SVATOBOŘICE a jejich filmové zpracování

od redakce

Čtvrtého listopadu 2018 měl v ČT premiéru televizní film režiséra Jána Sebechlebského Balada o pilotovi, který pojednává o návratu pilota královského letectva Emila Malíka do poválečného Československa. Jedná se o jediný hraný celovečerní film, v němž je lágr ve Svatobořicích opakovaně zmiňován prostřednictvím dialogů. Balada o pilotovi je jedinečným snímkem, neboť dosud nevznikl žádný obdobný hraný film, ve kterém by byla problematika svatobořického lágru zpracována v podobné či větší míře.

Na téma osudů letců RAF spojených se Svatobořicemi vzniklo před Baladou několik dokumentárních filmů. V promítací místnosti Památníku internačního tábora Svatobořice lze v rámci prohlídky muzea zhlédnout krátký film, který přibližuje základní skutečnosti z historie tábora. Svým doprovodným komentářem jej provází herec Josef Somr. Dále v roce 2021 natočil dokumentarista Oliver Malina-Morgenstern snímek Bojovníci v odboji a ilegalitě – vzpomínky partyzánky, v němž se tábor objevuje jako jedno z řady témat. Dokument mimo jiné pojednává o následcích tzv. Action Emigranten, která započala po 17. září 1942, kdy nacistická správa vydala rozkaz k zatýkání příbuzných po uprchlých odbojářích. O osudu svých prarodičů, kteří byli v rámci akce převezeni do tábora, hovoří v dokumentu Zdeněk Smrček. Zmiňuje, že k zatýkání došlo v souvislosti s činností jeho strýce Leonharda Smrčka v zahraniční armádě – sloužil jako pilot 311. bombardovací perutě RAF.

Balada o pilotovi

Spisovatel Jiří Stránský publikoval v roce 2013 novelu Balada o pilotovi, podle níž spolu se scenáristou Jánem Sebechlebským napsali scénář ke stejnojmennému televiznímu filmu. Inspirací pro vznik novely se stal životní osud letce RAF Karla Balíka, který byl Stránského tchánem. Postava Emila Malíka (hraje David Švehlík) je tedy fikční verzí skutečné osobnosti. Postavu Lidky Malíkové (dcera Emila Malíka) ztvárnila herečka Antonie Formanová, která má rovněž rodinnou vazbu na Stránského. Je jeho vnučkou z matčiny strany (z otcovy strany je pak vnučkou režiséra Miloše Formana).

Baladě o pilotovi jsou poprvé zmíněny Svatobořice již v páté minutě filmu.

Zásadním prvkem filmu jsou reakce manželky Karly Malíkové (Lucie Žáčková) na návrat manžela po válce. Neoslavuje ho jako hrdinného člena RAF, vyčítá mu, že do RAF vstoupil. Právě kvůli jeho rozhodnutí byla uvězněna v internačním táboře, stejně jako další rodinní příslušníci československých letců. Zatímco letci riskovali život především během bojových letů a mimo službu si mohli v Británii užívat svobody, jejich blízcí doma žili ve strachu.

Svatobořice se objevují také v dialozích mezi Karlou Malíkovou a její sestrou Jarmilou (Petra Špalková). Jarmila totiž pečovala o děti Malíkových, když jejich matka byla internována v lágru. Jarmilina zmínka o těžkých podmínkách ve Svatobořicích odkazuje na prostředí, které film jinak blíže nerozvádí. Život v lágru byl však krutý – nejen kvůli samotnému věznění, ale i kvůli otřesným hygienickým podmínkám. Vězni trpěli nedostatkem čistoty, byli sužováni nemocemi. Lékařská péče byla prakticky nedostupná. Ženy zde vykonávaly nucené práce. Každý den byl vyčerpávající a plný nejistoty.

Ve filmu se výrazněji prosazuje i postava Jarmilina manžela Bédi Kopečka (Vladimír Javorský). Během společné večeře působí zdrženlivě, nijak ho neohromí Emilovo líčení válečných zásluh. Později, během rybaření, Béďa Emila lehce provokuje – sarkasticky poznamená, že jeho »fešácká válka« mu zřejmě umožnila lovit pstruhy a lososy ve Skotsku. Naznačuje tím, že by bylo možná lepší, kdyby Emil zůstal doma a staral se o rodinu. Emil se brání tím, že kdyby v Československu zůstal, Němci by ho popravili.

Poslední zmínka o Svatobořicích se ve filmu objeví ve chvíli, kdy Emil Malík oznámí rodině, že mu nizozemská královna nabídla místo šéfpilota v letecké společnosti KLM. Emil v tom vidí jedinečnou příležitost, zatímco jeho manželka reaguje zklamáním. Nechce opustit domov. Jejich nový začátek v Amsterdamu však přeruší tragédie.

Balada o pilotovi je řemeslně kvalitní televizní film, který díky přesvědčivým hereckým výkonům věrohodně přibližuje osudy pilotů RAF po jejich návratu do vlasti. Zároveň výrazně akcentuje téma svatobořického lágru – motiv, který dosud nebyl v české celovečerní hrané tvorbě zpracován v takové míře.

Co jsou Svatobořice

Obec na Kyjovsku, ve které se nacházel internační tábor mj. pro rodiny účastníků protifašistického odboje. Vznikl po útoku na Heydricha a prošly jím do roku 1945 tisíce lidí. Dnes je na jeho místě Památník s muzeem, který však nemá takový statut jako například Památník Lidice, Památník Ležáky apod.

Kryštof KUX

Přečtěte si další články

4 komentáře

jmm 21/03/2026 - 18:44

„mnichované“ – jen ne proti Německu… Tak sudety a IIWW, lágry a miliony mrtvých, 2 atomovky, Vietnam a intervence za „démošky“ a majdany… Už nikdy!

vuv 21/03/2026 - 18:35

Nějak úplně nechápu kontext, proč se upozorňuje právě na tento film. Navíc někteří letci měli také problémy s komunistickým režimem. Pokud už zde je článek o takovém to filmu, myslím že by měl být doprovázen určitým vysvětlením toho, jak se k některým bojovníkům proti nacistickému režimu chovali komunisté a jak se k tomu staví komunisté dnešní.

jmm 21/03/2026 - 18:52

Problémy se „západem “ měl režim před 89 obrovské, protože celá KoZa-koalice západu byla v té době extrémně „bohatá“. Nedivím se po IIWW a lágrech , 2 atomovkách , že byly 50 léta taková jaká byla… Pak Vietnamu a intervence KoZa za „démošky“ a majdany… Již nikdy!

Komentáře jsou uzavřeny.