Blíží se nákup čtení na letní dovolenou, do letadla, autobusu nebo jen k vodě, a my pro vás máme hned dva skvělé tipy. Oba tituly vydalo nakladatelství Futura, a. s..
Che
Kniha Che od Ľuboše Blahy (ano, jedná se o toho europoslance) je ve slovenském prostředí dosud nejkomplexnějším dílem o slavném latinskoamerickém revolucionáři Ernestu Che Guevarovi, z něhož se stal symbol revoluce a odporu proti americkému imperialismu. Spolu s Fidelem Castrem vybojoval kubánskou revoluci (1956 – 1959) a Bolivii (1966 – 1967), kde ho za asistence americké CIA zavraždili, čímž však z něj udělali mučedníka pro levičáky a národně-osvobozovací hnutí po celém světě. Stal se inspirací pro miliony mladých lidí, protože obětoval život za svoje ideály.
Ľuboš Blaha v knize popisuje bouřlivý příběh Guevarova života s důrazem na jeho politické myšlení. Analyzuje také jeho teoretické dílo, osobitou teorii foco a vizi nového člověka. Autor interpretuje Che Guevaru jako typického představitele tzv. romantické levice, kterou klade do protikladu k tzv. technokratické levici. Zároveň zpochybňuje, že Che Guevara byl představitelem libretariánské Nové levice naopak, v knize dokládá, že jeho politické názory patří do klasického marxisticko-leninského proudu a jeho myšlenky lze interpretovat i jako součást širšího ideového proudu národní levice.
Objednat si ji můžete ZDE
Dějiny píšou vítězové
Dějiny píšou vítězové je mimořádný příspěvek k historicko-ekonomické problematice našich moderních dějin. Kniha je doslova nabitá fakty psaná formou otázka-odpověď. Je dílem na slovo vzatých autorů, špičkových expertů na makroekonomiku a národohospodářství, Ing. Jaroslava Šulce, CSc., a Ing. Jaroslava Ungermana, CSc.
Tento takříkajíc netradiční dějepis ekonomiky má své mantinely, vyznačené léty 1948–1968. Jak se píše v tzv. Abstraktu, předcházejícímu klasickému úvodu publikace, text knihy se v první části formou dialogu věnuje vlastní interpretaci pánů Šulce a Ungermana, pokud jde o prezentaci klíčových etap poválečného sociálního a hospodářského vývoje Československé republiky. V druhé části knihy – Epilogu – se autoři věnují netradičnímu a kritickému náhledu na chování československých vládnoucích elit ve třech velmi důležitých obdobích našeho státu. Především koncem 30. let v období mnichovské konference »o nás bez nás«, poté o 30 let později v období pražského jara 1968, jako bonus pak ještě v následných dvou normalizačních dekádách, končících listopadovými událostmi v roce 1989.
Je třeba zdůraznit, že autorské interpretace jsou velmi vzdálené od těch současných, mainstreamových. Jejich síla je nejenom v uveřejněných číslech a faktech, ale i v tom, že autoři pracovali na základě osobních poznatků a zkušeností.
Objednat si ji můžete ZDE
(dp)
17 komentáře
DEJINY PRY PIŠOU VITEZOVE.
No tady se tomu smějí i slepice na dvoře v situaci kdy rozval levice a KSČM je na pořadu dne a tady jsou doporučovány ke čtení s pohledu dneska cagloviny místo.aby zdejší komentátoři hledali pomalu novÿ název pro levici.
Co tak soudruzi ApČ tedy alternativa pro Česko ,nebo snad DpČ,aby to bylo srozumitelnější?
Ze dvou prezentovaných knih – Che a Dějiny píšou vítězové – jsem si vybral knihu Dějiny píšou vítězové. Kniha mě celkem mile překvapila. Jinak zde byly občas i trochu zmínky o teoretickém fungování a také pohled na historii byl zajímavý a nebyl nijak zvlášť přehnaný. Je to prostě pohled na historii a minulý režim (a trochu i dnešní) jinýma očima než jaké ukazuje dnešní běžné stanovisko. Kniha není příliš složitá a co se týče ekonomické teorie nejde příliš do hloubky, ale myslím, že i to může hodně čtenářům vyhovovat. Jak se píše v článku, skutečně to může být literatura na dovolenou. Například knihy které jsem níže zmínil já jsou o něco složitější. Přesto ale kniha zvládne ukázat nějaké zajímavé a méně známé momenty, takže jí nechybí jistá napínavost. Mezi knihy které mě nejvíce ovlivnily bych ji nezařadil, ale to jsem od ní ani nečekal. Čekal jsem právě ten jiný pohled na historii a to kniha splnila velmi dobře. Takže celkově myslím, že knihu mohu doporučit.
Dával jsem sem odkazy na databázi knih na další zajímavé levicové knihy. Čekalo na schválení, ale asi nebylo schváleno. Proč to neprošlo přes cenzuru?
K quk .
Protože i cenzura bude mít rozum.
