Vyhladoví Evropská komise Unii?

Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných, a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět. K tomu směřuje návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027.

Rozhodující zemědělské organizace Česka, Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska proto vyzvaly dánské předsednictví Radě EU, aby se zasadilo o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvalo na jeho přepracování.

Od začátku letošního roku se uskutečnilo již několik protestních akcí napříč Evropou, na kterých zemědělci upozorňovali na rizika spojená s podobou příští zemědělské politiky, o níž se mluvilo v kuloárech. Jejich obavy se naplnily v polovině července, kdy Evropská komise (EK) zveřejnila návrh evropského zemědělského rozpočtu a zemědělské politiky na dalších sedm let. Navrhované výdaje na zemědělství jsou o 22 % nižší oproti současnému období, a po započtení inflace to je dokonce o 45 až 50 % méně. Od toho se odvíjejí i zásadní změny v agrární politice, které zahrnují zrušení dosavadního dvoupilířového systému, podle něhož peníze dosud směřují na investice nebo jsou vázané na plochu či počet chovaných zvířat. Tato reforma povede k likvidaci evropského zemědělství, které se tak zhroutí jako domeček z karet, jak dříve varovaly zemědělské organizace včetně Agrární komory ČR.

Odborníky v Bruselu nepotřebují

»EK rozhodla o tak zásadních změnách bez dohody s odbornou veřejností nebo provedení dopadové studie, což považujeme za nepřijatelné. Svým rozhodnutím ovlivní, jak bude vypadat zemědělství a vůbec produkce potravin v Evropě nejen na dalších sedm let, ale i na další desetiletí, protože sektor se z tak radikálních zásahů hned tak nevzpamatuje. Za takto nastavených podmínek nebude nadále možné v Evropě produkovat kvalitní potraviny, což povede k dalšímu oslabení naší potravinové bezpečnosti. Nelze vyloučit, že mezinárodní protestní akce zemědělců v Bruselu budou pokračovat a na nedávném jednání agrárních komor Visegrádské skupiny v Budapešti jsme se shodli, že jsme připraveni se do nich zapojit,« řekl Jan Doležal, který je i viceprezidentem evropské zemědělské nevládní organizace COPA.

Podle předsedy Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory Andreje Gajdoše »je ve hře zdraví Evropanů a budoucnost našich potravin. Nesmíme dopustit, aby Brusel ohrozil potravinovou bezpečnost Unie«.

Proč odmítnout návrh agrární politiky EU 2028-2034

Panují obavy, že razantní změny skokově prodraží produkci potravin v Evropě. EK totiž nadále trvá na svých environmentálních ambicích, i když se rozhodla snížit objem peněz směřujících mimo jiné na kompenzování podmínek pro zemědělské hospodaření, které jsou přísnější než ve třetích zemích. Pokud se zvýšené náklady na výrobu potravin promítnou do cen, hrozí, že si je evropští zákazníci nebudou moci dovolit a budou muset dát přednost dovozům z ciziny. Tyto potraviny ze třetích zemí sice mohou být levnější, ale nebudu vyrobeny v souladu s vysokými produkčními standardy, budou méně kvalitní a s vyšší uhlíkovou stopou. Evropská komise tím tedy nepřímo podpoří nešetrné metody hospodaření ve třetích zemích, jako Ukrajina, severní Afrika nebo Jižní Amerika, což je v rozporu s jejími vlastními cíli. 

Návrh EK ignoruje předchozí stanoviska Rady Evropské unie a Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova COMAGRI, podle kterých je nezbytné zachovat dvoupilířovou strukturu agrární politiky, dále posílit její financování a výrazně snížit administrativní zátěž.

Dosavadní dvoupilířová struktura agrární politiky odráží odlišné podmínky v jednotlivých členských státech a umožňuje flexibilitu k plnění cílů na národní i evropské úrovni. Její zrušení prohloubí rozdíly v jednotlivých členských státech.

Jiří WERTZ