Oběti sexuálního zneužívání v katolické církvi bijí na poplach. Už nyní se podle nich nedaří řešit případy, kdy jsou věřící vystaveni sexuálnímu násilí duchovních. Vatikánská smlouva, kterou by měla příští týden (6. března) schvalovat Poslanecká sněmovna, pak tento problém ještě více prohloubí. Vyzývají proto politiky, aby od její ratifikace ustoupili.
Kolika lidí v Česku se sexuální zneužívání duchovními týká, nikdo neví. Statistiky neexistují a ne všichni jsou také ochotni tuto skutečnost, jejíž následky si nesou i do konce života, zveřejnit.
»Osobně jsem se potkal s desítkami obětí a aspoň stovka mi volala. A ty příběhy nechcete slyšet. Trhá to srdce. Predátoři si trpělivě vybírají oběti a pomalu si je chystají na zneužívání. A to zneužívání bývá mnohdy brutální. Při mši svaté berou do rukou Krista a za pár minut bestiálně zneužijí ministranta. Zjistil jsem, jak jsou struktury v církvi prohnilé. Její neochota čelit realitě je rovna jen snaze neblahou pravdu zakrývat,« uvedl bývalý církevní soudce Jan Rozek. On sám byl v době svého pobytu na faře v Srbské Kamenici vystaven ataku ze strany pastoračního asistenta.
K určité aktivitě a vystoupení z anonymity oběti sexuálního násilí v církvi přimělo až znění smlouvy, kterou český premiér Petr Fiala podepsal s Vatikánem. Obávají se, že její přijetí zabrání vyšetřování sexuálních zločinů. Obavy vzbuzuje především její část týkající se zpovědního tajemství a také ustanovení pastoračních pracovníků.
V otevřeném dopise vyzvali prezidenta Petra Pavla, vládu, poslance a senátory, aby Vatikánskou smlouvu odmítli. Zároveň požadují rezignaci pražského arcibiskupa Jana Graubnera.
Poslanci nevědí, co ve smlouvě je
Zatím bezúspěšně. Jak vláda, tak Senát smlouvu již schválily, nyní je na řadě Sněmovna. Podle dosavadních vyjádření jejích zástupců však nelze očekávat, že by právě tady smlouva narazila.
Jak Rozek sdělil redakci NP, je odhodlán udělat vše, co bude v jeho silách, aby k ratifikaci smlouvy nedošlo. Opakovaně se sešel s poslanci, aby jim vysvětlil nebezpečí, které je ve smlouvě ukryto.
Zatím to ale také podle něj vypadá, že poslanci budou následovat své kolegy z horní komory. »Je to také tím, že poslanci nevědí, co je v té smlouvě, protože je psána obecně a oni si nedomyslí, kam to může pokračovat,« uvedl Rozek. Mimo jiné vidí jako jedno z možných rizik zavedení práva šaría. »Je možné, že bude implementováno v ČR, protože v preambuli smlouvy je napsáno, že se církev odvolává na kanonické právo. Jestliže se odvolává na své církevní právo a jestliže na základě parity se ta práva přiznají všem náboženským společnostem a církvím registrovaným v ČR, tak islám tam je a nelze ho vyřadit,« uvedl Rozek.
Před ratifikací smlouvy v nedávném rozhovoru pro NP varoval také expert na církevní problematiku Roman Hradecký. Smlouva je podle něj věcí politického rozhodnutí, nepotřebuje ji český stát ani samotná katolická církev. Současná vláda podle něj touto smlouvou zatíží Českou republiku a vztahy s církvemi na dlouhé roky do budoucna.
O smlouvě se Svatým stolcem se v Česku nemluví poprvé. V roce 2003 její ratifikace selhala kvůli neschválení Poslaneckou sněmovnou. Po více než 20 let tak byl proces pozastaven, až nyní se smlouva v novém znění opět objevila. Vláda Petra Fialy je tak nejvíce věřící vláda od revoluce. Bohužel důsledky tohoto rozhodnutí a jeho dopady na množství lidí, kteří se setkali i s druhou tváří katolických představitelů, ji zřejmě nezajímají.
