Žena, která pomstila Che Guevaru

V tomto týdnu by měla devětaosmdesáté narozeniny Monika Ertl. Pohnutý osud antifašistky, která vyrůstala v rodině německého nacisty, a která je známá jako „žena, jež pomstila Che Guevaru“, stojí za to určitě znát.

Byla dcerou Hanse Ertla, jednoho z předních propagandistických filmařů nacistického Německa. Po druhé světové válce uprchla s rodinou do Bolívie, stejně jako mnoho nacistických uprchlíků. Její otec se tam nadále stýkal s osobnostmi, jako byl Klaus Barbie, nacistický válečný zločinec známý jako „Řezník z Lyonu“. Nic překvapivého.

Monika se však odvrátila od všeho, v čem vyrůstala. Na konci šedesátých let, znechucená sociální nespravedlností v Bolívii, se odtrhla od fašistického světa kolem svého otce a radikalizovala se. Vražda revolucionáře Che Guevary v Bolívii ji silně zasáhla a jeho život ji inspiroval. Připojila se k Národní osvobozenecké armádě (ELN), kterou on založil. Její krycí jméno bylo „Imilla“, což v domorodém jazyce znamená „Malá holčička“.

Čin, která Moniku Ertl proslavila po celém světě, se odehrála 1. dubna 1971. Tehdy zabila Roberta Quintanillu, bolivijského konzula v Hamburku a bývalého zpravodajského důstojníka považovaného za jednoho z hlavních viníků Che Guevarovy smrti. Byl jedním z mužů, kteří pózovali vedle Che Guevarova bezvládného těla a nařídil mu useknout ruce. To aby měly nezvratný důkaz o jeho totožnosti.

Monika vstoupila do budovy konzulátu v Hamburku převlečená za elegantní ženu. Když se s Quintanillou setkala tváří v tvář, tasila zbraň a třikrát vystřelila. Ve vzkazu, který na místě činu zanechala, stála slova: „Victoria o muerte. ELN.“ Tento čin se po celém světě zažil jako „Cheova pomsta“.

Po atentátu se vrátila do Bolívie a pokračovala v podzemních aktivitách. Jedním z jejích největších cílů byl únos nacistického válečného zločince Klause Barbieho, starého přítele jejího otce, který v té době radil bolivijské diktatuře.

Jenže 12. května 1973 ji přepadly bolivijské bezpečnostní síly. Byla zabita při střetu v El Alto, předměstí La Paz. Její hrob byl utajen a její tělo nebylo nikdy předáno rodině.

Monika Ertl se zařadila po bok lidí, kteří stejně jako Che odmítli svůj původ a privilegovaný život ve jménu sociálně spravedlivějšího světa.

(dp)