Osobitý český malíř Joža Uprka (1861-1940) se narodil i zemřel na Moravském Slovácku, ale část svého tvůrčího života spojil se Slovenskem, které měl rád. V Klobušicích u Ilavy v Trenčínském kraji mu 1. července odhalili pamětní desku. Na domě, kde v letech 1922-193, v tehdejším Československu, žil a tvořil.
Událost neměla jen kulturní rozměr, ale širší rozměr společenský a politický. Byla pojata jako Setkání Slováků, Čechů a Moravanů a zúčastnili se jí kromě občanů i představitelé z obou stran řeky Moravy: náměstkyně ministra kultury ČR Kateřina Pešatová, hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, primátor Ilavy Viktor Wiedermann, primátor Dubnice nad Váhem Peter Volf, zastupitelé, starostové obcí a další hosté. Organizátory setkání bratrských národů v Klobušicích byly města Ilava a Uherské Hradiště a Galerie Joži Uprky z Uherského Hradiště.
Na Slovensku měl uznání
Uprka měl na Slovensku řadu dobrých přátel, vlastenců, kteří cítili pevné pouto k rodné hroudě a současně vyznávali slovanskou vzájemnost, tak jako malíř sám. Mezi nejvýznamnější přátele patřili architekt Dušan Jurkovič (1868-1947), akademický malíř Martin Benka (1888-1974), římskokatolický kněz Alois Kolísek (1868-1931),filozof Svätopluk Štúr (1901-1981), lékař a politik Pavel Blaho (1867-1927) a další, vysvětlil Naší pravdě zakladatel Galerie Joži Uprky (v roce 1995 v Praze) a poté spoluzakladatel Uprkovy Galerie a Nadace Moravské Slovácko v Uherském Hradišti Petr Vašát: „To, že byl Uprka v roce 1925 zvolen předsedou Spolku výtvarných umělců v Bratislavě, svědčí o tom, že již tehdy byl na Slovensku oblíbený, měl respekt a uznání.“

Hledal svéráz
Vašát jako jeden z řečníků na slavnostní události hovořil o významu Uprkova díla coby úspěšného a autentického malíře v kontextu s evropským výtvarným uměním přelomu 19. a 20. století a o jeho životě a tvorbě v Klobušicích. Právě tam, obklopen nádherným parkem a s výhledem na Pováží, malíř hledal svéráz, který mu na rodném Slovácku začínal scházet.

Bronzová deska je umístěna na budově bývalé Uprkovy vily (zámečku), v rozsáhlém areálu, který z velké části tvoří park se stromy. Ty jistě Uprku pamatují. Autorem díla je akademický sochař a malíř Zdeněk Tománek (*1958). V zámečku sídlí Domov pro děti a rodiny ve správě Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR.
„Deska je nejen krásným uměleckým dílem, ale také důležitým vzkazem pro další generace,“ vyznal se Vašát, jenž dodává, že uherskohradišťská galerie, plná desítek jedinečných děl Joži Uprky včetně monumentální Jízdy králů z roku 1897, dokáže uspokojit zájem i velmi náročných návštěvníků.

Součástí programu v Klobušicích bylo vystoupení kulturních souborů ze Slovenska a ČR a výstava Uprkových obrazů. Událost se stala inspirativním příspěvkem k letošnímu 165. výročí malířova narození.
Monika HOŘENÍ
FOTO – archiv P. VAŠÁTA
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.

3 komentáře
Několik postřehů k článku, které hatí text:
„Na domě, kde v letech 1922-193, v tehdejším Československu, žil a tvořil.“ Otázka zní: nezemřel dřív, než se narodil?
Fotka domu s děvčaty, kde je zviditelněna hlavně okapnice přes okno.
…
Ohodnotím článek na tři jedno zrnko kávy z pěti a přidám jednu plevu. Když se vše dělá jen tak na půl, výsledkem je truchlivo.
A nějaký obraz by nebyl k vidění?
Stačila by jeho Jízda králů.
Komentáře jsou uzavřeny.