O připravovaném útoku Německa na Sovětský svaz Moskva dostávala znepokojivé zprávy od sovětské zpravodajské služby i diplomatickou cestou. Nacistické velení horečně slepovalo protisovětský agresívní blok.
Na podzim 1940 a na jaře 1941 uzavřelo vojenské smlouvy s Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem, později pakt o přátelství s Tureckem. Okupace Československa, obsazení Polska a Norska, vytvoření pevných pozic na Balkáně umožnily Německu vybudovat nástupiště pro útok na Sovětský svaz ze severního, západního a jižního směru.
Hitler 18. prosince 1940 podepsal směrnici č. 21 k útoku na Sovětský svaz s krycím názvem Operace Barbarossa. Za základ plánu zvolili hitlerovští stratégové doktrínu „bleskové války“.
Tři hlavní úderná uskupení s vymezenými operačními úkoly, jež zahrnovala 70 % všech divizí, 75 % děl a minometů, 90 % tanků a bojových letounů, byla soustředěna u sovětských hranic mezi Baltským mořem a Karpaty, tedy na frontě, jež zabírala 40 % délky pozemních hranic na západě SSSR.
Skupině armád Nord (Sever) pod velením polního maršála Wilhelma von Leeba, soustředěné ve Východním Prusku na leningradském směru, bylo uloženo zničit sovětská vojska v Pobaltí, obsadit přístavy v Baltském moři včetně Kronštadtu a Leningradu, a tak vzít sovětskému válečnému loďstvu jeho opěrné základny.
Nejsilnější byla skupina armád Mitte (Střed) pod velením polního maršála Fedora von Bocka, která měla udeřit z varšavské oblasti a porazit sovětská vojska v Bělorusku, pak pokračovat v útoku podél moskevské dálnice na Smolensk a Moskvu.
Skupina armád Süd (Jih) pod velením polního maršála Gerda von Rundstedta útočila jižně od Pripjaťských bažin na kyjevském směru, aby zničila sovětská vojska v západních částech Ukrajiny, zmocnila se Kyjeva a jižně od něho přepravišť přes Dněpr a zabezpečila útok na východ od Dněpru.
Současně s tím začaly boje jižně od Karpat podél sovětsko-rumunských hranic až k Černému moři. Spolu s fašistickým Německem vstoupily do války proti Sovětskému svazu Itálie a Rumunsko, a o několik dnů později Maďarsko, Finsko a Slovensko.
Síly armád
V červnu 1941 se německá armáda skládala ze 214 divizí, 7 brigád a 5 leteckých armád, což bylo dohromady 8,5 milionu lidí. Měla ve své výzbroji 10 000 bojových letounů, 61 000 děl a minometů, 5639 tanků a samohybných děl. Německé válečné loďstvo mělo 3 bitevní lodě, 8 těžkých a lehkých křižníků, 43 torpédoborců všech velikostí, 161 ponorek a značný počet pomocných plavidel.
K rozdrcení ozbrojených sil Sovětského svazu soustředili hitlerovci podél západních hranic SSSR 83 % celkového stavu své pozemní armády a také finská, rumunská a maďarská vojska. Podle plánu Barbarossa se útoku na Sovětský svaz mělo zúčastnit 153 německých divizí, z toho 33 tankových a motorizovaných. Spojenci Německa (Finsko, Rumunsko a Maďarsko) postavili 37 pěších divizí, což bylo celkem 190 kompletních divizí. Tato armáda měla 5,5 milionu vojáků, asi 4300 tanků a samohybných děl, 4980 bojových letounů a 47 200 děl a minometů. Němci ponechali 24 německých divizí jako zálohu velitelství pozemního vojska. Nepřítel měl podstatnou početní i materiální převahu.
Proti vojenským silám Německa a jeho satelitů stálo 170 divizí a 2 brigády sovětských západních pohraničních vojenských okruhů a tří loďstev, celkem 2,68 milionu vojáků. Tato vojska měla ve výzbroji 1800 těžkých a středních tanků (z toho 1475 tanků nových typů), 1540 bojových letounů nové konstrukce, 37 500 děl a minometů (bez minometů ráže 50 mm) a 182 lodí bitevních kategorií.
Začátek a cíle
Hitler vtrhl do Sovětského svazu 22. června 1941, tedy 2 dny před výročím Napoleonovy invaze do Ruska v roce 1812. Tento krok se ukázal stejně osudným pro Hitlera jako pro jeho předchůdce, ačkoli konec nenastal tak rychle a stál nezměrné lidské a materiální oběti všech národů Sovětského svazu.
Hitlerovci zaútočili na celém úseku fronty od Barentsova k Černému moři. Hlavní údery s vymezenými strategickými úkoly se odehrávaly na třech strategických směrech: leningradském, moskevském a kyjevském. Rozpoutaly se boje na frontě dlouhé přes 3500 km.