Církev nemá zájem něco vyšetřovat
Je přesvědčen bývalý církevním soudce Jan Rozek
Značná část veřejnosti pravděpodobně neví o tom, že vůbec existuje instituce církevní soudci. Můžete blíže vysvětlit, co je náplní jejich práce?
Náplní naší práce je nulita manželství, kdy se zkoumá, zda bylo uzavřeno katolické svátostné manželství. Dále řešíme trestné činy kněží. Mezi ně patří majetkové trestné činy, jako je defraudace sbírek, nelegální prodej církevního majetku. Mezi nejtěžší věci patří sexuální zneužívání u kněží.
Pokud jde o zneužívání věřících církevními hodnostáři, jak se k těmto činům stavěli? Byla tam snaha o jejich zamlčování?
Já jsem zkoumal nulity manželství. A mezitím mne začali oslovovat lidé se svými příběhy o zneužití moci v církvi vůči běžným farníkům a později i lidé sexuálně zneužití církví. Předpokládal jsem běžný vyšetřovací proces a pak potrestání viníků. Bohužel jsem narazil. Církev nemá zájem něco vyšetřovat. Kněží jí doslova chybějí na každém kroku. Na celé Moravě je pro tři diecéze v semináři 20 studentů ve všech pěti ročnících. Kolik jich dostuduje a kolik nakonec opravdu vstoupí do pastorace, je ještě otázka. Jisté je, že nestačí obsadit uvolněná místa po předchůdcích. Cena kněze je ve vyšších milionech korun. Nemůžete si dát poptávku na úřad práce. Proto se církev snaží případy ukrývat a kněze přesouvat do jiných farností nebo do zahraničí.
Jakou pomoc poskytujete obětem sexuálního násilí v církvi?
Jsme majákem pro všechny, kteří jsou v tom sami. Vyslechneme je. Zaplatíme psychology nebo právníky či doprovod na policii. Ale hlavně je doprovázíme. Oběti mají svůj chat, kde mohou sdílet a prožívat cestu uzdravování, které mnohdy trvá celý život.
Odvážíte se odhadnout počet případů sexuálního násilí na věřících?
Jsou to minimálně stovky. Jedna z obětí mluví o tisících. Pachatel mívá 6-10 obětí. Někteří i 100 obětí. Ve Vatikánu je zaznamenán případ o 500 obětech u jednoho kněze.
Dá se říct, že v poslední době roste počet těchto činů?
To nevíme. Oběti dokážou promluvit většinou po 30 letech. Je to na celém světe stejné. Prostě pokud mají děti, tak až dorostou do stejného věku, kdy byli zneužiti. Promlčecí doba je u nás 10 let. Tedy tyto případy nelze řádně vyšetřit. V dnešní době roste počet hlášení minulých zločinů.
Myslíte si, že k medializaci tohoto problému přispělo projednávání Vatikánské smlouvy?
Ano. Smlouva je omertou mezi státem a církví. Tato smlouva je prezidentského typu a je nadřazena českému právu. Ani Ústavní soud ji nebude moci po ratifikaci revidovat. Kněz i jakýkoliv zaměstnanec církve bude chráněn mezinárodní smlouvou a nemusí vypovídat na policii o zneužívání atd. Běžní lidé jsou občané druhé kategorie.
Jak vy osobně tuto smlouvu hodnotíte? Souhlasíte s jejími kritiky, že část věnující se zpovědnímu tajemství povede k ještě většímu zamlčování těchto trestných činů?
Zcela jistě o tom není pochyb. Civilní české právo vnímá zpovědní tajemství na 50 procent. Činy, co se staly, se nehlásí, ale co se dějí nebo budou dít, se hlásí. Tedy pokud kněz ve zpovědnici slyší již od čtvrté holčičky, že ji osahává sbormistr, tak musí jednat. Kněz ví, že do Vánoc budou ještě další zkoušky a sbormistr je s dětmi v kostele sám. Nemůže nechat děti napospas predátorovi.
