Zničilo finskou ekonomiku přerušení obchodu s Ruskem?

V nedávné době ki přišel do mého mail řetězový e-mail s předmětem „ZAJÍMAVÁ zjištění“, podle něhož se z někdejšího ekonomického premianta Finska stává pacient Evropy. Země prý doplatila na přerušení obchodu s Ruskem, uzavření hranic a vstup do NATO. Finský premiér Petteri Orpo měl dokonce prohlásit, že »Finsko bez Ruska? Skončili jsme!«

Podívejme se tedy, zda je šířená zpráva pravdivá, či nikoliv.

V prvé řadě je třeba konstatovat, že uvedený Orpův výrok se v žádném důvěryhodném zdroji nenachází. Nedohledatelný je také citát, podle něhož premiér přiznal, že západní model Finsko několik let ničí. Pravdou je, že schodek veřejných financí přesahuje 4 % HDP, dluh se přiblížil 90 % HDP a počet bankrotů byl v roce 2025 nejvyšší přibližně za 30 let. Pravicová vláda omezuje sociální dávky a zdravotní služby. Současně zvyšuje výdaje na zbrojení. Celkový finský export však neklesl o 30 %. V roce 2025 jeho objem naopak vzrostl. Propadl se především obchod s Ruskem. Nedoložený je také údaj, že 73 % Finů považuje svou zemi za upadající. Informace o tisících propuštěných zaměstnanců firem Valio a UPM spojuje události z různých období. Valio propouštělo kvůli ruským sankcím zejména v letech 2014 a 2015, problémy UPM sahají do doby světové finanční krize. Není ani pravdou to, že finská veřejná správa spotřebuje 60 % HDP. Do celkových veřejných výdajů se započítávají také důchody, zdravotnictví, školství či obrana. Finsko rovněž nemá nejvyšší daně v EU.

Přerušení vztahů s Ruskem Finsko skutečně poškodilo. Zasáhlo zejména turistiku, dopravu a podnikání ve východním pohraničí. Připravilo firmy o tradiční trh a zdražilo některé suroviny. Není však jedinou příčinou problémů země. Ty trvají od roku 2008 a souvisejí s úpadkem Nokie, s problémy papírenského průmyslu, slabým růstem produktivity, drahými úvěry a stárnutím populace.

Je tak možné říci, že šířený e-mail má pravdivé jádro. Ovšem obsažené citáty a některá nesprávná a nafouknutá čísla ho znevěrohodňují.

(lšu)