Jak se za tři roky války změnila ekonomika Ruské federace a Ukrajiny? Odpověď na tuto otázku hledal přední svě- tový poskytovatel makroekonomických informací společnost FocusEconomics.
Poté, co se ruská ekonomika v prvním roce války 2022 snížila o 1,4 %, v letech 2023 a 2024 rostla o přibližně čtyři procenta. Tento neočekávaný výkon byl podpořen investicemi souvisejícími s válkou a vládními výdaji a schopností země obejít západní sankce přesměrováním exportu, zejména do zemí Asie. Méně pozitivní je, že inflace od roku 2023 neustále roste v důsledku nedostatku pracovních sil, oslabení měny a vládních stimulů, což přimělo ruskou centrální banku, aby ve čtvrtém čtvrtletí 2024 zvýšila svou měnověpolitickou sazbu na historické maximum. Ruská centrální banka tehdy zvýšila základní sazbu na rekordních 21 %, a snaží se tak snížit vysokou inflaci, která vloni dosáhla 9,5 %.
Ukrajina je na tom hůř. Ekonomika se v roce 2022 propadla téměř o 30 % a od té doby čelí nepřízni, která jí nedovoluje obnovit velikost před invazí. Opakované ruské útoky na kri- tickou infrastrukturu, slábnoucí západní pomoc, plus nepopu- lární, často násilná mobilizace do armády a masová migrace – počet obyvatel oproti stavu před invazí klesl o více než šest milionů – znemožnily ekonomické oživení Ukrajiny. Fiskální deficit, vyjádřený procentním deficitem HDP, navíc dosahuje dvouciferných hodnot. To zvyšuje poměr veřejného dluhu k HDP, a válkou vyvolané skoky v cenách potravin a energií rozdmýchaly inflaci, což vedlo Ukrajinskou národní banku k udržení přísné měnové politiky.
Ačkoli se jednání o příměří zřejmě protáhnou, Rusko i Ukrajina mají proč ukončit válku. Obě země čelí rostoucím ekonomickým problémům. Ukrajina je však v mnohem prekérnější pozici než Rusko – Rusko má na bitevním poli navrch, značné finanční rezervy a stabilně rostoucí ekonomiku.
Mírová dohoda by pro Rusko zrušila alespoň některé sankce, zmírnila nedostatek pracovních sil a poskytla měně úlevu – a naopak by zmírnila inflační tlaky a přiměla centrální banku ke snížení sazeb. Navíc by to Rusku umožnilo geopoliticky posílit na globální scéně.
Bez příměří by se podle analytiků FocusEconomics konflikt pravděpodobně ubíral dvěma způsoby: Konečným kolapsem ukrajinské pracovní síly a morálky, a tím vítězstvím Ruska, nebo dlouhodobým patem, kdy se frontová linie války v průběhu času mění jen málo. To by udrželo HDP Ukrajiny pod úrovní před konfliktem a zabránilo by členství v EU nebo velkému přílivu investic do obnovy. První z nich by naopak umožnil obnovu ukrajinské ekonomiky – ovšem pod ruským vedením.
(jw)