Katolická církev chápe zpovědní tajemství jako neporušitelné, tedy na 100 procent. Česká republika se vzdala nahlašování trestných činů. V preambuli Vatikánské smlouvy je odkaz na kanonické právo, tedy se jím musíme řídit. Dále se církev pokusila již na jaře dopisem ministru spravedlnosti panu Blažkovi ohnout novelu trestního zákoníku a požadovala beztrestnost při nehlášení trestných činů.
Ve smlouvě je další ustanovení, že církev sama rozhoduje, zda dá archivy k prozkoumání. Tedy nebude možnost zřídit vyšetřovací komisi sexuálního zneužívání v církvi, tak jako v ostatních zemích.
To, že dnes jste už bývalým soudcem, má souvislost s tím, že jste případy sexuálního zneužívání zveřejnil?
Katolická církev i přes nátlak papeže Františka 10 let nezřídila kontaktní místo pro oběti zneužívání. Proto jsem ho dle instrukcí z Vatikánu zřídil a založil web Pro čistou církev. Kvůli tomu jsem byl okamžitě odvolán. A ve všech kostelích byl čten dopis ČBK (České biskupské konference), že nemám dobrou pověst, aby se na naši organizaci nikdo neobracel.
+ Život Jana Rozka formovala katolická církev od malička, kdy ministroval. V 17 letech vstoupil do kláštera Kanovníků sv. Augustina v Brně-Tuřanech. Až po více než 20 letech po jeho odchodu z řádu se dozvěděl smutnou pravdu, že i zde docházelo k sexuálnímu zneužívání převorem kláštera Oldřichem Navaříkem.
Rozek vystudoval teologickou fakultu v Olomouci, dále etickou výchovu v Brně a Bratislavě a poté i prestižní studia kanonického práva na papežské univerzitě. Učil náboženství v severních Čechách a bydlel na faře v Srbské Kamenici. Tam neunikl ataku člověka pověřeného správou kostelů a vedením bohoslužeb. Podařilo se mu však ubránit.
Příběhy zneužívaných:
Petra Panská
V době, kdy se na mě opakovaně dopouštěl sexuálního násilí kněz Erik Tvrdoň v Havlíčkově Brodě, jsem nejdříve hledala pomoc u vikáře a farního vikáře v místní farnosti. Oba dva mě jakožto kostelnici dobře znali. Vikářovi jsem se svěřila u svátosti smíření, tj. u zpovědi, sama. Poradil mi, abych Tvrdoně nepouštěla do bytu, a podotkl, že každý člověk by se měl umět bránit. Dále poznamenal, že on mi pomoci nemůže, protože je povinen zachovat zpovědní tajemství.
Za nějakou dobu jsem sebrala odvahu a začala mluvit o tom, co se mi ze strany Erika Tvrdoně děje, v sakristii s farním vikářem. Přerušil mě a pozval mě do zpovědnice, abych mu tam všechno pověděla. Tvrdil, že věří tomu, co říkám, ale nemůže nic udělat, protože jsme u svátosti smíření a on je přece vázán zpovědním tajemstvím. Později mohli oba dva tito kněží být v pozici nepřímých svědků v řízení přípravném i v řízení před soudem, ale nebyli: oba totiž vypověděli, že o ničem nevěděli. Kněz Erik Tvrdoň byl pravomocně odsouzen na tři roky za sexuální nátlak a sexuální zneužívání. Ještě bych chtěla dodat, že kněží nemají problém zpovědní tajemství vyzradit v rámci běžné konverzace, čehož jsem byla několikrát svědkem.
Ladislav Koubek
Ve svých 16 letech jsem se stal obětí sexuálního zneužívání v rámci dobrovolné brigády pro brněnské biskupství. Dotyčný pachatel mi opakovaně říkal, že zpovědník mu dává za úkol, aby hledal smysl toho, proč jsou na světě lidé se stejnopohlavní orientaci. On se s ní nedokázal vyrovnat a kvůli ní také ukončil studium teologie. Že by ten smysl našel ve zneužívání? Pokud byl poctivý, musel se knězi zpovídat, nicméně i přesto se tento člověk dopouštěl zneužívání dlouhodobě a na řadě obětí.