Rozum nemáte vy, protože máte blbé kecy a ani nevíte, jaké knihy jsem sem dával. Knihy, na které jsem dával odkazy byly: Jak selhávají trhy (John Cassidy), Šum: O chybách v lidském úsudku (Daniel Kahneman , Olivier Sibony , Cass R. Sunstein), Život je jen náhoda (Leonard Mlodinow), Život s vysokou inteligencí (Monika Stehlíková). Najděte si na ty knihy hodnocení. Mimochodem Kahneman dostal Nobelovu cenu a všichni autoři jsou ve svých oborech uznávaní. Proč je rozumné blokovat odkazy na popis těchto knih? A zkuste to vysvětlit. Ne jen to nějak obít aby jste si připadal chytře, jak to zde vždycky děláte. Ne, dělám si srandu. Samozřejmě nečekám že něco rozumně vysvětlíte právě vy. Ale ta cenzura zde mě zklamala a trochu překvapila. Vaše reakce ale už byla celkem předvídatelná. Takových je všude plno.
k quk.
každý si může vybrat knížku jakou chce a nemusí dbát na nějaká doporučení.
To jste opravdu přehodný, že každému dovolíte si vybrat knížku. Je to zajisté velký pokrok, a já vás za to chválím, přehodný člověče. Ale každý má také právo upozornit v diskusi na ty knihy které se mu líbí a které považuje za dobré a dát odkazy na jejich recenze. Jistě, ostatní ta doporučení nemusí brát vážně. Ale to neznamená, že je v pořádku cenzurovat odkazy na tyto knihy nebo kritizovat ty, co se na ně snaží upozornit.
K quk
Dobře, tak vám doporučuji Timur a jeho parta, Syn pluku a dále Annu proletářku a Sirénu.
Děkuji. Je hezké, jak na mě myslíte, přehodný člověče. Vámi doporučované knihy znám a celkem se shoduji s jejich hodnocením na databazeknih,cz. Ale pokud chcete doporučovat knihy mě osobně, tak by jste mě měl trochu lépe poznat, i když jsem to četl, není to zrovna můj šálek kávy. Ono je vždy trochu ošidné doporučovat knihu přímo jednomu konkrétnímu člověku, kterého neznáte. Ale chápu, že vaše předobrost a snaha pomoci převážila. Já vám osobě asi žádnou knihu nedoporučím. Nemyslím že ty co jsem doporučoval by byly pro někoho jako jste vy vhodné, i když je mi to líto. Velmi pochybuji, že typ knih jakým dávám přednost já by vás zaujal, naše názory na knihy budou asi dost odlišné. Přesto ale věřím, že se najdou lidé, kteří ty knihy co jsem jmenoval výše ocení (mimochodem na databazeknih,cz mají podstatně lepší hodnocení, žádná nejde pod 80%). Za vaši vřelou a upřímnou snahou o nezištnou pomoc s výběrem knih vám ale převelice děkuji, vy přehodný.
K quk.
Jmenoval jsem knihy, které by měly být základem boje sovětského lidu a socialismu. Dnes jsou to knihy prohibiti. Měl by je mít každý stranický sekretariát. Je paradox, že knihu Na západní frontě klid obsahovaly téměř všechny knihovny za socialismu.
Pokud byly základem boje sovětského socialismu, pak je třeba konstatovat, že tento typ socialismu nakonec nesplnil očekávání. Navíc to nejsou spisy vysvětlující nějakou teorii, ale spíše beletristické popisy a na tom moc stavět nejde. Já je četl a nikdo mi to nezakazoval. Jsem pro to, aby byl socialismus, ale nemyslím, že by bylo nutné to nějak spojovat s těmito knihami. Stranické sekretariáty mají svoje lidi, a ti se snad dokážou rozhodnout, jaké knihy jsou jak důležité. A pokud zvolí jiné, rozhodně se na ně nebudu zlobit. Nevidím důvod, aby měli všude totéž. Je také nutné vzít v úvahu, že ty knihy už ani nemohou reflektovat moderní dobu. Jistě, vždy budou mít svou hodnotu, to nepopírám. Ale doba, kdy jejich úloha byla pro socialismus nosná už minula.
§ 260 (1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
K stiglitz,
A to je namířeno na koho…..
K jmmm, TAK to si raději přečtu”staré pověsti české!.
Hm, to si raději přečtu ” Lišku Bystroušku”.
“bystrolepšolide” přečti si toto:
32 úspěšných převratů USA v letech 1947–1989:
Itálie 1947–48
[Thajsko 1948]
Francie 1947–52
Írán 1952–53
Guatemala 1952–54
Libanon 1957–1958
Kongo 1960
Dominikánská republika 1960–1961
Dominikánská republika 1961–1962
Jižní Vietnam 1963
Brazílie 1964
[Indonésie 1965]
Bolívie 1963–1966
Japonsko 1952–1968
Haiti 1965–69
Bolívie 1971
Guyana 1961–71
Jižní Vietnam 1967–71
Itálie 1972–73
Chile 1960–73
Portugalsko 1974–75
Angola 1975–76
Grenada 1979
Čad 1981–82
Filipíny 1984–86
Angola 1985–88
Chile 1984–89
Panama 1987–89
Afghánistán 1979–89
Nikaragua 1980–89
Polsko 1981–89
Kambodža 1982–89
Libye 1982–89
Podrobný seznam 200 let terorismu USA:
https://cz24.news/200-let-terorismu-usa-prehledny-seznam-vsech-americkych-valecnych-zlocinu-teroru-a-valek/