Co jsou a nejsou Sudety

Aktuální otázky českého politického dění

Letos v květnu se má v Brně uskutečnit sjezd »sudetoněmeckého« landsmanšaftu. Na jeho přípravě se v České republice podílí i nová »pátá kolona« českých podporovatelů sudeťáků. V médiích různí autoři začínají uveřejňovat články vysvětlující některé pojmy spjaté s českou a československou historií. Mezi ně patří např. i Novinky.cz, kde je vysvětlován pojem »Benešovy dekrety« (viz Novinky.cz 25. 1. 2026), nebo Médium.cz, kde je zase vysvětlován pojem »Sudety« (viz Médium.cz Věda a historie 20. 1. 2026). Významově je obsah obou článků stylizován ve prospěch »sudetoněmecké« ideologie.

Článek o pojmu Sudety zveřejněný na internetovém portálu Médium.cz Kde se vzaly Sudety? Původně geografický termín získal po staletích politický význam, má již svým názvem ve čtenářích vyvolat dojem, že autor čerpá své znalosti z vědecko-historických podkladů a jeho první odstavec tomu napovídá. Jenže v dalších odstavcích článku pak již v podstatě přizpůsobuje historická fakta »sudetoněmecké« ideologii. Vyvrcholením jeho »historické« úvahy pak je, že čtenáři předkládá tezi, jak se pojem Sudety změnil na pojem Sudetenland, což má ve výsledku znamenat, že se jedná o totožné pojmy.

Není tomu tak a nikdy tomu tak nebylo! Pojmy »Sudety« (německy Sudeten) a německý pojem »Sudetenland« (česky Sudetská země) jsou dva odlišné pojmy, přičemž každý z nich znamená naprosto něco jiného.

Pojem Sudety skutečně znamená název pohoří na severu dnešní České republiky, jak je i uvedeno v článku na internetovém portálu Médium.cz. Nicméně není pravda, že název tohoto pohoří prakticky vymizel. Pohoří Sudety se rozkládá na území dnešní České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo. Tímto pohořím prochází hranice mezi těmito státy. V Polsku se pro část tohoto pohoří, jež se nachází na polském území, stále používá název Sudety, který se uvádí i na polských turistických mapách. Název pohoří Sudety na českém, tehdy československém území, byl v roce 1946 změněn na výraz Krkonošsko-jesenické pohoří, resp. Krkonošsko-jesenická subprovincie, zahrnující pohoří Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků.

Takže pojem Sudety z evropské ani české geomorfologické nauky rozhodně nezmizel a dál je používán jako geografický termín. Podrobnější výklad o pojmu Sudety může podat Český úřad zeměměřický a katastrální.

Pojem »Sudetenland« (Sudetská země) není výraz politický, ale politicko-správní, vymezující území, na němž je uplatňována politická zemská správa.

Termín Sudetendeutsch vymyslel svitavský rodák

Svitavský rodák Franz Jesser, aktivista všeněmeckého hnutí Alldeutscher Verband, poslanec rakouské Říšské rady ve Vídni za frakci Německý národní svaz, v jedné ze svých studií na počátku 20. století pro obyvatele německé národnosti žijící v zemích Koruny české v pohoří Sudety poprvé použil termín Sudetendeutsch (sudetští Němci). V Československu se stal senátorem za Německou národně socialistickou dělnickou stranu (DNSAP). Do roku 1918 se však mezi německojazyčným obyvatelstvem zemí Koruny české tohoto termínu moc nepoužívalo. To až později.

V Rakousko-Uhersku bylo Rakousko i Uhersko spravováno samostatně. Rakousko sestávalo z 18 korunních zemí, mezi něž patřily země Koruny české (České království, Markrabství moravské a Slezské vévodství). Každá korunní země měla zemský sněm a ve Vídni zasedala Rakouská říšská rada. Do zemských sněmů i do Říšské rady byli voleni poslanci z korunních zemí, kteří se v těchto orgánech spojovali jednak politicky, ale také národnostně.

Deutsch-Böhmen

V lednu 1918 čeští poslanci Rakouské říšské rady a zemských sněmů zemí Koruny české vydali tzv. Tříkrálovou deklaraci z 6. ledna 1918, ve které se dožadovali přiznání práva na sebeurčení. Na tuto deklaraci reagovali poslanci německé národnosti zastupující země Koruny české v Rakouské říšské radě svou rezolucí z 21. ledna 1918 k utvoření samosprávné provincie Deutsch-Böhmen se všemi právními přívlastky a zřízením korunní země v rámci císařství rakousko-uherského, bez jakékoliv závislosti na české části Čech.

V rezoluci mimo jiné uvedli: »Německý národ neustane, dokud neprovede konečné osvobození (svých soukmenovců) z nadvlády Čechů a – třeba i násilím – nezabrání zřízení československého státu, v němž by německý národ byl ujařmen.« Rakouská vláda německým poslancům vyhověla a vydala nařízení, v němž bylo oficiálně proklamováno zřízení provincie Deutsch-Böhmen, zahrnující oblast západních Sudet (Krkonoše) a Krušných hor v Českém království. Podle tohoto návrhu se mělo dnem 1. ledna 1919 zavést v zemích Koruny české krajské zřízení s 11 kraji (4 německé a 7 českých), které měly být zřizovány podle národnostního principu.

Československá vláda tyto regiony považovala za své území. Koncem listopadu 1918 vstoupily československé jednotky do vzbouřených oblastí, takže již 16. prosince 1918 byl obsazen Liberec a 27. prosince 1918 bylo vojensky obsazeno poslední velké vzbouřené město Litoměřice. Povstalecká správa utekla z Liberce přes Drážďany do Vídně. Její představitel Rudolf Lodgman von Auen se ještě zúčastnil v roce 1919 jednání o Saint-Germainské smlouvě, která ale potvrdila příslušnost těchto oblastí k Československu.

V Rakousko-Uhersku ani v zemích Koruny české neexistovala žádná oficiální národnostní skupina Sudetendeutsch, ani žádné politicko-správní území Sudetenland!

Tímto konstatováním bychom téma mohli uzavřít. Avšak národnostní otázka dostala po vzniku Československé republiky nový rozměr a stala se jedním ze spouštěcích mechanismů rozbití Československé republiky 30. září 1938 a 15. března 1939, expanze nacistického Velkoněmecka na Východ a rozpoutání druhé světové války.

Tyto snahy neustávají dodnes pod fíkovým listem »smíření« mezi českým a německým národem. Tj. vytváří se opět problém tam, kde není. Uznání vlka v rouše beránčím za beránka však k ničemu dobrému ve střední Evropě nepovede. Tím spíše pro český národ.

Ing. Emil KULFÁNEK, plk. v. v.