Fasáda evropské demokracie dostala od bombardování NATO trhliny

V den a hodinu, kdy před 23 lety začaly padat bomby Severoatlantického paktu na Bělehrad a další srbská města, se sešli lidé před Velvyslanectvím Srbské republiky v pražské Mostecké ulici. Konala se zde každoroční pietní vzpomínka na nevinné civilní oběti útoku NATO. Účastníci poukazovali na rozdílné mediální pokrytí tehdejší války NATO a té současné na Ukrajině.

Zakladatel ČSR T. G. Masaryk měl srbský pas, upozornil v úvodu poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) s nevyslovenou otázkou: Jak jsme se k Srbům zachovali? »Dne 24. března 1999 přestalo platit mezinárodní právo a začalo platit právo silnějšího… Civilní oběti byly nazvány, cynicky, kolaterálními ztrátami,« rozhořčil se Foldyna, jenž současně trpce poznamenal, že se lidé na tomto místě poblíž Malostranské mostecké věže 23 let scházejí, aniž by v březnu 1999, a vlastně to platí dosud, dostali od mainstreamu úplné informace o tehdejším bombardování. »Všichni byli v klidu« – na rozdíl od kontinuálního mediálního vysílání o současné válce na Ukrajině. Zločin válečné agrese pak »završili jako banda loupežníků« na zasedání vlády v Teplicích v roce 2008 uznáním samostatného Kosova, dodal poslanec.

Předseda pořádajícího spolku Přátelé Srbů na Kosovu a Metochii Václav Dvořák na pietním shromáždění, kdy před zdmi ambasády hořely zapálené svíčky, provedl výčet zločinů způsobených Severoatlantickým paktem, jehož členským státem krátce již byla i Česká republika: 2300 leteckých útoků, shozeno 22 000 tun vojenského materiálu, 1300 tomahawků, kazetové bomby, rozbito přes 300 škol, nemocnic a obecních budov, 54 objektů dopravní infrastruktury, 176 kulturních památek, z toho 23 středověkých klášterů, zabito na 2000 civilistů, včetně 89 dětí… Cílem bylo rozbít mnohonárodnostní Jugoslávii coby konkurenta Evropské unie, míní Dvořák.

Cizí vojenské základny na našem území rázně odmítl předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča, a to nejen ve světle agrese NATO před 23 lety. Když někteří současní mocní vykládají, že členství v NATO je přínosem, tak reálné skutky tohoto paktu svědčí o opaku, řekl a varoval před dalším zapojením do NATO.

Biden má tu drzost

Obdobné obvinění amerického prezidenta Joe Bidena (které učinila již ve čtvrtek v Haló novinách europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná, že Biden není věrohodný, když nazval ruského prezidenta válečným zločincem, ačkoli sám ve své senátorské funkci v roce 1999 navrhl bombardovat Bělehrad) snesl na Bidenovu hlavu europoslanec Ivan David (SPD). »A dnes má Biden tu drzost, že jiné označuje za válečné zločince!«

Nejen Biden, také tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová má prsty v operaci NATO Spojenecká síla a v »kolaterálních ztrátách«. Poté europoslanec David, ale i Dvořák, zcela nepietně připomněli její podíl, coby mocné političky, na usmrcení bezpočtu nevinných lidí. Jejich slova zazněla, všichni je slyšeli, ale byla natolik ostrá, že jsou krátce po úmrtí Albrightové nepublikovatelná. David též citoval z mnoha oslavných vyjádření současných pravicových politiků k odkazu této americké exministryně, což lidem znalým jejího skutečného počínání nejen na Balkáně znělo jako jedna velká lež. »Pokud nás budou reprezentovat obdivovatelé masových vražd, těžko bude lépe,« míní David.

Vývoj od 78 dní a nocí trvající agrese NATO v Jugoslávii do současnosti shrnula spisovatelka Lenka Procházková pod titulek svého proslovu »Od humanitárního bombardování k demokratické cenzuře«. Ve své řeči připomněla mj., že k největším kritikům bombardování Jugoslávie patřili ihned již v době, kdy padaly bomby NATO, komunisté. »V Evropě bylo Srbsko první na řadě, pak se v hledáčku objevila Ukrajina,« řekla Procházková. »Od bombardování Jugoslávie dostala fasáda evropské demokracie trhliny,« poznamenala, což aktuálně dokládají nezákonně vypínané weby. Jak pohodlné je nemuset přemýšlet, k čemuž vede současný stav oficiální cenzury. Spisovatelka však burcovala, aby lidé cenzuře nepodléhali a hledali zdroje informací.

Za frázemi USA je jen kořist

Samostatné Kosovo jako následný krok po agresi NATO proti lidu Srbska a Černé Hory je jediným státem, který dostala mafie k užívání, zakončil pietní setkání Dvořák. Na Kosovu totiž vládne mafie, lidé z Kosova utíkají, s bývalými vůdci UCK a Kosova probíhají soudy. »Nikde, kde Američané v poslední době bojovali za ‚svobodu a demokracii‘, není žádná demokracie. Za frázemi je jenom kořist,« uzavřel Dvořák.

Po celou dobu akce držel místopředseda ÚV KSČM Leo Luzar nad hlavami účastníků symbolickou uliční ceduli Obětí humanitárního bombardování, kterou byla ve čtvrtek dopoledne v rámci happeningu přejmenována pražská ulice Tržiště, kde sídlí americká ambasáda.

(mh)