla do Číny z Japonska, kde vznikla už na počátku 20. století. »My jsme se to naučili – a pak jsme si to přizpůsobili po svém,« vysvětloval pan Ho.

Zatímco Japonci vsadili na mořské perly a dokonalou kulatost, Číňané rozvinuli sladkovodní chov. Využívají například druh Hyriopsis cumingii, který dokáže vytvořit více perel najednou – někdy i několik desítek v jedné lastuře. Postupně docházelo ke křížení a šlechtění. »Zpočátku šlo hlavně o množství. Dnes už dokážeme kontrolovat i kvalitu, tvar i barvu.« Výsledkem jsou perly o velikosti zrnka hrachu po až téměř dvoucentimetrové, a barevně od bílé přes růžovou, jemně fialové odstíny, po modrou až temně šedou, téměř černou.

Obživa pro statisíce

Zásadní zlom přišel se vznikem trhu. »Zbudovali jsme malé tržiště, takovou boudu. Lidé sem nosili perly z celého okolí a tady se začalo obchodovat,« vzpomíná na začátky trhu pan Ho.

Postupně se oddělily jednotlivé části výroby. »Někdo pěstoval, jiný třídil, další prodával. Obchodníci je vozili do Guangzhou, Hongkongu a dál do světa.« Z levné produkce vznikl globální byznys. »Nejdřív jsme chtěli vyrábět levněji. Pak jsme se naučili dělat to lépe.« A dnes je Zhuji největším centrem sladkovodních perel na světě. »Jen samotným chovem se zabývá přes sto tisíc lidí. S obchodem a exportem jsou to statisíce.« Perly ze Zheijang putují do celého světa a pochází odtud 80 procent všech perel na světovém trhu. »To, co začalo v jedné vesnici, dnes zásobuje celý svět.«

Na trhu jsem potkala obchodníky z USA i Evropy. Zatímco jejich ženy vybíraly šperky, oni domlouvali velké obchody. Jednu perlu koupí za pár desítek jüanů a doma ji prodají za desítky eur či dolarů. Stačí se ale podívat na bedny plné tisíců perel a je jasné, že tento byznys funguje v úplně jiném měřítku.

Památka s příběhem

Perla je často symbolem trpělivosti. Tady v Zhuji je ale i symbolem něčeho víc. Moji růžovou perlu si nechám zasadit do jednoduchého stříbrného závěsu. Ty dvě kapkovité proměním v originální náušnice. I tak by měl výsledný šperk slušnou hodnotu.

Pro mě ale bude mít cenu jinou. Nejen jako vzpomínku na krásné místo, ale především jako připomínku příběhu o pracovitosti, vynalézavosti a obchodním duchu, který z malého pokusu vytvořil světový byznys. Takový ne Americký sen o jednom člověku, ale Čínský sen, který z jednoduchého začátku živí statisíce lidí.

Helena KOČOVÁ