Chudí lidé stárnou rychleji. Bohatší se o sebe více starají. Mají na to

od Jan Exner

Nedávno zveřejněná studie, o níž jsme informovali, prokázala, že chudší lidé biologicky stárnou rychleji. Podle praktické lékařky a jihočeské zastupitelky za STAČILO! Kateřiny Jirousové nejde vzhledem k ekonomické situaci většiny obyvatel o nijak překvapující zjištění.

Vědkyně ze SYRI spolu s kolegy porovnávala data od 48 348 lidí ve věkovém rozmezí 20 až 84 let. »Výsledky studie ukázaly statisticky významnou asociaci mezi socioekonomickým statusem a rychlostí biologického stárnutí. Jedinci z vyšších socioekonomických vrstev vykazovali zejména ve středním věku signifikantní zpoždění biologického stárnutí, zatímco socioekonomicky znevýhodněné skupiny stárly rychleji,« uvedla Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity, která se na studii podílela. Doplnila, že nejhůře jsou na tom lidé, které lze spojovat s chudobou. »Ti v porovnání s ostatními stárli nejrychlejším tempem,« uvedla vědkyně.

Výsledky studie také naznačují, že míra socioekonomických nerovností v biologickém stárnutí není napříč věkovými skupinami stabilní. »Od 20. roku života dochází mezi socioekonomickými skupinami k postupnému rozevírání pomyslných nůžek až do období vyššího středního věku, kdy nerovnosti dosahují svého maxima,« upozornila Dalecká. Šíře těchto rozdílů následně s vyšším věkem opět klesá. Rozdíly jsou však podle vědkyně v populaci i nadále přítomné až do nejvyšších věkových kategorií.

Závěry studie nejsou podle Jirousové nijak překvapujícím zjištěním. Jak připomněla, existují ať už v prevenci nádorů nebo i kardiovaskulárních příhod, jako je třeba infarkt myokardu, určité rizikové faktory. Jednu skupinu tvoří neovlivnitelné faktory, na které lidé nemají vliv, jako je například věk, pohlaví, genetické predispozice apod. Druhou skupinou jsou ovlivnitelné faktory, se kterými naopak lze něco dělat, a to je například strava, pohyb, kouření atd. Bohužel právě tuto skupinu faktorů nejvíce ovlivňuje ekonomická situace ať už jednotlivců nebo rodin.

»Opakovaně si všímám toho, že lidé s vyšším socioekonomickým statusem, vzdělanější lidé a ti, kteří pocházejí z bohatšího prostředí, se o sebe, řekněme, více starají a jsou si velmi dobře vědomi těchto ovlivnitelných rizikových faktorů. Je to dáno jednak výchovou, respektive zvyklostmi, které jsou ‚naučené‘ od dětství z rodiny – jako je například obden k obědu čerstvá ryba se zeleninou. Ale i potom dosažením vyššího vzdělání, kdy nejsou tito lidé ‚nuceni‘ pracovat v nepříznivých pracovních podmínkách a mají i více času na svoje zájmy, pohybové aktivity, ale i odpočinek a spánek,« uvedla Jirousová.

Poukázala přitom na současnou ekonomickou situaci většiny obyvatel Česka, kteří se potýkají s vysokými cenami bydlení, energií, ale také potravin, a to především těch zdravých, což má vliv na to, jak kvalitní stravu člověk přijímá. »Zdravější a výživově hodnotnější jídlo je dražší v porovnání s méně kvalitními surovinami,« zdůraznila Jirousová.

»Chápu, že to nelze plně paušalizovat, zcela jistě se najdou výjimky na obou stranách této socioekonomické škály, ale dovolím si ještě uvést jeden příklad, a to je úroveň stravování a s tím související výskyt obezity a na to navazující onemocnění, u občanů USA. Když to zjednoduším – bohatý běloch jí v kvalitní restauraci zeleninový salát, sushi z čerstvé ryby a pije minerální vodu Fiji, Voss či Evian, chudý černoch se stravuje u McDonald‘s a pije Coca-colu,« uvedla Jirousová. Nesmí se podle ní zapomínat ani na stres, který je zvláště v dnešní vypjaté době jedním z velmi podstatných rizikových faktorů.

Její slova potvrzuje i zmíněná studie. »Mezi jedinci s nižším socioekonomickým statusem pozorujeme vyšší výskyt nezdravého chování, jako je kouření, nevhodné stravování či nedostatek pohybu. Zároveň jsou častěji exponováni negativním vnějším vlivům, jako je znečištění životního prostředí či expozice rizikům pracovního prostředí. Dopady nepříznivých životních podmínek a životního stylu převzaté v mládí pak můžeme pozorovat v celé pozdější životní dráze jedince,« uvedla Dalecká.

Jirousová zdůraznila, že i neovlivnitelné rizikové faktory můžeme »mírnit«, nikoliv se jich zcela zbavit. Důležité je jejich včasné odhalení a léčba či pravidelná kontrola. Ovlivnitelné rizikové faktory, pokud chceme předcházet nemocem a oddálit biologické stárnutí, musí být dobře známy a eliminovány co nejdůkladněji. »Proto bych si přála, aby jakási ‚výchova ke zdraví‘ nebo ‚zdravý životní styl‘ byly jedním z výukových předmětů už na základních školách. To je i jeden z bodů našeho volebního programu,« připomněla zastupitelka za STAČILO! Kateřina Jirousová.

(jad)

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.