Na konci července tomu bylo 100 let od narození Michaela (Mikise) Theodorakise, velkého řeckého hudebníka, autora úžasných děl a bojovníka za spravedlivější a mírový svět, který zůstal navždy zapsán do paměti nejen řeckého lidu. Byl silně veřejně angažovaný, mj. byl poslancem a v letech 1990–1992 ministrem kultury. Je řeckým národním hrdinou i symbolem odporu.
Mikis Theodorakis se narodil 29. července 1925 na řeckém ostrově Chios. Od roku 1937 navštěvoval hodiny houslí na konzervatoři v Patrasu a také lekce harmonie a teorie na Athénské konzervatoři. Již v 17 letech uspořádal svůj první koncert, na němž představil své dílo Kassiani, jež je moderním zhudebněním starobylého textu byzantského chrámového zpěvu. Theodorakis byl průkopníkem ve zhudebňování děl významných řeckých i zahraničních básníků, jako byli Pablo Neruda, Frederico García Lorca, Odysseus Elytis, Ioannis Ritsos a další.
Kvůli své levicové politické aktivitě čelil častému pronásledování. Již při studiích na Athénské konzervatoři se v roce 1943 připojil ke sjednocené mládežnické organizaci a o něco později ke Komunistické straně Řecka (KKE). Během masové demonstrace proti fašistické okupaci 25. března 1943 byl Italy poprvé zatčen a mučen. V následujícím roce se připojil k řecké osvobozenecké armádě a bojoval v povstání. Žil ilegálně v Athénách až do zatčení v roce 1945, do roku 1950 byl vězněn několikrát.
Následně emigroval do Paříže, kde studoval tři roky na konzervatoři. Během studia složil tři baletní skladby (Antigona, Milenci z Teruelu, Le feu aux poudres), které měly velký úspěch. Ve stejném období zkomponoval dílo Oidipus Tyrannus. Za svou první symfonii pro klavír a orchestr Suita č. 1 získal na moskevském festivalu z rukou legendárního Dmitrije Šostakoviče zlatou medaili.
V roce 1960 se Theodorakis vrátil do Řecka a pokračoval v tvorbě – složil desítky písňových cyklů. V roce 1962 odcestoval na Kubu, kde se zúčastnil společně s Fidelem Castrem a Che Guevarou prvního vysílání rozhlasové stanice Svobodná Kuba. Světově proslulým, a to doslova, se stal díky hudbě pro hollywoodský film z roku 1964 Řek Zorba (v hlavní roliAnthony Queen). Zároveň vznikl populární tanec sirtaki (»Zorbův tanec«), v němž vyniká hlavní hudební nástroj (strunný drnkací) buzuki,jenž se právě na základě Theodorakisovy hudby stal v celém Řecku populárním.
Zakázán a vězněn juntou
Nastupující junta neboli vláda černých plukovníků v roce 1967 zakázala hraní, poslech a prodej Theodorakisova díla. Navzdory tomu založil levicovou odbojovou organizaci, za což byl opět zatčen a souzen vojenským soudem. Následovalo tuhé věznění. Pod tlakem mezinárodního veřejného mínění a uměleckých osobností, jako byli Arthur Miller, Leonard Bernstein čiŠostakovič, ho junta vyhostila ze země. Na dálku se stal členem vedení KKE.
V 70. letech navštívil Izrael a Palestinu a vystoupil na obranu míru mezi Araby a mírumilovným izraelským hnutím. Snažil se vybízet k zahájení rozhovorů. V souvislosti s jeho mírovými snahami na Blízkém východě mu v roce 1983 byla udělena Leninova cena míru. Celosvětově oslovila také jeho působivá Balada z Mauthausenu, kterou provedl osobně v roce 1995 přímo v Památníku KT Mauthausen.
Na sklonku života 5. října 2020 Theodorakis napsal v dopise generálnímu tajemníkovi KKE: »Nyní, na konci mého života, v době zúčtování, mi detaily z mysli mizí a zůstávají velké dimenze. Vidím tedy, že svá nejsilnější a nejzralejší léta jsem strávil pod vlajkou KKE. Z tohoto důvodu chci tento svět opustit jako komunista.« Zemřel 2. září 2021.
Toto Theodorakisovo vyznání se stalo součástí hesla, jež dominovalo obrovskému koncertu pořádanému KKE letos 25. června na počest umělcova 100letého jubilea. Koncert se konal v Athénách na historickém olympijském stadionu Kallimarmaro a přenášela jej řecká veřejnoprávní televize. A to v Řecku vládne pravice. Tak významná je osobnost Mikise Theodorakise.
Tomas CANDULAS (S přispěním mh)
1 komentář
Čest jeho památce!
Komentáře jsou uzavřeny.