Byla pasovaná do rolí ne příliš chytré blondýnky, označovaná za nejvíce sexy herečku všech dob, propíraly se její skandály včetně toho osudového s prezidentem J. F. Kennedym…, o čem se už ale málo mluví, je její politický světonázor. Kdybyste ji oslovili „Comrade Marilyn“, tedy „soudružko Marilyn“, nejspíš by ji to neurazilo. Řeč je o Normě Jeane Mortenson alias Marilyn Monroe, která by v první červnový den slavila 100 let, kdyby tragicky nezemřela už v roce 1962.
V českém prostředí zapleveleném pravicovou doktrínou je její levicovost málo známá. A už vůbec ne to, že tato hvězda kasovních trháků padesátých let četla Marxe a vedla žhavé debaty o sociální spravedlnosti.
Das Kapital v knihovně
Navzdory škatulce „hloupé blondýny“ byla ve skutečnosti velmi inteligentní (údajně IQ 168), velice sečtělá žena a vášnivá čtenářka. Její knihovna čítala přes 400 knih a obsahovala také ekonomické spisy jako Kapitál od Karla Marxe. V oblibě měla i levicové autory sociálních románů Johna Steinbecka či Howarda Fasta či Uptona Sinclaira.
Normu Jeane zřejmě ovlivnil její třídní původ. Vyrůstala postupně v několika pěstounských rodinách – sirotčího života se podle svých slov zbavila tak, že se v 16 letech vdala za Jamese Doughertyho. Středoškolské vzdělání na Van Nuys High School v Los Angeles nedokončila. V osmnácti letech nastoupila do tamní továrny Radioplane Company, kde vyráběla bezpilotní terčové letouny a kontrolovala padáky. Kapitalismus ve své syrové podobě tedy poznala na vlastní kůži, dá se říct, že její politické postoje formovala montážní linka. Právě zde ji na pracovišti v roce 1944 objevil armádní fotograf, což odstartovalo její dráhu modelky.
Levicové prostředí vyhledávala
A pak ji k jejím postojům naváděly vztahy. Významný levicový dramatik Arthur Miller byl jejím třetím manželem (druhým byl baseballový hráč Joe DiMaggio). Žila s ním na venkovské farmě v Connecticutu, kde se obklopovala lidmi, kteří otevřeně kritizovali politický systém.
Podle odtajněných spisů FBI, která ji od roku 1955 až do její smrti nepřetržitě sledovala, se Marilyn vědomě pohybovala v levicovém prostředí. Například během cesty do Mexika v roce 1962 navázala blízký vztah se socialistou Frederickem Fieldem, který žil v exilu. Ten později ve svých pamětech uvedl, že s ním Marilyn s nadšením diskutovala o občanských právech a rovnosti.
Svou levicovost dala Sugar z veleúspěšné komedie Někdo to rád horké a držitelka Zlatého globu najevo i vzpourou proti vykořisťování v Hollywoodu, když založila vlastní produkci Marilyn Monroe Productions, aby získala kontrolu nad svou prací a spravedlivý podíl ze zisku. Což o to, to dělají i pravičáci, ona ale projevovala solidaritu s personálem už dřív, než se postavila na vlastní nohy. Na natáčecím place ignorovala hierarchii – zatímco s režiséry a řediteli studií často bojovala, s osvětlovači, maskérkami a uklízečkami jednala jako se sobě rovnými. Často také dávala vysoké finanční částky bezdomovcům, chudým rodinám nebo pouličním umělcům, které potkala v New Yorku. Část svého dědictví odkázala londýnské klinice s psychicky traumatizovanými dětmi z chudých poměrů.
Ostře také vystupovala proti jadernému zbrojení a militarismu a veřejně se hlásila k myšlence mírového soužití mezi USA a SSSR, což v 50. letech vyžadovalo velkou osobní odvahu.
Taková byla ve skutečnosti ona „hloupá blondýnka“.
David PROUD
26 komentáře
A co takhle ta světově známá česko-americká židovka Madelein Albright (rozená Marie Jana Körbelová narozená v Praze), která spolu s tím žido-Havlem a Sorosem prováděli v ČSSR pod vedením CIA a západoněmeckých špiónů ten bezvolební vládní převrat a zavedení toho dnešního USraelského kapitalismu který Čechům i úspěšně namozkovali, že budou mít blahobyt, demokracii a svobodu a že si budou moci kupovat džíny, pomeranče a banány, a že už nebudou fronty na maso… Toto jsou pravdivé historické vývoje a bylo by proto i dobré psát informační články, jak to tehdy bylo, které Čechy určitě mnohem více zajímají a měli by i vědět .
