Tradiční čínská medicína (TČM) je pro mnohé známý pojem, ale její skutečnou hloubku a rozsah na vlastní kůži zažil jen málokdo. Představte si systém léčby, který se nezaměřuje pouze na příznaky, ale hledá rovnováhu mezi tělem, psychikou, přírodou a vesmírem. Právě taková je TČM – prastarý systém spojující filozofii, přírodní vědy a hluboké poznání člověka. A přestože vznikla před tisíci lety, dnes ji najdete nejen v Číně, ale i v České republice.
Tento fakt potvrzuje i úspěšný Festival tradiční čínské medicíny, který proběhl na přelomu června a července 2025 v Praze a Morkovicích-Slížanech. Pořádala ho Lékařská fakulta TČM při Jihozápadní lékařské univerzitě pod názvem S’-čchuanská tradiční čínská medicína v zahraničí. Akce přilákala diplomaty, zástupce českých i čínských institucí a širokou veřejnost. Cílem bylo otevřít českým občanům »okno« do světa čínské medicíny a nabídnout jim možnost poznat její hluboké kulturní kořeny i praktické přínosy pro zdraví.

Sečuán – kolébka léčivé moudrosti
Jedním z nejvýznamnějších center čínské medicíny je provincie Sečuán. Jak praví čínské přísloví, je to »nebesky obdařená země«, která díky své rozmanité přírodě nabízí ideální podmínky pro růst léčivých bylin. V této oblasti roste přes 5000 druhů lokálních léčiv, například fritilárie himálajská (na kašel), ligustikum čínské (proti krevním sraženinám) či koptis čínský (přírodní antibiotikum). Znalost a užívání bylin patří k základům tradiční čínské medicíny.
V Číně TČM často plynule souzní s klasickou medicínou, jak ji známe my. Mnoho nemocnic proto disponuje odděleními, která aplikují i metody TČM. Příkladem je Sečuánská nemocnice tradiční čínské medicíny při Jihozápadní lékařské univerzitě. Má víc než 40letou tradici, zaměstnává 2800 lidí a ročně ošetří více než 1,5 milionu pacientů. Od roku 2021 spolupracuje s Českým centrem tradiční čínské medicíny. Méně známým faktem je, že akupunktura je v Česku oficiálně uznaná léčebná metoda a České centrum je registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb.
Co vlastně čínská medicína znamená?
Západní medicína se obvykle soustředí na konkrétní obtíže – zánět, nádor, bolest. Čínská medicína však léčí člověka jako celek. Její filozofie vychází z celostního přístupu, kdy tělo, duše i okolní svět tvoří propojený systém, kde vše souvisí se vším. Cílem léčby není odstranit pouhý příznak, ale obnovit rovnováhu mezi dvěma základními silami života – Jin a Jang, které se vzájemně doplňují a musí být v harmonii.
Diagnóza se proto nevytváří podle názvu nemoci, ale na základě souboru příznaků – syndromů, které odhalují hlubší nerovnováhu v organismu. Každý pacient je vnímán individuálně, takže dva lidé se stejnou »západní« diagnózou mohou dostat zcela odlišnou léčbu.
Ta může zahrnovat širokou škálu metod: akupunkturu, baňkování, tuina masáže, fitoterapii (léčbu bylinami), dietologii (léčbu stravou), ale i méně známé techniky, jako podkožní jehly nebo tzv. vaxování.
Staré čínské přísloví říká: Potraviny a léky mají stejný původ. V duchu této myšlenky se v terapii často využívají běžné suroviny z kuchyně. Malé zázraky TČM tak můžete vyzkoušet sami – například skořice prohřívá trávení, zázvor podporuje pocení a imunitní obranu, světlice barvířská rozproudí krevní oběh a zmírňuje bolest.

Prastaré historické kořeny
Čínští lékaři měli tyto znalosti už před 2200 lety. Mezi lety 2012 a 2013 archeologové při výzkumu stavby metra v části Laoguanshan v městysi Tianhui u Čcheng-tu (Chengdu), v provincii Sečuán, objevili čtyři dřevěné komorové hrobky. Z jedné z nich pochází mimořádný soubor – zhruba 920–951 bambusových lístků s lékařskými texty a lakovaný »lékařský portrét« člověka s vyznačenými drahami (meridiány). Část materiálu je spojována s tradicí legendárního lékaře Bian Čchüe (Bian Que) a představuje unikátní komplex raně hanovských lékařských zápisů z jihozápadní Číny.
Tyto texty obsahují předpisy pro akupunkturu, diagnostické standardy, popisy cév (»mai«) a mnoho léčebných postupů. Analýza ukazuje propracované techniky vpichu, počty jehel a lokalizace bodů podle meridiánových názvů, což rozšiřuje naše chápání raného vývoje akupunktury. Díky této historické hloubce si čínská medicína uchovává i dnes své zvláštní kouzlo – nadčasovou moudrost.
Bohaté etnické dědictví
TČM není jen jednotný »hanovský« systém, ale zahrnuje i bohaté místní tradice různých etnik, které rozšiřují její celostní přístup.
Qiangové z horských oblastí Sečuánu využívají místní byliny a šamanské rituály k obnově energie a rovnováhy.
Yiové předávají praxi bylinných koupelí a natahovacích cvičení podobných daoyin z generace na generaci.
Tibeťané praktikují systém Sowa Rigpa, který kombinuje bylinné směsi, minerály, moxibuskci, masáže a spirituální praktiky vycházející z čínských, indických, perských a buddhistických tradic.
Miaoové udržují lidovou medicínu zaměřenou na léčbu bodnutí hmyzem či hadími uštknutími pomocí místních rostlin, zvířecích produktů a hmyzích extraktů, s praxí sahající stovky let zpět.

