Do technických profesí se mladým nechce

Nejlepší perspektivu zaměstnání v ČR nabízejí už dlouhodobě technické obory, přesto je nyní studuje pouze 12 % vysokoškoláků. Absolventi těchto oborů přitom mohou počítat s výrazně větším zájmem ze strany zaměstnavatelů a s až o třetinu vyšší nástupní mzdou, než je tomu v případě lidí z humanitních oborů.

»Při volbě oboru by se studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také na dlouhodobou udržitelnost profesní dráhy, a zejména na budoucí uplatnění na trhu práce,« upozornila Jitka Kouba z personální agentury Grafton Recruitment. Z dlouhodobého šetření této agentury vyplývá, že mezi nejperspektivnější patří tzv. STEM obory zaměřené na přírodní vědy, techniku, technologie a matematiku.

Nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním

Ačkoli jsou tyto obory naprosto zásadní jak pro tuzemský podnikový sektor, tak pro celkový rozvoj společnosti, počet jejich studentů v zemi dramaticky ubývá. Na konci roku 2017 bylo v technických oborech 48 000 vysokoškoláků, v roce 2022 jich bylo už o 11 000 méně. To je pokles o téměř jednu čtvrtinu během pouhých pěti let, a to v době, kdy enormně vzrůstají požadavky na digitalizaci a automatizaci firem.

Ty se tak v praxi potýkají se stále větším nedostatkem zaměstnanců s technickým, respektive analytickým fundamentem. Například dle průzkumu asociace ABSL tento problém trápí až 63 % společností v IT sektoru a v podnikových službách. Situace je v současnosti natolik kritická, že devět z deseti organizací musí zavádět interní vzdělávací programy a školení, aby pokryly mezeru v odborných znalostech svých zaměstnanců.

»Nynější stav vede k tomu, že proaktivní uchazeči o zaměstnání, kteří disponují kvalitním vzděláním technického směru a dobrou znalostí cizích jazyků, najdou zajímavou a perspektivní práci celkem snadno a zároveň s tím si mohou říci i o velice slušnou nástupní mzdu,« uvedla Kouba.

Programátoři jsou bez starostí

Z dat Grafton Recruitment vyplývá, že zatímco absolventi technických oborů si práci nacházejí v průměru do čtrnácti dnů, vysokoškoláci s humanitním vzděláním mohou práci hledat i čtvrt roku. Současně s tím mají studenti, kteří úspěšně dokončili některý z oborů STEM, i vyšší nástupní mzdy. Například programátoři a vývojáři si v Praze vydělají mezi 60 až 80 000 Kč, na podobnou úroveň mezd dosáhnou i elektroprojektanti, v Praze vydělají 50 až 70 000.

O něco hůře si stojí ekonomicky vzdělaný absolvent VŠ – na pozici účetní si v Praze, kde jsou mzdy nejvyšší, vydělá 40–48 000. V případě absolventů humanitních oborů je propad ještě markantnější. Kupříkladu na pozici marketingového specialisty, na kterou se často hlásí, si sice v Praze mohou vydělat 38 až 48 000 korun, ale v Pardubicích už jen na 30 až 35 000 korun a v Ostravě dokonce pouhých 28 až 33 000.

AI mění požadavky trhu

Svět práce se mění. Mění se požadavky na zaměstnance, celá odvětví čelí požadavkům zásadní transformace, mnohé pozice mizí, ale zároveň vzniká řada nových příležitostí. Společným jmenovatelem velké části z nich je jejich technické zaměření. Zájem o technické profese však dlouhodobě klesá i v rámci učebních oborů a studia na středních školách. Je to důsledek dehonestace řemeslných a vůbec technických profesí po roce 1989, kdy se naopak popularizují mnohdy bizarní humanitně zaměřená studia.

Na co se tedy zaměřit při výběru vzdělávacího směru tak, aby zaručoval perspektivu? Podle Kouby je důležitý takový obor, který nabízí spojení zájmů s budoucími potřebami trhu, ať už jde o IT, zdravotnictví nebo o technické profese. Ideální je samozřejmě studium propojené s praxí, například na průmyslových školách, které úzce spolupracují s firmami.

Jiří WERTZ