Česká republika bude mít zřejmě problémy s aplikací nové evropské směrnice o odlesňování (EUDR), která začne pro velké podniky platit koncem letošního roku. Přestože plocha lesních porostů u nás v posledních letech mírně vzrostla, na globálním odlesnění se podílíme prostřednictvím mezinárodního obchodu a zejména pak tuzemské spotřeby.
Upozorňují na to Nicolás Blampied a Mazlum Karatas ve studii Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI. Snížení globálního odlesňování patří k prioritám Evropské unie. ČR patřila k zemím, které nařízení oddalovaly. »Argument, že Česká republika nehraje roli v odlesňování, protože její lesní pokryv se v posledních desetiletích mírně zvětšil, zakrývá skutečnou roli země v globálním odlesňování prostřednictvím mezinárodního obchodu,« uvedl Blampied, který kromě SYRI působí na Masarykově univerzitě.
Podle vědců není tak podstatné, v které zemi konkrétně k odlesňování dochází, ale jak jednotlivé ekonomiky ovlivňují globální odlesňování svou spotřebou a obchodními vazbami. »Česká republika se na odlesňování podílí právě svou spotřebou. Přitom po pandemii Covid-19 se situace ještě zhoršila a většina evropských ekonomik včetně ČR zvýšila svou produkci a spotřebu spojenou s odlesňováním,« uvedl Blampied.
Podle ekonomů je potřeba jednat okamžitě a zmírnit dopady na malé a střední podniky. Nařízení EUDR bylo přijaté 31. května 2023. Firmy před uvedením vybraných produktů a komodit na trh EU či před vývozem budou muset zajistit a prokázat, že dané produkty nezpůsobují odlesňování, jsou vyráběny v souladu s právními předpisy země produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči. Nařízení tak klade nové požadavky na společnosti exportující mimo EU například dřevo, kaučuk, skot, kakao, kávu, sóju a palmu olejnou, nebo produkty, které vznikly za jejich použití, jako jsou například pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, pásy či buničina. Mezi komodity ovlivněné nařízením patří také papír, a tedy i knihy, noviny, letáčky nebo papírové obaly.
Stát by podle vědců SYRI měl zřídit specializovaný útvar v rámci ministerstva zemědělství, který by monitoroval vývoj v souvislosti s EUDR. Dále doporučují aktivně vyžadovat jasné a podrobné pokyny k implementaci od Evropské komise, zlepšit komunikaci s malými a středními podniky v rizikových sektorech, zhodnotit ekonomické dopady na dotčená odvětví a zvážit cílenou finanční podporu nebo dočasné výjimky, které by firmám pomohly pokrýt náklady spojené s přechodným obdobím.
(vž)
2 komentáře
I v ČR mají lidé problémy a jakékoliv regulace považují za útok na sebe, a odlesňování je častěji v zemích ještě chudších. Pokud omezí spotřebu jeden stát, jiný jiný ji zvýší. Jakékoliv regulace se většinou promítnou maximálně do cen věcí, které potřebují běžní lidé a minimálně u lidí, kteří na drancování lesů vydělávají. V těchhle podmínkách bude velmi těžké cokoliv řešit. A příliš mnoho věcí na ochranu přírody bylo v kapitalismu zneužito. Navíc kampaň o tom, že ochrana přírody je zbytečná je dnes mnohem častější než ta za ochranu a většina lidí je přesvědčena, že „zdravý rozum“ říká, že se na ni má kašlat.
Vezměme jeden názorný příklad. ČR chce vyhlásit přírodní rezervaci Kkřivoklátsko. Přitom se tam kácí o stošest.
Komentáře jsou uzavřeny.