Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Svaz obchodu a cestovního ruchu vyzval ministra zemědělství Zdeňka Nekulu k omluvě za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce.
»Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak k většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,« uvedl Mlsna. Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Úřad obdržel i několik podnětů, jež se cen potravin týkaly. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.
Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.
U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně – prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně pouze dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat. »U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,« dodal místopředseda ÚOHS Petr Solský.
Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat nadále, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. »U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,« uvedl Nejezchleb.
Svaz obchodu vyzval ministra k omluvě
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. V tiskové zprávě to uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zájem vlády a tlak ministra zemědělství vedly k tomu, že ceny potravin v poslední době klesají. Novinářům při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku řekl, že jednání, která vláda vedla se všemi, kteří se na produkci a prodeji potravin podílejí, nevedla k jednoznačnému závěru, kde vysoké ceny vznikají. Každá z profesních skupin podle něho viděla problém u další.
Ministr dříve kritizoval například růst cen cukru nebo vajec. Mluvil mimo jiné o tom, že ceny vypadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů. Sám se také kvůli cenám vajec nebo cukru obrátil na ÚOHS.
Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. »Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku (23. května) by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,« uvedl.
Poznamenal také, že SOCR už dříve upozorňoval na to, že v některých segmentech trhu je velmi malá konkurence mezi dodavateli. Vláda by podle Prouzy měla být v plánovaných škrtech dotací v zemědělství nebo potravinářství odvážnější. Nekula už řekl, že plánuje škrtnout dotační titul, ze kterého v minulosti čerpaly hlavně velké potravinářské firmy jako Madeta, Hamé nebo podniky z holdingu Agrofert.
Svaz obchodu uvedl, že pokud chce vláda lidem s potravinami pomoci, musí podpořit pestřejší nabídku od dodavatelů, modernizaci produkce a omezit byrokracii spojenou s výrobou.
Předseda ÚOHS Petr Mlsna připojil, že u výkrmu kuřat z prověřování vyplynulo, že významnou bariérou vstupu na trh nejsou otázky cenotvorby, ale administrativní zátěž. Úřad ve svých závěrech zmiňuje například získávání stavebního povolení. »V současné době může být za bariéru vstupu či rozšíření také považován nejistý vývoj návratnosti investic, která může být také snižována výrazným podílem dovozu drůbežího masa především z Polska a dalších zemí EU,« uvedl. Poukázal také na to, že jde o podnikání závislé na státních dotačních programech.
Zemědělský svaz: Inflaci si promítli do marží obchodníci
Zemědělský svaz ČR trvá na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce. V tiskové zprávě k výsledkům šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže to uvedl předseda svazu Martin Pýcha. Podle něho o tom vypovídají reálná čísla například Českého statistického úřadu. Antimonopolní úřad dnes uvedl, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal odmítl, že by za zdražování potravin mohli zemědělci.
Pýcha řekl, že ho výsledky šetření nepřekvapují. Ocenil, že se úřad zabýval otázkou, zda mohou zemědělci ovlivňovat ceny v obchodech. »Potvrdil, že je trh zemědělských podniků natolik rozdrobený, že žádný podnik nemá takovou tržní sílu, jakou mají obchodní řetězce. Pravda je, že 20 největších zemědělských podniků obhospodařuje pouze 12 procent půdy. Pro srovnání – deset největších obchodních řetězců kontroluje 75 procent tuzemského maloobchodu,« dodal s tím, že ceny, které platí odběratelé zemědělcům, tvoří 20 až 30 procent ceny na pultech obchodů.
Doležal sice věří, že výsledky šetření odpovídají skutečnosti a na první pohled tedy přičítají růst cen potravin všem součástem dodavatelského řetězce. »Ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být, protože postrádáme informace o vztahu mezi výší nákladů vůči ceně konkrétní komodity a výši obchodní přirážky, přestože se těmito otázkami Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle našich informací také zabýval,« doplnil.
Doležal také odmítl kritiku prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouzy, podle kterého na ekonomické situaci v ČR vydělávaly hlavně velké zemědělské skupiny. »Odmítáme tvrzení, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,« dodal.
(vž)