Kdo by neznal „Někdo to rád horké“…
A které z herců USA ještě nazve Naše Pravda levicovými?
Myslíte že levicová nebyla? Je pravda že komunismus nikdy neprosazovala, ale nalevo byla a například to sledování od FBI je pravda, hledal jsem to i jinde. A upozornit na to není špatné. Napravo podobná propagace funguje ve větším a celkem to úspěšně.
Nemyslím, ale čekám, že z Johna Wayna udělá Naše Pravda komunistu.
Wayne patřil k přesvědčeným antikomunistům, byl členem Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals a podporoval Republikánskou stranu. – – – Co vás k tomu očekávání vede? Už zde udělali komunistu z někoho, kdo byl antikomunista? Ani o Marilyn přímo nepíšou že byla komunistka, ale jen dohad, že by ji takové označení neurazilo. Pravda, s tím dohadem možná zašli malinko přes čáru, ale nemyslím že nějak extrémně, a od takovýchto novin se takové občasné přešlápnutí čáry očekává. To co píšete že očekáváte vy extrém je, a myslím, že většině lidí by došlo, že něco takového je nesmyslné. Mě se ten článek celkem líbí.
Ten článek se Vám může líbit. Wayneho jsem citoval úmyslně. To proto, že každé médium si k obrazu svému může vyrábět „osobnosti“, jak se mu líbí, i když to nemusí být pravda. To je i o M. Monreové.
Žádná historická osobnost není vykreslena podle naprosté skutečnosti. Vše co se o lidech říká je do značné míry zkreslené. Tomu se nejde vyhnout. Hrdiny netvoří ani tak známé hrdinské činy jako to, že si je společnost idealizuje (naproti tomu některých kteří by si to zasloužili více se často nikdo ani nevšimne). Společnost hrdiny potřebuje a bude je vytvářet vždy. Ale většinou to není vytváření nějaké osobnosti, ale jen nějaký pohled na nějakou osobnost. Ano, pokud se někdo snaží změnit pohled na nějakou osobnost, která už je u většiny lidí nějak zapsaná, vypadá to problematicky. Ale ani ten původní pohled nebyl nezkreslený. Jaký člověk skutečně je, to v podstatě ani popsat dost dobře nejde. A pokud jeho osobnost „mění“ jen tak, že nějaké osobnostní rysy zvýrazní a nelžou, nedělají nic jiného než to, co se dělá naprosto běžně a čemu se nejde vyhnout. A nedělají to jen noviny, dělají to i jednotlivci, protože každý o může mít na určitého člověka jiný pohled který zvýrazní tu nebo jinou vlastnost. Komplexní, naprosto pravdivý a naprosto racionální pohled není možný. Ale můžete třeba u té Marilyn zkusit poskytnout co nejpřesnější obraz a napsat ho sem. Uvidíme s čím přijdete.
Už jen část toho nadpisu „soudružko Marylin“.
Ano, ten nadpis provokuje, ale to asi byl účel. V článku už se ale nepíše že byla soudružka, ale jen to, že by jí takové označení asi nevadilo, což je sice jen dohad, ale ne úplně nelogický.
No, husité byli také první komunisté, když do kádí vkládali společné peníze a šperky.
Komunismus samozřejmě není jen Marxismus. A myslím, že komunistické myšlenky by jste našel i před husity. Jestli to to ale budete komunismem nazývat, to už je ale jen otázka terminologie.
A ano, komunista byl i před husity. a byl to přece Ježíš Nazaretský. A marxismus, lépe řečeno Kapitál, je vlastně komunistická Bible.
Všimněte si, že s tou Biblí je to podobné jako s komunismem. Můžete tím slovem označit jen jednu posvátnou knihu jednoho náboženství, nebo kteroukoliv knihu, která je pro nějakou skupinu lidí důležitá. Jak to slovo použijete je právě otázka terminologie. A ani Ježíš nebyl první, kdo měl komunistické myšlenky. Jste moc fixovaný na náboženství. Touha po jednotě, rovnosti, spolupráci a dalších věcech a nápad vybudovat na těchto věcech systém není ostatně nijak převratná, převratný může být spíše způsob provedení. A opět záleží na tom, zda komunismem označíme jen jeden způsob provedení nebo celou skupinu filozofií, které splňují určité podmínky.
