Uhlíkové clo: od ledna všechno zdraží

Uhlíkové clo, známé také jako Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), bylo zavedeno s cílem zajistit »spravedlivé podmínky« pro evropské výrobce a snížit emise skleníkových plynů. Od října 2023 začalo přechodné období, během něhož musejí dovozci evidovat a hlásit emise spojené s dováženými komoditami. Naostro to začne od 1. ledna 2026. Dovozci budou muset nakupovat certifikáty CBAM.

Ty budou od začátku roku 2026 prodávány za průměrnou týdenní cenu emisních povolenek EU ETS. Tuto cenu každý týden zveřejňuje Evropská komise a slouží jako základ pro nákup CBAM certifikátů. V praxi to znamená, že cena CBAM certifikátu není pevně stanovená, ale je přímo navázána na vývoj trhu s emisními povolenkami. Aktuálně se pohybuje zhruba mezi 65 a 85 € za 1 tunu CO₂. Pokud firma nesplní své povinnosti, může jí hrozit pokuta 100 € za každou tunu CO₂, kterou nenahlásí nebo nezaopatří odpovídajícími certifikáty, případně i zadržení zboží na celnici – pokud nebude firma zaregistrována, zboží se přes hranice nedostane, což znamená problémy s úřady a dodatečné kontroly.

Poškodí českou ekonomiku

»Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak nyní v EU těžce zkoušeného. V důsledku tak v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.),« upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU naplno zavádí za zhruba dva měsíce, podle něho zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

Podle analytiků například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 %, výroba oceli dokonce o 20 %. Na Slovensku produkce oceli klesne dokonce o 55 % a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 %. U nás už nyní je vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části, uvedl Kovanda.

Ke kritice je Brusel hluchý

CBAM čelí silné kritice z evropského průmyslu. Zástupci dotčených odvětví upozorňují, že získávání potřebných dat od mezinárodních dodavatelů je komplikované a způsobuje nadměrnou administrativní zátěž. Kritika zní i z akademické sféry a týká se zejména jeho nízké efektivity CBAM, spravedlnosti, (ne)souladu s mezinárodním právem nebo negativního dopadu na rozvojové země.

Svět reaguje různě. Největšími oponenty jsou Brazílie, Jižní Afrika, Indie a Čína, které mechanismus CBAM odmítají a snaží se dokázat jeho diskriminační povahu. Z evropských zemí s nimi souhlasí Polsko. Řada dalších zemí reaguje snahou o přizpůsobení domácích cen uhlíku evropskému mechanismu CBAM.

Uhlíkové clo se vztahuje na následující komodity:

Železo a ocel,

Hliník,

Cement,

Elektřina,

Vodík,

Hnojiva,

a ovšem i na výrobky z výše uvedených komodit.

Od 1. ledna 2026 budou muset dovozci těchto komodit registrovat své dovozy u CBAM autority (Celní správa ČR společně s Ministerstvem životního prostředí) a podávat roční hlášení o emisích spojených s dováženým zbožím.

(jwe)