Festival Ekofilm v Brně vybral vítěze letošního ročníku. Cenu ministryně životního prostředí ČR si odnesl snímek o hlubinné těžbě v oceánech.
Porota rozhodla o nejlepších snímcích z finálové pětadvacítky z 15 zemí světa. Do soutěže se hlásilo původně 243 filmů v celkové promítací délce více než 112 hodin. Hlavní cenu získal film s názvem Hluboko: pravá cena těžby v oceánech. »Hluboký oceán je největší, nejméně prozkoumaný a poslední nedotčeným ekosystém. Není jen místo života milionů druhů neuvěřitelně pestrých organismů, ale také místo výskytu vzácných kovů, které jsou předmětem zájmu těžebních společností. Komerční hlubokomořská těžba by pravděpodobně vedla k nenávratné devastaci modrého srdce planety, bez kterého nebude Země obyvatelná pro živé organismy. Tedy ani pro nás lidi. Věřím, že dokument může být varováním učinit včas moudré rozhodnutí a ponechat hlubokému moři jeho nedotčenost, na které závisí i naše vlastní existence,« komentovala udělení ceny ministryně životního prostředí ČR (dnes již exministryně) Anna Hubáčková.
Na vypalování bolivijských lesů se zaměřil dokumentIncendios. Za zpracování získal Cenu prezidenta festivalu. »V Bolívii je vypalování lesů stále legální a rozsáhlé ničivé požáry tak často sužují zemi. Český dokumentarista Martin Trabalík a bolivijská režisérka Geraldine Zambrana Velez se s kamerou vydali do první linie boje s ohněm mezi dobrovolné hasiče, kteří dělají vše pro to, aby oheň udrželi pod kontrolou. Hasiči však nestojí pouze proti přírodnímu živlu, ale především proti bezohlednému odlesňování. Film je velmi sugestivním mementem pro naši společnost,« uvedl prezident festivalu Laco Miko.
Kategorii Krásy přírody zcela ovládl snímek íránského režiséra Farshida Azariho Kapky života. »Jde o meditativní observační dokument, který v překotné době nabízí, co všichni potřebujeme – zpomalení. Zároveň nabízí východisko pro krizi klimatu. Dokládá totiž nejen propojenost mezi světem přírody a světem člověka a také to, že změna může a musí přijít od každého z nás,« shrnul porotce Jan Svatoš.
Tématem recyklace se zabýval snímek, který porota ocenila v kategorii Středoevropské filmy.Mýtus o recyklaci vznikl v Německu pod taktovkou režisérů Toma Costella a Benedicta Wermtera.
»Německý dokument Mýtus o recyklaci poutavou formou investigativní reportáže rozkrývá, kde ve skutečnosti končí odpad určený k recyklaci. Znepokojivá odhalení ukazují, jak velké společnosti překrucují fakta o recyklování a šálí spotřebitele, aby mohly dál růst a pokračovat ve znečišťování životního prostředí. Film nabízí varovný a cenný vhled do světa velkého byznysu a greenwashingu,« řekl porotce Martin Šrajer.
V sekci Krátké filmy zabodoval film Bylo jednou jedno moře…, pojednávající o mizení Aralského moře. Autorkou slovenského dokumentu je Joanna Kozuch. »Bylo jednou jedno moře… je mozaika vzpomínek, z nichž režisérka Joanna Kozuch skládá působivý obraz jedné z největších ekologických katastrof posledního století. Krátký animovaný dokument nevypráví jen o umírání Aralského jezera, ale obecněji také o varovných důsledcích nedomyšlených lidských zásahů do přírody a bezmoci jednotlivců vůči bezohledným politickým rozhodnutím,« popsal Šrajer.
(vž)
7 komentáře
“Eko” má velmi mnoho firem u “pr*ele”…
Ale u “transform” výrobky kupuji….
Excesy spojené s kultem osobnosti odsoudili komunisté už v roce 1956, tady se někdo vlamuje do otevřených dveří. Spíš je otázka, kdy konečně “demokrati” odsoudí zločiny kapitalismu, kde té krve bylo a je mnohem víc.
Když jsme u toho Aralského jezera, v roce 1991, v době rozpadu Sovětského svazu a návratu zpět do kapitalismu, Aralské jezero existovalo. Sice o něco menší než původně, ale existovalo. O tom se může každý přesvědčit. Zaniklo až potom, v důsledku kapitalistického “hospodaření”. Kromě toho, komunisté měli reálný plán na záchranu Aralského jezera vodou ze Sibiře. Tento plán zařízl ovšem už zrádce Gorbačov, údajně kvůli hrozbě poškození přírody. No, tak teď tam tedy je příroda zjevně zcela nepoškozena.
Mazou kurvicky.
Rusko a ekologie, to k sobe pasuje
Proč zrovna Rusko? To nemá s Aralským jezerem nic společného.
??? Kdo maže jaké lehké ženy (nebudu prostitutky nazývat jako vy)? Jak je maže? Smazat člověka čím, gumou na tužky? Zmizíkem? Co tím míníte? A jak to souvisí s ekologií? Že když nebudou existovat protitutky, tak bude s životním prostředím všechno OK? Vyjadřujte se, prosím, jasně.
To jsem nepsal.
Komentáře jsou uzavřeny.