Mzdy reálně klesly, bude ještě hůř

V 1. čtvrtletí 2022 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %, reálně klesla o 3,6 %. Medián mezd činil 31 923 Kč, uvedl na svém webu Český statistický úřad.

»V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 Kč, to je o 7,2 % více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 %, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 %,« komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ceny rostou rychleji

V 1. čtvrtletí 2022 činila průměrná mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 37 929 Kč, což je o 2 533 Kč (7,2 %) více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 11,2 %, reálně tak mzda klesla o 3,6 %. Objem mezd se zvýšil o 8,4 %, počet zaměstnanců vzrostl o 1,1 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2022 po očištění od sezónních vlivů 2,0 %.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (15,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí (13,9 %) a ubytování, stravování a pohostinství (11,2 %). K nejnižšímu růstu o 1,9 % došlo ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení.

Medián mezd (31 923 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %, u mužů dosáhl 34 362 Kč, u žen byl 29 262 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 Kč a 60 467 Kč.

Vysoká inflace přitom podle ekonomů bude růst mezd celý letošní rok znehodnocovat, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles.

Očekává se bezprecedentní inflace

»Letošní rok bude ve znamení výrazného poklesu reálných mezd ve většině odvětví ekonomiky. Průměrná inflace se může pohybovat až okolo 14 procent a to je číslo, na které se naprostá většina firem při navyšování mezd nedostane. Zvlášť když vedle drahých surovin začínají stále více do nákladů zasahovat vysoké ceny energií všeho druhu,« uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

V prvním čtvrtletí podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nastal reálný pokles mezd srovnatelný jen s druhým čtvrtletím 2020. »Ovšem na rozdíl od tehdejšího období, kdy zaměstnancům kvůli protipandemickým restrikcím nerostly mzdy ani v nominálním vyjádření, byl letos důvodem propadu reálné mzdy výhradně silný růst inflace. Jelikož bývá dorovnání mezd inflaci v ekonomikách opožděno, lze čekat pro druhý kvartál letošního roku ještě hlubší propad reálné mzdy,« uvedl.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bude v dalších čtvrtletích letošního roku pokles reálných mezd ještě výraznější. »V souhrnu za celý letošní rok je při předpokládaném růstu nominálních mezd mezi šesti až sedmi procenty a spotřebitelské inflaci mezi 14 až 15 procenty nutné očekávat pokles reálných mezd kolem osmi procent. Takto hluboký pokles reálných mezd bude zcela bezprecedentní,« uvedl.

Podle Nováka v prvním čtvrtletí rychleji rostly mzdy především v soukromém sektoru, kde se pozitivně promítlo vyplácení ročních odměn. Slabší byl naopak podle něj růst mezd ve veřejném sektoru. »Meziroční růst nominálních mezd byl navíc v prvním čtvrtletí letošního roku i nadále částečně zkreslován specifickými faktory související s pandemií koronaviru a celkově i nižší statistickou základnou z loňského prvního čtvrtletí,« upozornil.

Loni v prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 3,3 procenta na 35.338 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta.

FOTO – ČTK