Vojenské cíle agrese fašistického Německa proti Sovětskému svazu spočívaly v tom, aby ještě před skončením války s Velkou Británií byly v rychlém letním tažení rozdrceny sovětské ozbrojené síly v západních oblastech SSSR a obsazena evropská část Sovětského svazu až k Volze a Severní Dvině. „Konečným cílem operace je zaštítění proti asijskému Rusku od všeobecné linie Volha-Archangelsk,“ stanovili političtí a vojenští pohlaváři hitlerovské říše.
Hospodářské cíle agrese zahrnovaly vydrancování SSSR, vyčerpání jeho materiálních zdrojů a využití majetku sovětského lidu pro potřeby třetí říše. Göring na poradě o „východní otázce“ v únoru 1941 prohlásil: „Je třeba odčerpat z nových východních oblastí co největší množství zemědělských výrobků, surovin a pracovních sil.“
Cílem bylo také odstranění sovětského státního zřízení, získání „životního prostoru“ pro německou kolonizaci, vyhlazení židovského obyvatelstva a likvidace či deportace Slovanů.
Velká vlastenecká válka
V souvislosti s fašistickou agresí se 22. června 1941 ve 12 hodin obrátil k sovětskému lidu s rozhlasovou výzvou náměstek předsedy rady lidových komisařů SSSR a lidový komisař zahraničních věcí V. M. Molotov. Komunistická strana a vláda vyzvala sovětský lid k těsnému semknutí, k jednotě a obětavosti a vyjádřily neochvějnou jistotu ve vítězství nad agresorem. Zrodilo se heslo Všechno pro frontu, všechno pro vítězství!, které předurčovalo život celé země. Začala Velká vlastenecká válka, jež trvala 1418 dnů a nocí.
Dne 27. června 1941 bylo přijato první usnesení O evakuaci a rozmístění sil a cenného majetku, v němž byly stanoven úkoly a pořadí evakuace. Značné množství evakuovaného materiálu směřovalo na Ural, do Povolží, na Sibiř a část do středoasijských republik. Podle údajů lidového komisariátu dopravy bylo ve druhém pololetí roku 1941 přesunuto do zázemí 1523 velkých podniků, bylo potřeba 1,5 milionu železničních vagónů.
Dne 30. června byl ustaven mimořádný orgán Státní výbor obrany v čele s J. V. Stalinem. Tento orgán soustřeďoval ve svých rukou veškerou moc ve státě a řídil obrovskou práci spojenou s přestavbou ekonomiky pro potřeby války, s upevňováním sovětských ozbrojených sil a zvyšováním jejich bojeschopnosti a s organizováním rozhodného odporu proti nepříteli.
Vlády Velké Británie a USA v tomto zápase podpořily Sovětský svaz. Postupně se přidávaly další státy, včetně Československa. To vedlo k vojenské porážce států Osy a jejich vazalů na evropském válčišti, k vítězství ve druhé světové válce v Evropě v květnu 1945.
Svatomír RECMAN
FOTO – archiv
17 komentáře
2 roky byl Hitler a Stalin spojenci,rozdělili si Polsko.Stalin okupoval Lotyšsko,Estonsko a Litvu.atd.A kdyby Hitler nezautocil na sovětský svaz ,tak už tady není český národ a všichni mluvíme německy.
Je to dost podivný pocit vědět, že milióny lidí přišli všemožně hnusně o život, aby jsem měl možnost se později narodit, což by mohlo být i úplně jinak. Proto i z hluboka nenávidím ten současný kapitalistický hnus. Jedno jak ho ty USraelské svině ‚krásně‘ nazývají tou „demokratickou“ hovadinou.
Snad už brzo ten sviňský zápaďácký kapitalismus vůbec nikdy nebude. A tam, kde byli všichni ti zápaďácký parchanti si Rusové a Čína budou pěstovat květiny a navždy bude možný mír a opravdová civilizace…
A proč nenapisete že se Hitler se s Stalinem domluvili na obsazení Polska,baltskych států/Lotyšsko,Estonsko Litva/atd.
Již nikdy více!
Ano. Hitler vtrhl do Sovětského svazu 22. června 1941. Ale Sovětský svaz to přežil. Nepřežil ale jiné věci. Takže už na něj nikdo nikdy více reálně útočit nebude. Nicméně útoky na jeho památku ještě nějakou dobu přežívat budou. Pokud jde ale o to, že lidé by se neměli chovat hůře než zvířata, tak to se zase opakovat bude. I dnes vidíme na několika místech války takovou chtivost, jaké žádné normální zvíře není schopno. To se bude opakovat ještě velmi dlouho. Vlastně si ani neumím přestavit co by se muselo stát, by lidé dostali rozum. Někdy myslím, že říct někomu že se chová jak zvíře je vlastně kompliment. Lidi jsou prostě … …. lidi. A roztomilé zajíčky z nich jen tak někdo neudělá. Navíc by na ně stejně dnes nikdo nebyl zvědavý. Dnes je to samé bum, bác, prachy…
No, lidem ten rozum ubývá. Asi bude nejlepší podporovat kosmické lety, aby část lidstva se zachránila na jiné planetě.
