Nezaměstnanost meziročně, ve srovnání s loňským zářím, vzrostla o 0,6 procentního bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Bez práce bylo na konci září 337 925 lidí, proti předchozímu měsíci se počet nezaměstnaných zvýšil o 4301. Ve srovnání s loňským zářím přibylo zhruba 47 000 nezaměstnaných.
Během září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 55 293 lidí, z toho 12 773 absolventů a jejich podíl na nově příchozích byl 23,1 %. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,5 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (22,4), Sokolov (16), Děčín (15,3) a Hodonín (12,2).
Zaměstnavatelé mají dle evidence úřadu nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo o uklízeče. Data volných míst úřadu práce narozdíl od statistik evidovaných nezaměstnaných však nevypovídají komplexně o celém trhu práce, mnoho pozic se inzeruje a obsazuje na pracovním trhu prostřednictvím dalších portálů.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy nezaměstnanost v Česku nečekaně vzrostla nejvýše za 8,5 roku. Nezaměstnanost byla v ČR v září vyšší, než experti čekali, hrozí její letošní růst až na 5 %.
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce srpna a Česku podle nich náleží pozice páté nejméně nezaměstnané země v Evropské unii s hodnotou 3,2 % (metodika výpočtu používaná Eurostatem se liší od metodiky MPSV). Nejnižší nezaměstnanost panuje na Maltě (2,9 %), v Polsku (3,1) a Slovinsku (3,1), nejvyšší naopak ve Španělsku (10,3), Finsku (9,3) a Švédsku (8,4). Průměr EU činí 5,9 %.
Ministerstvo práce sice ve své oficiální komunikaci uvádí, že zářijová nezaměstnanost dosáhla hodnoty 4,5 procenta, z detailnějších datových zdrojů vyplývá, že ve skutečnosti vzrostla na 4,55, tedy zaokrouhleně 4,6 procenta, upozornil ekonom Vít Hradil. Je možné, že tento rozdíl je důsledkem zaokrouhlování, nicméně nesporné je, že i září, podobně jako předchozí měsíce, indikuje mírné ochlazování trhu práce. Zatímco historicky jsme v průběhu září byli zvyklí na mírný pokles míry nezaměstnanosti, letos došlo k nepatrnému růstu. S největší pravděpodobností se zde tedy projevuje dlouhodobá stagnace průmyslového sektoru, který již delší dobu omezuje nábory, byť přímo k vlnám propouštění spíše nesahá. (jw)
1 komentář
Nejlepší výsledky – Polsko, Slovinsko, Malta – Malta jsou paraziti, fungují jako daňoví ráj. Sami od sebe by byli v háji. Polsko zbrojí a jede na dluh (a také lépe využívají dotace do EU, u nás se vyházely za zbytečnosti. Slovinsko je možná zajímavé, i proto, že mají aktuálně levicovou vládu. Tam by možná inspirace hledat šla. Slovinsko je na tom obecně lépe než ČR, ale ne o mnoho. Nicméně je také zajímavé, že státy s vysokou životní úrovní na tom se zaměstnaností nijak zvlášť dobře nejsou. Německo nebo Francie nic moc. Finsko a Švédsko mají jednu z nejvyšších. Možná to také ukazuje, že nemá cenu zaměstnanost příliš maximalizovat. Pokud to uděláte, cena práce zákonitě klesne a lidé se mají hůře (kromě těch co by přišli o práci a těch, na které ti co pracují dělají). Každá varianta má své problémy. To si člověk nevybere.
Komentáře jsou uzavřeny.