V době svých studií jsem měl zpovědníka Jaroslava Horáka. Věřil jsem mu, dával mi ve zpovědích hodně rad do života. Některé z rad, které se týkaly otázek sexuality, byly velmi špatné. Až po letech se mi vyjevilo, z čeho tyto rady pramenily: i on byl uznán soudem za pachatele závažné sexuální kriminality.
Tento druh zneužívání v církvi je výrazně běžnější, než si myslíme. Studie ze zahraničí ukazují, že 4-7 % kněží jsou pachatelé zneužívání. Církev musí nést odpovědnost. Příliš dlouho tyto problémy zametali pod koberec.
Jiřina Kočí
V 15 letech jsem se rozhodla vstoupit do řádu boromejek, po roce jsem řád opustila. V té době jsem se seznámila s knězem Pavlem Krejčím, který mi nabídl duchovní doprovázení. Během několika měsíců postupně budoval důvěru a narušoval mé vlastní hranice osobního prostoru. Ve chvíli, kdy byl můj vztah k němu blízký a důvěřovala jsem mu, se rozhodl, že mě začne sexuálně zneužívat. Toto zneužívání trvalo tři roky a zásadně ovlivnilo celý můj další život.
V roce 2018 jsem slyšela v rádiu vyjádření tehdejšího arcibiskupa Dominika Duky, který zpochybňoval počty obětí sexuálního zneužívání V
katolické církvi. Tato slova ve mně probudila silné vzpomínky a probudila skryté trauma a já jsem se rozhodla začít celé téma řešit.
Šla jsem do toho hlavně proto, že katolická církev ze strany biskupů a arcibiskupů nedělá pro oběti nic, co by jim mohlo reálně pomoci. Snahou těchto mužů je pravdu skrývat a znevažovat, protože chtějí udržet církev »neposkvrněnou a čistou«. Chtěla jsem ukázat, že sexuální zneužití má reálný devastující dopad na psychiku, emoce a život člověka a že když se před těmito predátory budou zavírat oči a oni si budou jistí, že jim nic nehrozí, bude za každým z nich ne jedna, ale desítky obětí a zničených životů.
Adam Hnida
V roce 2021 jsem byl znásilněn naším místním farářem v jeho bytě na faře. K tomuto činu ale vůbec nemuselo dojít, kdyby biskupství reagovalo pružněji a zodpovědněji.
Z vyšetřovacího spisu PČR jsem dohledal výpověď mladého muže, který byl tímto farářem sexuálně zneužíván a v roce 2019, tedy dva roky před mým znásilněním, podal anonymní hlášení na biskupství.
Asi dva týdny po začátku policejního vyšetřování podalo biskupství policii zprávu, že »po celou dobu služebního poměru je (farář) hodnocen jako schopný pracovník s pozitivním přístupem k zadaným úkolům a plnící povinnosti vyplývající ze svěřené funkce«.
Jsem přesvědčen, že biskupství mělo a má spoustu informaci, které by se policii mohly hodit. Přesto nepodalo podrobnější informace orgánům činným v trestním řízení. Kdyby s policií plně spolupracovalo, mohl by se případ nejspíše dostat až k soudu. Takto to skončilo odložením pro nedostatek důkazů
Tomáš Flégr
Jako konvertita byl opakovaně zneužíván v rámci duchovního vedeni a zpovědí dominikánem Vincentem Stanislavem Golisem.
Mnohem agresivnější útoky zažil od jiného řadového kněze, Jaroslava Jacka Horáka, který byl odsouzen církevním soudem 10 let poté, co se Flégr odhodlal o situaci informovat Dominika Duku v roce 1994. Ani přes konfrontaci a pod přísahou mu D. Duka neuvěřil, v tomto období zneužívání byl zcela závislý na církevní službě varhaníka a bydlení v dominikánském klášteře, později trauma vytěsnil a neřešil.
Tomáš Flégr kritizuje dlouhodobě nezájem české církevní hierarchie o zřízení Nezávislé komise a Fondu pomoci obětem, jakož i liknavost úředníků ve Vatikánu, dále nerespektování výstupů vyšetřujících orgánů a znalců. Zdůrazňuje, že oběti obzvláště starších kauz nemají možnost jak své případy důstojně řešit.
Jana DUBNIČKOVÁ