Živá tradice – živý zájem
Právě tomuto kouzlu podlehli i účastníci festivalu v Česku. Lékařka MUDr. Lin Sirui z nemocnice tradiční čínské medicíny v Sečuánu představila českému publiku témata jako »Tisícileté dědictví přírody a moudrosti«, »Letní tipy pro zdraví« či »Osm cviků pro zdraví«. Na místě vedla ukázky akupresury a zdravotního cvičení, takže si účastníci mohli vyzkoušet, jak TČM funguje v praxi.
Podporu festivalu vyjádřili i významní hosté – Jiang Yuhong z čínského velvyslanectví v ČR, Roman Spáčil, zakladatel Českého centra TČM, a Mirka Kořínková, ředitelka První školy tradiční čínské medicíny. Ve videopozdravu se připojil Wang Guoyou, ředitel nemocnice Jihozápadní univerzity, který zdůraznil, že TČM je mostem porozumění mezi národy a ukázkou toho, jak může zdravotnictví i kultura obohacovat obě strany.
Zajímavou informací bylo i rozšíření TČM ve světě. Čínská vláda podporuje šíření své tradiční medicíny jako kulturního dědictví. Dnes funguje přes 80 000 center TČM po celém světě včetně projektů v Africe, kde výrazně pomohla snížit výskyt malárie díky objevu léčivé látky artemisininu z pelyňku. Za tento přínos získala lékařka Youyou Tu Nobelovu cenu.
TČM v Čechách
I v Československu má tradiční čínská medicína překvapivě dlouhou tradici. Už na počátku 50. let léčil některé pacienty akupunkturou profesor Eduard Cmunt. V 60. letech se této metodě začali věnovat i další lékaři – například Václav Kajdoš nebo Josef Vymazal, který studoval v Číně. Akupunktura se vyučovala na lékařských fakultách a v roce 1974 se dočkala oficiální podpory v rámci Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně.

V následujících dekádách se rozvíjely odborné kurzy, vznikla specializovaná pracoviště a akupunktura se stala oficiálně uznávanou doplňkovou metodou. Dnes ji opět vyhledávají lékaři i pacienti – zejména pro její šetrnost, individuální přístup a důraz na rovnováhu těla a duše.
Tradiční čínská medicína ale není jen alternativou ke klasické medicíně. Je to kulturní most, filozofie života a zdroj poznání, který může obohatit i naši moderní společnost. Díky otevřenosti, dialogu a spolupráci – jak mezi nemocnicemi, tak mezi národy – může pomoci k uzdravení nejen těla, ale i vzájemného porozumění.
Helena KOČOVÁ
4 komentáře
Číňané jsou mimo jiné i odborníci v gentickém bádání.. Konec konců díky jim byla objevena pandemie Korony a Čína to i perfektně zvládla. O proti toho hnusného kapitalistického zdravotního sajrajtu, kde si dnes normální člověk musí nechat vyhnít zuby, protože se nedoplatí a musí žebrat u zdravotních pojištoven o zaplacení. A zubaři místo aby dělali perfektní práci, tak ti ješte šmejdovski pokazí zuby, které nevydrží ani rok, ..aby lépe vidělávali prachy… Za komunistů tohle svinstvo vůbec nebylo… zlatí komunisti.
I taky trochu skloubit s vědou….
Mam uplne nejradsi, kdyz je mi informacne dostupne absolutmi vedecke poznani. Jako jsou treba na youtubu vedecke prednasky jak funguji chemicke procesy v lidskem metabolismu. (jako je treba obycejne dychani, jak funguji vitaminy, apod..) Nejake pichani injekci proti corone s tak zvanym geneticky zmenenym adeno-virem, s tajnym patentovanym slozenim je proste hnusna novodoba zdravotni kriminalita…
Ono není potřeba ani „jezdit“ tak daleko. I česká příroda nabízí dlouhou řadu bylinek a hub, jež pomáhají tělu v samoléčení. Vzpomeňme třeba jen na obyčejnou kuchyňskou cibuli s jejími protizánětlivými účinky. Jenže úspěšná samoléčba vyžaduje několik předpokladů. Zejména absenci jedů, které však do sebe pouštíme doslova každý den a každou minutu. Počínaje stresem, přes alkohol, kouření a konče těmi desítkami a stovkami chemikálií v jídle a pití. Proto nebude průměrný Čech, který má 20 kilo nadváhu, příležitostně kouří nebo pije, stravuje se ve fastfoodech (protože na vaření z čerstvého nemá díky sociálním sítím přeci čas) a do práce chodí i s horečkou, nikdy této léčbě věřit, protože na něj prostě nezabere dostatečně účinně a rychle. A doktoři? Ti jsou v tak těžké závislosti na farmalobby a vlastní touze po akademických titulech, že vám budou bezostyšně tvrdit, že 2000 let staré a vyzkoušené metody „nemají prokazatelné účinky“. No bodejť by měly, když ty účinky schválně nikdo statisticky nesleduje….
Komentáře jsou uzavřeny.