Obrazy rodáka z Králík bojují proti válkám

Když jsem předloni zavítala do půvabného podhorského městečka Králíky v severovýchodním výběžku okresu Ústí nad Orlicí, abych turisticky zdolala Králický Sněžník (a přinesla reportáž z výstupu pro NP), netušila jsem, že se v místním muzeu setkám s pozoruhodnými protiválečnými obrazy zdejšího rodáka Herberta Bergmanna-Hannaka. Muzeum, sídlící na náměstí v historické radnici, dokonce nabízelo pohlednice s díly tohoto umělce k rozebrání. Každý, kdo do muzea zavítal, mohl si nabídnout. Držela jsem pohlednice v rukou a síla námětů obrazů mě ohromila. Kdo byl tento umělec?

Herbert Bergmann-Hannak se narodil v roce 1921 v Králíkách v Československu, byl tedy československým občanem německé národnosti. Jeho tvorba byla silně ovlivněna osobní traumatickou zkušeností z druhé světové války, do které byl vtažen jako voják wehrmachtu. Byl těžce zraněn (1942) při bojích s Rudou armádou na východní frontě a vše, co ve druhé světové válce viděl na vlastní oči a zažil, jej celoživotně přivedlo k odmítavému postoji k válkám, militarismu a násilí. Válečné zážitky ho pronásledovaly po zbytek života. Jako grafik a malíř vytvořil obsáhlé dílo, v němž protiválečné motivy zaujímají zásadní místo.

Bergmann-Hannak neprožil válku jen jako vzdálený pozorovatel. Po narukování a následném těžkém zranění byl z válečné služby propuštěn. Tato zkušenost se stala hnacím motorem pro jeho tvorbu, která se zaměřovala na zobrazení hrůz války, absurdity zabíjení a destrukce lidských životů. Ještě za války se v Liberci vyučil textilním návrhářem a pracoval ve svém oboru v továrně.

Po druhé světové válce nastalo vysídlení německého obyvatelstva z osvobozené ČSR a jeho rodina směřovala do sovětské zóny Německa. Vystudoval tam různé stupně malířských škol a akademií – ve Výmaru, Drážďanech a Berlíně – a zapojil se do uměleckého dění nového Německa. Do roku 1990 byl členem Svazu výtvarných umělců Německé demokratické republiky.

Často pracoval s kuličkovým perem, fixy či akvarelem na netradičních podkladech, například na starých účtech, což dodávalo jeho dílům dokumentární charakter. Jeho obrazy proti válce a militarismu se vyznačují lidovou barevností, která kontrastuje s temnými motivy. V dílech se často objevují deformované či zvířecí postavy, scény utrpení a satirické zobrazení vojáků a mocných, kteří války rozpoutávají.

Umělecká nezávislost

Jeho umělecký styl je často popisován jako velmi osobitý, až anarchistický, stojící mimo hlavní proudy socialistického realismu, který dominoval v bývalé NDR, kde žil a tvořil. Ačkoliv po roce 1957 působil jako svobodný umělec v Berlíně-Pankowě, byl považován za outsidera v umění NDR. Jeho tvorba se totiž vyhýbala formálním debatám a vždy byla vnímána jako originální projev, nezapojený do oficiálních uměleckých proudů.

Bergmann-Hannakovo dílo bylo oceněno i v jeho rodišti. V roce 2002 se v galerii v Králíkách uskutečnila výstava obrazů a kreseb u příležitosti jeho 80. narozenin. Ostatně velkou kolekci obrazů autor svému rodišti dokonce věnoval. A jsou to nejen antimilitaristická díla, ale také zátiší s květinami bez váz, kresby květin, plodů, vůbec volné přírody, kterou byl také fascinován. Na Králicku je příroda a krajina opravdu nádherná.   

Umělec zemřel v roce 2013 v Berlíně. Zanechal po sobě tvorbu, která je silným mementem proti válečnému běsnění. Svět je ho, navzdory bohaté zkušenosti, stále plný.

Monika HOŘENÍ