Talentovaný umělec a bojovník Václav Chad

Procházíte-li po svažitém náměstí T. G. Masaryka ve Zlíně, mezi bývalými baťovskými domovy mládeže a pod proskleným Památníkem Tomáše Bati, narazíte na skromný pomník mladého malíře Václava Chada. Právě na tomto místě byl zavražděn německými nacisty – necelé tři měsíce před osvobozením. Tento talentovaný umělec a protifašistický odbojář zahynul ve věku 21 let.

Narodil se 8. září 1923 v Břeclavi. Na podzim 1939 začal studovat na Škole umění ve Zlíně, od roku 1944 pracoval v Baťových závodech v tamním reklamním oddělení. Zapojil se do činnosti komunistické odbojové skupiny na Zlínsku vydávající ilegální tiskovinu Naše pravda. U příležitosti 40. výročí jeho předčasné smrti (1985) o něm výtvarný kritik Jiří Valoch ve své rozsáhlé eseji napsal, že Chad stejně jako jeho druhové nechápal riziko ilegální práce jako oběť, jako cosi mimořádného – naopak samozřejmého. V noci na 24. února 1945 byl mladý odbojář gestapem zatčen a při pokusu o útěk zastřelen.

Jeho obrazy a kresby vznikaly v kontaktu s kolegy ze zlínské školy, která po uzavření českých vysokých škol (1939) do jisté míry suplovala vysokou výtvarnou školu, neboť na ni přicházeli i absolventi středních škol a gymnázií.

Václav Chad měl příležitost svůj umělecký talent rozvíjet jen krátký čas. Bezpochyby ho ovlivňovaly události německé okupace a války, jež vstoupily do jeho tvorby. Zároveň přesáhl tyto temné motivy ve prospěch obecně platných uměleckých záměrů. Soustředil se na figurální a krajinné náměty, ty však nevnímal v idylických souvislostech, nýbrž v tísnivé atmosféře doby. Jeho autoportréty a podobizny jsou směsí skutečných i imaginárních postav.  

Malíř hledal aktuální trendy moderního výtvarného umění, jeho tvorba byla ovlivněna surrealismem, jenž byl pro Chadovu generaci spojen s komunistickými myšlenkami. Maloval nově, v mnoha ohledech vývojově předcházel další, poválečné směřování výtvarného umění.

Tvůrčí odvaha a nebojácnost

Je skvělé, že jméno Václava Chada bylo v roce 2014 vetknuto do názvu galerie – Galerie Václava Chada, jež sídlí na zlínském zámku. Ve svém poslání chce tato galerie přinášet tvůrčí odvahu a nebojácnost, stejně jako to dělal její patron Václav Chad. I Krajská galerie výtvarného umění (Baťův institut, budova 14/15) vystavuje jeho díla. Například obraz Žena či Obraz s červenou brankou. Na Obrazu s červenou brankou (1943; olej a plátno) vidíme dvě mužské postavy zachumlané v zimníku, kolem prostorově deformované prostředí. Jde o Chadův autoportrét a portrét přítele Čestmíra Kafky ze zlínské školy. Dusivá atmosféra z obrazu takřka vystupuje.

Jméno Václava Chada se po 81 letech opět spojilo s Naší pravdou. Jak symbolické.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka, Wikipedia a pohlednice GVCh