Bible jsou pohádky smíchané s lidovým vypravěčtvím. Kdo onehdá sepsal Bibli, když ještě nebylo pořádně vytvořeno písmo a kdo tu knihu svázal a kdo sehnal papír nebo ho vyrobil?
Bibli nenapsal ani nesestavil jediný člověk, protože se jedná o sbírku desítek různých spisů, které vznikaly v rozmezí přibližně 1500 let. Na jejím psaní se podílelo více než 40 různých autorů a k jejímu konečnému sestavení do podoby jedné knihy (kánonu) došlo skrze církevní koncily a rozhodnutí učenců.
Takže ti autoři jsou právě ti lidoví vypravěči a vypráví jen, co se stalo v jejich okolí a opět nějaká moudrá rada rozhodla…..
A na tom je něco špatného? Vůbec nechápu, co vás na tom zaráží.
Zaráží, nezaráží, lidský svět se nemění, je plný faulů,a to platí i ocírkvi.
Tak proč to řešíte zrovna u té církve, která už dnes má jen minimální moc? Není lepší se soustředit na ty, co skutečnou moc mají? Navíc i přes ty fauly se církev snaží, což dává potenciál ke spolupráci. Nenávist jen proto, že někdo dělá fauly jako všichni ostatní, to moc konstruktivní není.
Církev je plodem náboženství a náboženství je založeno na pohádkách. Nenávist k církvi můžou mít např. jednotlivci, jejichž předkové byli upáleni.
Pokud půjdete dost daleko do historie, tak jsou příbuzní prakticky všichni. A všechny velké myšlenky někdo zneužil. Téměř všechny ideologie mají na rukou nějakou krev. V čím starší době nebo zaostalejších státech působily, tím mohlo té smrti být více. Pokud lidé nedovedou odpustit, budou proti všemu a nikdy neudělají nic, na ničem se nedohodnou. S takovou nenávistí to tedy daleko dotáhnout nejde. Navíc většina bojovníků proti církvi o svých předcích neví téměř nic. Ano, nenávist je někdy pochopitelná, ale vždy špatná.
Už T.G. Masaryk zatočil s církví.
Spusta lidí bojovala proti církvi. A spousta proti kapitalismu, komunismu, anarchii, totalitě, demokracii… Není žádná významnější historická idea, která má významné lidi kteří bojovali jak za ni, tak proti ní. Mimochodem za Masaryka se také střílelo do dělníků. Možná to Masaryk přímo nenařídil, ale také to nikdy nijak neodsoudil ani nestaral o spravedlnost, což v podstatě znamenalo, že to schvaluje, protože takovou věc nemohl někdo v jeho postavení jen tak přehlédnout. Masaryk také nezačal nic nového. O to zatočit s církví už se snažil se snažil císař Nero počátkem našeho letopočtu, a to byl daleko významnější člověk než Masaryk. Ani jeden (ani mnoho dalších) neuspěli a církev existuje stále. Pokud církev zanikne, bude to proto, že lidi přestane zajímat. Z tohoto hlediska je ten boj proti ní dost kontraproduktivní, protože právě díky němu se o církev zajímá více lidí. Za dnešního režimu ateistů přibilo více než za komunistů a Masaryka dohromady. Takže tito pronásledovatelé byli vlastně čučkaři.
Mě nijak moc nezajímá nějaká sociálně angažovaná, ale jinak ráda-kapitalisticky žijící prominentní žido-blondýnka, které se v životě dost směšně plácala a vůbec nic vlastního inteligentního nevymyslela. (Jako třeba ta uranová paní Curie). Monrou byla jenom mediální sexy krasavice, která více jak ten komunismus milovala šperky, šminky a diamanty a bezdětně skončila.. Jako kdyby „pán Bůh“ seslal nějaké varovné poselství a stvořil tragickou krásu, která měla absurdní, tragický a úplně bezvýznamný kapitalistický život. Stejně tak blbě zmařený jako i ta Lady Di, nebo Trumpova silikonová žena Ivanka.. Pro mě tohle patří, pod rubriku ženský kapitalistický prominentní hnus.. Jestli si „redakce“ takhle nějak představuje ten kapitalistický blahobytný socialismus/komunismus s lidskou tváří, tak tedy potěš..
https://de.wikipedia.org/wiki/Marilyn_Monroe#Privatleben
Tak tohle je zajímavý postřeh, vždy si nějací písalkové vyberou “ vzor“, který odpovídá jejich představě, a zblbnou pak ostatní lidi.
Komentáře jsou uzavřeny.