Zpolitizovaná Eurovize obnovila konkurenci

Ruský prezident Vladimir Putin 20. září zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, zatímco Izrael navzdory své genocidní agresi v Gaze zůstává… Soutěže Intervize se zúčastnili zástupci z více než 20 zemí, informovala ČTK.

Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. »Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům,« pronesl Putin na úvod soutěže, která se konala před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.

Krátce před vystoupením australské zpěvačky Vassy (Vasiliki Karagiorgosové), která měla reprezentovat Spojené státy, pořadatelé oznámili, že zpěvačka nakonec nevystoupí. Organizátoři to zdůvodnili »bezprecedentním politickým tlakem australské vlády«. Zpěvačka přitom byla sama náhradnicí – původně přihlášený americký hudebník B Howard (Brandon Howard) těsně předtím zrušil účast z »nepředvídaných rodinných důvodů«.

Intervidenie

Zhruba 3,5 hodiny dlouhou show rusky zvanou Intervidenije přenášel ruský státní První kanál. O vítězné písni rozhodovala mezinárodní porota, složená ze zástupců zúčastněných zemí.

Do Velké ceny Intervize se zapojilo přes 20 států, mezi nimi bývalé sovětské republiky jako Bělorusko, Kazachstán či Uzbekistán, ale také s Ruskem spřátelené země skupiny BRICS – Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. Vítězem se letos stal zástupce Vietnamu. Intervize je vnímána jako alternativa k Eurovizi, jejíchž čtyř posledních ročníků se Rusko nesmělo zúčastnit kvůli svému vpádu na Ukrajinu.

Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965-68 v Československu, později v letech 1977-80 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušilo »pražské jaro«, později stávky v Polsku a vznik odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči. To se ale nepovedlo i vzhledem k velké konkurenci, kterou v postsovětském prostoru tvoří běloruský otevřený hudební festival Slavjanski bazar.

Dvojí metr

Španělsko dalo v polovině září najevo, že Izrael by se neměl účastnit »žádné mezinárodní soutěže, zatímco barbarství v Gaze pokračuje«. Bohužel je však s tímto férovým požadavkem (tváří v tvář bojkotu Ruska a Běloruska) v menšině. A proto už větší z obou zemí Pyrenejského poloostrova dala najevo, že stejně jako Nizozemsko a Irsko bude bojkotovat 70. ročník Eurovision Song Contest v květnu 2026, pokud se této mezinárodní písňové soutěže zúčastní Izrael, resp. pokud ho organizátoři nevyloučí právě tak, jako to učinili s Ruskem a Běloruskem. Tím spíš, že letos stříbrný Izrael je v podezření z možného vměšování do výsledků 69. ročníku, když »používá soutěž jako politický nástroj«. Nizozemcům vadí i porušování svobody slova kvůli vysokému počtu úmrtí novinářů v konfliktu a zákazu vstupu mezinárodních médií do Pásma Gazy.

V tomto ohledu se zapojila také britská hudební skupina Massive atack, která dala 19. září jasně najevo, že odmítá být streamována v Izraeli. Triphopová legenda se tak zapojuje do hnutí No Music For Genocide, jehož součástí je už 400 hudebních umělců a vydavatelství vyzývajících ke kulturnímu bojkotu Izraele.

(rj)