Nákup amerických energetických komodit, který v odklepnuté celní dohodě slibuje EU, je mizerným signálem pro evropskou klimatickou politiku. Unie by v takovém případě musela téměř ztrojnásobit svůj dosavadní import, a to zejména plynu a ropy. To by přitom bylo v rozporu s tolik prosazovanými dekarbonizačními prioritami EU, navíc jde v praxi o nereálný plán.
V létě uzavřená rámcová obchodní smlouva mezi USA a EU zahrnuje zejména 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. EU se zároveň
zavázala k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu Kč) do roku 2028.
Horší než spalování uhlí
Drtivou většinu dovozu by měly tvořit plyn a ropa, naopak jaderné technologie budou v menšině. Dovoz amerického LNG přes oceán bude přitom ekologicky náročnější než spalování tuzemského uhlí, na které si Brusel posvítil.
K tomu si připočtěme, že po zbavení se surovinové závislosti na Rusku tak přichází na řadu hrozba závislosti na jiném jediném dodavateli…
Argument Bruselu, že jde o plán pouze pro nadcházející tři roky, přičemž unijní dekarbonizační cíle jsou mnohem delší, odborníci považují podle ČTK za alibistický.
AMOC: Nejen Atlantik v ohrožení
Atlantik se tak má nač těšit. A to navíc v době, kdy cirkulace vody v severním Atlantiku, která se podílí na stabilizaci světového klimatu, se kvůli klimatické změně zásadně proměňuje. Alespoň podle klimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Takzvaná Atlantická meriodionální cirkulace (s anglickou zkratkou AMOC) tvoří součást globální výměny tepla. Důležitá část tohoto systému, tedy Golfský proud, který funguje jako dálkové topení Země pro severní Atlantik, podle Trnky posledních 20 let slábne. Před rychlejším slábnutím důležitých oceánských proudů varovala také nedávno vydaná nizozemská studie zveřejněná na serveru nature.com.
Systém povrchových a hlubokomořských proudů umožňuje ochlazování významné části tropů, a naopak ohřívá podstatnou část severovýchodního Atlantiku a západní pobřeží Evropy. »Pokud by se proudění v oceánech dále zpomalilo, nebo dokonce zastavilo, znamenalo by to dramatické změny, proti kterým by očekávané dopady spojené s klimatickou změnou byly v zásadě snadno řešitelným problémem,« varoval podle ČTK Trnka.
»Oslabení nebo kolaps by přinesl prudké ochlazení severozápadní Evropy. Přímořské klima od britských ostrovů po Skandinávii by se změnilo z vyrovnaného přímořského klimatu na více kontinentální s tuhými zimami, zamrzlým oceánem, a naopak suchými a horkými léty,« řekl Trnka. Připomněl, že podobné změny by nastaly i v Severní Americe.
Ještě vážnější by podle Trnky byly důsledky pro tropické a subtropické oblasti, byť leží daleko od severního Atlantiku.
»Klimatické modely ukazují výrazné zmenšení oblastí, v nichž dominují monzunové deště, které odpovídají 50 až 90 procentům ročního srážkového úhrnu. Na vydatnosti a spolehlivosti monzunů (přitom) závisí zásobování vodou a zemědělství pro dvě miliardy lidí. Jakýkoliv jejich výpadek či změna polohy by měla potenciálně katastrofální dopady,« vysvětlil klimatolog.
Z paleoklimatických záznamů vědci vědí, že podobné výpadky v minulosti nastaly. Tyto procesy nejsou ale podle Trnky lineární a systém proudů má tendenci přepnout do režimu zapnuto, nebo vypnuto. Problémem je, že klimatická změna přímo zeslabuje nebo mění všechny klíčové motory uvádějící systém do pohybu.
Množství vody, které v této cirkulaci proudí, odpovídá asi 80 průměrným tokům Amazonky, a je tedy obrovské. Jde o systém, který lidstvo nemůže řídit, ale svou činností jej začalo oslabovat. Extrémní projevy lze podle vědce nyní vidět například v oblasti Floridy, kde teplota mořské vody přesahuje 30 stupňů Celsia, a hynou korálové útesy.
Nakolik je to aktuální?
Otázka, nakolik je kolaps cirkulace proudů v tomto století reálný, je podle Trnky předmětem intenzivního výzkumu. Někteří klimatologové považují současná měření za příliš krátká, ale většina modelů ukazuje další zeslabování a hrozba je podle nich reálná a podstatná…
(rj)
7 komentáře
Zrovna 23.10.2025 v Německu vypukla automobilová krize, která jistě zasáhne i ČR.. Stalo se tohle: Kvůli novým americkým sankcím proti Číně Holandsko zabralo jedinou Čínskou fabriku v Evropě „Nexperia“ na výrobu automobilových-čipů. Čína, která tu fabriku v Holandsku provozuje, jako odpověď hned zastavila provoz a dodávky důležitých výrobních surovin. V Německu se kvůli tomu musí v krátkosti zastavovat výroba automobilů, protože auta bez těch čipů nemohou vůbec fungovat. Vláda svolala krizovou konferenci a hledají řešení té velmi nebezpečné a v důsledku rozsáhlé situace. Automobilka Volkswagen VW už prohlásila, že musí zastavit výrobu a poslat pracovníky domů….
