Jako kometa proletěl našimi kiny švédsko-norsko-dánský film Hammarksjöld: boj za mír (2023). Málokdo si z dosti krkolomného jména v názvu mohl odvodit, o čem to vlastně je. A tak zřejmě skromné počty kinosálů, jež film uvedly, rozhodně nebyly nabité k prasknutí. Film byl také zařazen do přehlídky současného severského filmu Scandi probíhající v lednu v celé České republice.
Kdo byl Dag Hammarksjöld (čti hamaršeld) a proč o něm severští filmaři natočili téměř dvouhodinový velkofilm?Všeobecná encyklopedie Diderot z roku 1999 vysvětluje, že to byl švédský politik a ekonom. Narozen 29. 7. 1905, zahynul 18. 9. 1961. V letech 1941-48 prezident Švédské národní banky, 1951-53 náměstek ministra zahraničí, 1953-61 generální sekretář (tajemník) OSN. Usiloval o posílení jejích pravomocí. V letech 1960-61 řídil zásah jednotek OSN v Kongu, v roce 1961 zahynul při letecké katastrofě. Nobelova cena míru v roce 1961 in memoriam. Malá československé encyklopedie z roku 1985 je prakticky shodného znění.
Film režiséra Pera Flye, který se spolu s Ulfem Rybergem ujal také scénáře, je životopisným thrillerem. Ne vše zobrazené ve filmu se přesně muselo odehrát, zvláště obrazy z Hammarksjöldova osobního života. Jde tedy o kombinaci faktografie s fikcí. Co je však jisté, že Hammarksjöld byl vlivným diplomatem, jenž měl zájem zvýšit úlohu a prestiž OSN. Usiloval o mírové řešení problémů (prosazoval princip preventivní diplomacie), které se v tehdejším období studené války kupily.
Podporoval dekolonizaci
Jako velký problém vyvřel násilný konflikt v Kongu. Africké státy se pod vlivem dekolonizace probouzely, odpoutávaly od svých dosavadních utlačovatelů, vykořisťovatelů a kolonizátorů (západních zemí) a chtěly si začít spravovat své věci samy. To je příklad bývalé belgické kolonie – nově vyhlášené Konžské republiky, do jejíhož čela byl zvolen levicový premiér Patrice Lumumba (1925-1961).
Film se věnuje závěrečné Hammarksjöldově životní fázi, kdy si jako generální tajemník OSN vytyčil dosud nejnáročnější cíl: nastolit v dekolonizujících se afrických zemích mír. Zlomovým se pro něho stal vojenský převrat v Kongu a brutální smrt Lumumby za účasti belgických důstojníků. Konžští separatisté, podpoření bývalými kolonizátory a politickými gangstery symbolizujícími světový kapitál (ti všichni měli zájem na zachování soukromého vlastnictví surovinového bohatství Konga), Lumumbu unesli a zavraždili. To jsou silné momenty filmu. Lumumba žádal Hammarksjölda o ochranu, ale nestalo se a generální tajemník OSN byl pak nucen oznámit světovému společenství, že Lumumba je mrtev. Sám to vnímal i jako své selhání, a což teprve reakce diplomatů socialistických a rozvojových zemí na jednání OSN! Od nich to Hammarksjöld schytal velmi hlasitě.
Ačkoli má film také některé sekvence rusofobní, což asi není v současné západní kinematografii žádná novinka, odpoutáme-li se od toho, vyloupne se ve finále kritika západních mocností, USA a Velké Británie. Představitelé Británie totiž Hammarksjöldovi slíbili – když cestoval na jednání s šéfem konžských separatistů – ochranu v podobě doprovodu vojenské eskadry. Avšak těsně před odletem ji odvolali, ačkoli věděli (nebo jejich tajné služby a CIA), že Hammarksjöld se nachází v hledáčku těch, kteří nemají zájem na dekolonizaci Afriky. Ostatně i prezident J. F. Kennedy při jednání s Hammarksjöldem jen tak mimoděk odtušil, že přece se generální tajemník nebude brát za »toho komunistu« Lumumbu…
Nehoda, či politická vražda?
Děj filmu vrcholí dramatickou scénou cíleného zásahu Hammarksjöldova letadla a jeho zkázou nedaleko zambijského města Ndola (tehdy Severní Rhodesie). O tom, že smrt všech na palubě nebyla náhoda, ale promyšlený teroristický čin, který měl zabránit generálnímu tajemníkovi v jeho další mírové a dekolonizační politice, se v posledních letech objevila řada poznatků. Shodou okolností se u nás v kinech promítá seversko-belgický dokumentární film Odložený případ: Hammarskjöld o pátrání dánského dokumentaristy a švédského detektiva o dosud nevyjasněném pádu Hammarksjöldova letadla (režie Mads Brügger, 2019).
Velká švédská filmová hvězda Mikael Persbrandt ztvárnila svého slavného krajana velmi plasticky. Působí věrohodně v roli světového diplomata při jednáních s hlavami států, ale i v soukromí, kdy například řeší svůj vztah k příteli z mládí.
V současné době připomínat Lumumbu, jehož jméno je skutečný pojem v historii bojů za nezávislost nejen afrických národů, a vlastně i Švéda Daga Hammarskjölda, není rozhodně běžné. Aspoň u nás. Mnohé myšlenky, které do sebe divák během 114 minut nasaje, jsou bohužel stále platné. Například »svět je plný ideologických konfliktů a násilných střetů zájmů supervelmocí«, což jsou Hammarskjöldova slova.
Historické životopisné drama Hammarskjöld: boj za mír si zaslouží dobré ohodnocení.
Kdo byl DAG HAMMARSKJÖLD
Švédský politik a ekonom (1905-1961). V letech 1953-61 generální tajemník OSN, jenž usiloval o posílení jejích pra- vomocí. Zasazoval se o mírové řešení problémů, prosazoval princip preventivní diplomacie. Byl jediným šéfem OSN, který zahynul při výkonu funkce.
Monika HOŘENÍ
