Výstava o architektuře doby socialismu

Výsledky pětiletého výzkumu architektury 60. a 70. let 20. století v období socialismu otevře 6. října v 17. hodin Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury v Brně, v areálu vily Stiassni. V tamní přednáškové a výstavní budově potrvá výstava do 19. prosince, vždy v pondělí, pátek, sobotu a neděli v čase 10-16 hodin.

Nabídne informace o architektuře zkoumaného období především na území dnešního Jihomoravského kraje. Vyhodnotí a definuje památkový potenciál těchto staveb. V souvislosti s aktuálně větším zájmem veřejnosti o poválečnou architekturu chce podpořit pozitivnější vnímání kvality a hodnot těchto staveb a stavebních souborů stejně jako vysvětlovat, v čem jsou mimořádné.

Architektonické dědictví období socialismu bylo donedávna vnímáno jako zhmotněný relikt totalitní ideologie. Negativní pohled na tyto stavby bývá podpořen jejich špatným stavem, způsobeným částečně nekvalitními materiály, ale zejména dlouhodobou absencí potřebné údržby a péče dobrého hospodáře. Na mnohých stavbách se podepsala negativa centrálně řízeného hospodářství, přesto řada objektů prokazuje vysokou úroveň estetické a současně funkční koncepce.

»Šedesátá léta znamenala pro československou architekturu její poválečné vystoupení ze stínu, návrat na mezinárodní výsluní. Dokladem toho jsou úspěchy československé prezentace na světových výstavách, v Bruselu v roce 1958, v Montrealu 1967 a také v roce 1970 v Torontu, zde už ale s normalizačními omezeními. Celá 60. léta se nesla v duchu vlivů představených na bruselské výstavě, s inklinací k projevům myšlenek brutalismu v duchu le corbusierovských pravidel,« řekla k tématu kurátorka výstavy Renata Vrabelová.

Expozice se skládá z 29 vybraných staveb na informačních panelech a velkoplošných fotografiích. Záznamy k dalším stavbám jsou k prohlédnutí v digitální podobě. Nechybí trojrozměrné exponáty přibližující podobu interiérů ze 60. let. Pod vedením kurátorky Renaty Vrabelové se na výstavě autorsky podíleli Martin Šolc, Petr Svoboda a Eva Pražanová, současné fotografie jsou dílem Romana Poláška.

(vž)