Nevím jestli to pomůže. Nákaza se šíří. Pokud lidé neidentifikují dostatečně přesně důvody, tak klidně mohou odvést původce problému i na jinou planetu. Možná na tu cestu vyberou chytřejší lidi, ale i ti budou možná degenerovat.
Ano, nákaza se šíří. Ale nic není nekonečné. Nápad s chytřejšími lidmi není špatný, ovšem ti můžou vymyslet způsob, jak nedegenerovat.
Nic není nekonečné, ale zde nejdeme k nekonečnu ale k nule – ať již inteligenční nebo vymření lidí poté, co zblbnou. A ačkoliv nekonečno není dosažitelné, tak nula reálná je, dokonce v historii už bylo mnoho druhů, které vyhynuli (jestli před tím také zblbli není známo, ale možné to je). A je nutné vzít v úvahu, že inteligentní lidé mohou vymyslet jak přežít, ale také jak se zničit. Například pokud budeme hodnotit inteligenci vlád států, tak jednu z těch nejinteligentnějších měli nacisté. A další věc je, že odstěhování se na jinou planetu bude reálné tak za padesát let, a to je ještě velmi optimistický odhad. A do té doby se toho může stát hodně. Navíc mohou spíš než nejinteligentnější letět nejbohatší.
K Pukavec.
Napíšu nyní jen krátkou stať, která zdánlivě nemá souvislost s článkem a komentáři.
Před naším paneláčkem stojí tři kontejnery na odpad. Jeden jsem otevřel a ejhle! Kontejner plný odpadků! Bodejť by ne, když nějaký blbec tam strčí celou, nerozloženou velkou krabici, i kdy ž má o pár kroků kontejner na papír!
Myslíte že by problém vyřešilo posílat blbce do vesmíru? Nebo do jiného místa, kde je také tma? Nebo pro ně založit nějaké speciální tábory? Zvýšení pokut? Další série otázek by pak mohla být k tomu, zda je blbců skutečně více než v minulosti, nebo zda jsou v dnešní složitější společnosti lépe viditelní a mají více příležitostí k uplatnění.
K Pukavec.
Ne, tak jsem to nemyslel, a blbce vysílat do vesmíru by bylo příliš nákladné.
Ovšem blbci se můžou rozdělit do několika tříd. Jedna, která to v hlavě úplně nemá v pořádku, a právě pro tyto lidi Němci také zřídili koncentráky. Druhá, o které jsem právě konkrétně psal, si neuvědomuje, že způsobem, kterým žijí, znesnadňují život ostatním. Třetí, tzv. ranaři by nejraději někomu rozbili hubu, apod. A čtvrtá seskupuje lidi, kteří mají inteligence až moc, a tou ovládají ostatní. Sem můžeme zařadit i ta tajná bratrstva.
Ono by dost blbců bylo dost chytrých na to, aby proti takovému rozdělení protestovalo a dělalo problémy. Další problém by byl ten, že v podstatě vytvoříte velice třídní společnost. Musle by se vypracovat systém jak to udělat, aby se lidé nebo jejich děti mohli dostávat z jedné kasty do jiné, pokud by splnili určité podmínky. To splnění podmínek je ale problematické, protože pokud jim vytvoříte nějaké prostředí, kde určité věci budou normální, tak bude problematičtější aby se zlepšili. Musel by jste tedy financovat neustálé převychovávání a také dělat velmi důsledné monitorování těchto skupin, aby jste zjistil, koho můžete přeřadit výše. Takový systém by byl zneužitelný, takže potřebujete další složitou nadstavbu, která bude zabezpečovat aby se systém nezneužil (pokud to vůbec je dnes možné). Navíc i té nejinteligentnější skupině se mohou tvořit časem rodit a tvořit lidi, kteří by zapadali do jiných skupin. Je ale pravděpodobné, že jejich rodiče i oni sami budou chtít, aby se privilegia udrželi v rodně. Vznikne v podstatě novodobá šlechta, která dost možná bude také degenerovat. Nejinteligentnější skupina také bude mít velmi jasně naplánované koho a jak může ovládat a i toho bude pravděpodobně zneužívat. Takže to dělení je sice teoreticky možné, ale prakticky naše znalosti psychologie, sociologie, politologie a dalších podobných předmětů podle mě nejsou tak dobré, abychom takové rozdělení zvládli udržet tak, aby se nezvrhlo. Osobně si myslím, že kdyby jste to zavedl dnes, nakonec by z toho vznikl systém podobný tomu kastovnímu v Indii. Jedna věc je myšlenka která může teoreticky fungovat, a jiná věc je, zda aplikace bude fungovat podle teorie.
Vznik novodobé šlechty je možný. Pak můžou nastat i revoluce.
Nebo bude technologie na takové úrovni, že šance na revoluci bude zanedbatelná.
Ovšem jak komu bude ta technologie přístupná.
2 roky byli spojenci Hitler a Stalin.Hitler bojoval s Francii a Stalin mu poblahopral k dobytí Paříže.
Komentáře jsou uzavřeny.