Brno řešilo kolonii ukrajinských Romů u hlavního nádraží

Moravská metropole řešila problémy spojené s kolonií desítek ukrajinských romských rodin, které se zabydlely na trávníku u železniční stanice Brno – Hlavní nádraží. Početné skupiny kočujících matek s dětmi se tam střídaly v obsazení trávníku mezi kolejišti tramvají. Náporu se nevyhnul ani nedaleký úřad práce. Jak říkají, v této »bance« vybírají každý měsíc sociální dávku 5000 Kč na osobu. Pak jedou z města pryč. V schengenském prostoru mají neomezený pohyb. Nezřídka vezou peníze domů na Ukrajinu, aby se příští měsíc vydali opět na sociální turistiku do Brna pro dávku novou.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková uvedla: »Vytipovali jsme pro tyto uprchlíky místo, které je z našeho pohledu vhodnější. Je větší, než dosavadní stanoviště běženců u Hlavního nádraží. Nové místo necelé dvě stovky metrů vedle místa původního už není v trojúhelníku tramvajových kolejišť a frekventovaných silnic, což zmenší riziko dopravních nehod. Kolem něj nechodí takové množství pohledem na nepořádek znechucených lidí jako na nádraží a jezdí tam i méně aut. U hlavního nádraží se tím zlepšil komfort prostředí,« řekla Vaňková.
Na novém místě za Domem odborových služeb či na plánované lokalitě pro stavbu budoucího společného areálu dnes detašovaných úřadoven brněnského magistrátu mají běženci mobilní WC, cisternu s pitnou vodou, velké stany k úkrytu v případě nepříznivého počasí i kontejner na odpadky.

Pomůže Lex Ukrajina 2?

»V naprosté většině případů jsou v Brně osoby, které mají ukrajinské občanství a mají udělenou dočasnou ochranu v ČR již v předchozích obdobích. Vracejí se do Brna na jeden až tři dny k vyplacení peněžní sociální dávky. Po jejím získání odjíždějí z Brna pryč. Doufáme, že až začne platit chystaný zákon ‚Lex Ukrajina 2‘, nedobrá situace se může zmírnit. Vidíme, že tyto skupiny osob sem přijíždějí výlučně za vyplácením peněžní dávky. S panem premiérem i se zástupci Ministerstva vnitra ČR jsme diskutovali o tom, že by bylo vhodné výplatu těchto dávek něčím podmínit. Např. bydlením v Brně nebo na území ČR. Lex Ukrajina 2 s tím počítá. Výplata druhé až šesté dávky má být vázána na prokázání zdržování se na území ČR. Uvidíme, jak to bude v praxi fungovat. Myslím, že je to krok správným směrem. Když žadatelé peněžní sociální dávky neprokážou, že zde celý uplynulý měsíc bydleli, dávka jim nebude vyplacena. Pak se do ČR a do Brna vracet nebudou,« vyložila primátorka Vaňková.

»Na chvíli, jen pro peníze, přijíždějí do Brna denně desítky Romů často z ukrajinsko-maďarského pomezí. Např. v pátek jich odbavilo brněnské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) přes sedmdesát. Na trávníku čekali většinou ženy s malými dětmi na rozhodnutí o udělení dávky do pondělka. Trojúhelníkový pozemek v obrátkové smyčce trolejbusů u vlakového nádraží, hojně obsazovaný ukrajinskými Romy s četnými zavazadly, vyčistíme a oplotíme jej, protože není bezpečný pro shromáždění tak velkého počtu lidí. Zejména s drobotinou, která pobíhá i po kolejiště tramvají a v jízdní dráze aut. Vhodnější je čekající běžence přemístit o necelé dvě stovky metrů dál a původní prostor zabezpečit plotem,« poznamenala Vaňková. Pokud mají tito žadatelé i občanství maďarské, nemají nárok na dávky v ČR, nýbrž jen v Maďarsku, kde se ale vyplácí finanční podpora běžencům daleko menší než v ČR.

Na specifický způsob života jsou zvyklí

Pracovník Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) Městské části Brno-střed vyložil, že sociální pracovníci na toto místo chodí a reagují, pokud je dítě v ohrožení života, což se vždy posuzuje individuálně. Zasahují v případech, když u malých dětí nejsou rodiče nebo když je dítě v problémech. »U brněnského hlavního nádraží se pohybuje specifická skupina osob se specifickým způsobem života. Ten odpovídá tomu, jak žijí ve svých přirozených podmínkách na Ukrajině. Na takový způsob života jsou tito kočovníci zvyklí. V Brně se přitom zdržují krátkou dobu (jeden až tři dny), děti tuto chvíli nejsou v ohrožení života, proto orgán OSPOD nemůže nijak zasahovat. Denně přijíždějí desítky nebo i stovka běženců z Ukrajiny a jiní naopak z Brna někam odjíždějí,« upřesnil představitel sociálních pracovníků OSPOD. Navíc si posteskl, že se s těmito lidmi těžko spolupracuje. Většina z nich hovoří jen maďarsky a někteří jsou i analfabeti. Život v přírodě jim vyhovuje a vrátit se zpět na Ukrajinu často nechtějí.

Zástupce Cizinecké policie Jihomoravského kraje informoval, že tento orgán kontroluje situaci u vlakového nádraží a u úřadu práce. Kdo má nárok na pomoc, směrují ho ke krajskému asociačnímu centru, aby se zaregistroval a získal dočasné vízum strpění a sociální i zdravotní pojištění k získání nároku na zaměstnání. Naopak Policie ČR a městská policie hlídají vstup do Úřadu práce v Křenové ulici a dohlížejí na ochranu úředníků a aby systém nezkolaboval.

Rozvětvené rodiny romských Ukrajinců odmítají ubytování. Početné rody dvaceti či třiceti příbuzných lidí chtějí zůstat pohromadě, což mohou ve velkých stanech na novém stanovišti. Pokud přidělené ubytování opustí, napříště ztrácejí nárok na střechu nad hlavou.

(vž)