Děkuji za zajímavou zprávu. Je divné, že u nás se o tom moc nepíše, články které jsem o tom našel byly ve slovenštině nebo jiných jazycích (to je i trochu (konstruktivní) kritika Naší Pravdy, podobné věci by měla zveřejňovat, třeba o tom ještě něco napíše, podobně nepsala ani o tom, jak Trump získal vliv nad IBM nebo NVIDIA; bohužel vůbec nějakých akčnějších zpráv je zde málo).
–
https://openiazoch.zoznam.sk/priemysel/holandsko-zasahuje-cinska-kontrola-nad-nexperiou-sa-konci-vlada-chrani-klucove-cipy/
–
Asi nejzajímavější část článku:
Společnost Wingtech byla v prosinci 2024 zařazena na americký „seznam subjektů“ , které představují problém pro národní bezpečnost. To znamená, že s ní americké firmy nemohou obchodovat bez speciálního povolení. Nexperia v té době uvedla, že bude dodržovat americká pravidla a že se od společnosti Wingtech „drží v bezpečné vzdálenosti“ .
Minulý měsíc však USA rozšířily pravidla seznamu subjektů tak, aby automaticky zahrnovaly dceřiné firmy, v nichž mají podíl 50 % nebo více společnosti na seznamu subjektů.
–
A jen vysvětlení, protože asi není úplně jasné, co znamená, že firmu „zabrali“:
Nizozemské ministerstvo hospodářství využilo zákon nazvaný Goods Availability Act („Wet beschikbaarheid goederen“) – umožňuje zásahy státu u firem či majetku, který je považován za strategicky významný, pokud hrozí ohrožení národní ekonomické nebo bezpečnostní situace.
Pod tímto zákonem stát získal právo blokovat nebo zvracet rozhodnutí firmy, pokud jsou považována za „(potenciálně) škodlivá“ zájmům Nizozemska nebo Evropy.
– –
Nejde tedy o znárodnění, ačkoliv už samotný zásah do vlastnické struktury odporuje kapitalistické ideologii. Čína si podobnou věc uvědomila už dávno, ale nutno poznamenat, že její ovlivňování západních firem v Číně bylo tvořeno tak, že na něm vydělali i západní společnosti a nebylo v rozporu s čínskou ideologií, kdežto Evropa tímto v podstatě porušuje pravidla, která oficiálně háje. Je to špatně, ale snad by to mohlo předznamenávat nějakou změnu režimu. Dokonce si na porušení oficiální ideologie předem vytvořili zákony.
–
Nicméně nevím jestli úplně souhlasím s tím, že omezení vývozu surovin bylo přímo způsobeno tímto. Čína chce suroviny pro domácí produkci a EU chce pro domácí produkci technologie. Buď dojde k dohodě o výměně, nebo k boji, byť třeba jen ekonomickému. Řekl bych, že tohle je jen jeden z mnoha problémů, které mezi sebou EU a Čína budou mít, a které se stupňuje už dlouho. Omezení vývozu z Číny a ochrana technologií EU by přišli tak jako tak.
„žiďácké“ kšefty…
Židé nám zabili Ježíška, jednoho z prvních komunistů. Musíme s tím něco udělat. Hurá na ně! Třeba pak Ježíšek vstane z mrtvých!
Podle Bible z mrtvých už vstal (třetího dne po u křižování) a čtyřicet dní po té bylo jeho nanebevstoupení. Ježíš tedy odešel do nebe živý a pokud tam neumřel a není to pohádka, žije tam dodnes. Má se vrátit a soudit živé i mrtvé. Tak uvidíme – nebo už taky ne.
Je to špatně z hlediska klimatu i z hlediska soběstačnosti i suverenity. Jenže suverenita i soběstačnost byla potlačena globalizací a neoliberalistickou ideologií už dávno. A problémy klimatu natolik zneužívány k obohacení určitých zájmových okruhů a také potlačeny a zneváženy lobbingem a reklamou (hezky to ukazuje dokument Továrny na nevědomost). A trochu také tím, že se katastrofy předvídají delší dobu a někteří to přehnali a předpovídali je příliš brzy (to je ale normální – výsledky různých studií se prostě různí a někomu to vyjde dřív, jinému později). Takže jdeme do háje. Ale jde najít i pozitivní stránka. Například Němce to motivuje k vyšším investicím do jaderné fúze:
https://www.osel.cz/14297-nemecko-prijalo-akcni-plan-pro-jadernou-fuzi.html
A hlavně je to špatně, protože je to drahé. Tak nám zastánci kapitalismu vysvětlovali, že volný trh pomocí cen nejlépe určí odkud co kupovat a že politika do toho nemá žvanit, protože je to vždycky špatně. A to nám cpala například i ODS nebo TOP. A jak se změní zájmy, změní se i ideologie. Najednou je trh špatný a musíme se řídit ideologií. Nebo se řídíme trhem? Někdo si zaplatil aby měl vyšší zisky? To se nám ten kapitalismus a volný trh hezky rozjel. Ono zaplatit tu propagandu a úplatky nebude nic levného. Na to lidé s malým příjmem nemají. Dokonce ani ti s „normálně vysokým“ příjmem.
Komentáře jsou uzavřeny.