Čína je moderní zemí, jejíž inovace, moderní průmysl i zemědělství a silná ekonomika zajišťuje nejen této zemi, ale celému světu stabilní možnost růstu, rozvoje a prosperity. Přesto je zvláště v západních zemích často vnímána a hlavně zobrazována často zkresleně a její vyhlídky nelichotivě. Naopak ale z globálního průzkumu veřejného míění Global Times vyplývá, že více než 90 procent zahraničních respondentů věří, že čínská ekonomika bude v příštím desetiletí pokračovat v růstu. Téměř 60 procent věří, že Čína je hlavní hnací silou světového ekonomického růstu a 70 procent zahraničních respondentů očekává, že se Čína bude více podílet na mezinárodních záležitostech a hrát větší roli v prosazování míru.
S tím, jak se po celém světě zrychlují změny nevídané za posledních sto let, je vliv Číny stále komplexnější, hlubší a dlouhodobější. Globální pozornost věnovaná Číně nebyla nikdy tak široká, hluboká a soustředěná jako dnes. Jak se svět ale skutečně dívá na změny v Číně? Jaké jsou globální perspektivy rozvoje Číny? Jak zbytek světa vnímá obraz Číny?
Přes 51 tisíc respondentů
Aby zjistil odpovědi na tyto otázky, zahájil Global Times průzkum mezi 51 332 respondenty ve 46 zemích. Jedná se o globální veřejný průzkum s největším rozsahem, největší velikostí vzorku a nejkomplexnějším a nejpodrobnějším designem dotazníku od založení Čínské lidové republiky.
Průzkum byl realizován institutem Global Times. Vzorek průzkumu zahrnuje 14 rozvinutých a 32 rozvojových zemí, které zahrnují reprezentativní země ze všech kontinentů a všechny země G20, BRICS a ASEAN, s výjimkou Číny. Výběr subjektů průzkumu, distribuce dotazníků a sběr dat probíhaly v souladu s oborovými standardy. Průzkumu, který probíhal od srpna do listopadu 2024, se zúčastnili běžní občané ve věku od 18 do 70 let.
Čína druhou největší zemí
Průzkum ukazuje, že komplexní národní síla Číny a různé další silné stránky jsou mezinárodními respondenty obecně hodnoceny jako »silné/vysoké«. Ekonomická síla země má nejvyšší příznivé hodnocení se 77 procenty, následuje vědecko-technická síla (75 procent) a finanční síla (72 procent). Průzkum také ukazuje, že mladší respondenti mají vyšší hodnocení síly Číny v oblasti vědy. Více než 70 procent respondentů z afrických zemí, zemí BRICS, Středního východu a rozvojových zemí se domnívá, že celková národní síla Číny je vysoká; tento podíl je více než 60 procent v zemích ASEAN a evropských zemích. A více než polovina v rozvinutých zemích.
Průzkum také zjistil, že většina mezinárodních respondentů má pozitivní výhled na vyhlídky čínského hospodářského růstu a rozvojového potenciálu. Téměř 80 procent zahraničních respondentů projevuje důvěru v rozvoj Číny. Více než 90 procent zahraničních respondentů věří, že čínská ekonomika bude v příštím desetiletí pokračovat v růstu, a téměř 60 procent věří, že Čína je hlavní hnací silou světového ekonomického růstu. Více než tři čtvrtiny respondentů z rozvojových zemí, Blízkého východu a zemí BRICS očekávají rychlejší růst čínské ekonomiky. V afrických zemích dosahuje tento podíl 85 procent. Mezitím v Evropě a regionech ASEAN přesahuje 70 procent. Ve vyspělých zemích přesahuje 60 procent.
Asi 60 procent mezinárodních respondentů souhlasí s tím, že neustále se prohlubující reformy a otevírání Číny jsou “správným směrem”. Přibližně dvě třetiny respondentů věří, že budoucnost čínské ekonomiky je jasná a má velký potenciál, zatímco asi 20 procent vyjádřilo neutrální postoj. Africké země mají nejvyšší příznivý názor (81 procent), zatímco podíl zemí Blízkého východu, BRICS a rozvojových zemí přesahuje 70 procent. Více než 60 procent respondentů z evropských zemí a zemí ASEAN věří, že čínská ekonomika je jasná a má velký potenciál, zatímco více než 50 procent rozvinutých zemí zastává stejný názor.

V žebříčku mezinárodního statusu velkých zemí 20 procent, 27 procent a 17 procent zahraničních respondentů hodnotí Čínu jako první, druhou a třetí. Na základě komplexní metody výpočtu je Čína na druhém místě. USA jsou na prvním místě se 47 procenty. Rusko, Japonsko a Spojené království mají podobné výsledky. Poměrně velké procento respondentů řadí Rusko na třetí místo a Spojené království a Japonsko na čtvrté místo.
Být přátelský s Čínou, společná aspirace
Čína navázala diplomatické vztahy se 183 zeměmi a stala se hlavním obchodním partnerem více než 150 zemí a regionů. Průzkum zjistil, že více než 80 procent zahraničních respondentů věří, že vztahy jejich zemí s Čínou jsou přátelské, normální a strategicky spolupracující, a jen 10 procent respondentů vidí Čínu jako »konkurenta«.
Statistiky naznačují, že většina respondentů z afrických zemí považuje Čínu za »strategického spolupracujícího partnera« nebo »přátelskou zemi«; lidé v rozvojových zemích, zemích ASEAN,na Středním východě a v zemích BRICS mají relativně vysoké procento vnímání Číny jako »strategického spolupracujícího partnera«, »přátelské země« nebo »země s normálními vztahy«.
V evropských zemích je podíl respondentů, kteří považují Čínu za »přátelskou zemi« nebo »zemi s normálními vztahy«, relativně vysoký.
Na otázku ohledně budoucí změny ve vztazích Číny s vlastními zeměmi 62 procent mezinárodních respondentů doufá ve zlepšení a 26 procent doufá, že vztahy zůstanou nezměněny. 95 % mezinárodních respondentů vítá čínské návštěvníky ve svých zemích, přičemž nejpreferovanějším účelem je cestovní ruch (64 %), následovaný investicemi (50 %), prací (46 %) a studijními nebo akademickými návštěvami (45 %). Vzhledem k tomu, že Čína zavedla bezvízovou tranzitní politiku, téměř 70 procent respondentů vyjádřilo ochotu navštívit Čínu v budoucnu.
Naděje na stabilní a zlepšující se vztahy
mezi Čínou a USA Stav čínsko-amerických vztahů se týká obou zemí a ovlivňuje svět jako celek. Průzkum zjistil, že v současné době mezinárodní veřejné mínění obecně upřednostňuje stabilní a zlepšující se vztahy mezi Čínou a USA. Statistiky ukazují, že více než 70 procent respondentů doufá, že čínsko-americké vztahy budou v budoucnu »uvolněny« nebo »udrží status quo«, a pouze asi jeden z deseti respondentů doufá, že to bude směřovat »ke konfliktu«. V USA 38 % respondentů doufá, že by se vztahy mezi Čínou a USA mohly »zmírnit«, což je dvakrát více než těch, kteří se rozhodli »přiklonit ke konfliktu« (18 %). Průzkum také zjistil, že v loňském roce se příznivý dojem Američanů na Čínu zlepšil.
Pokud jde o nejvhodnější řešení pro Jihočínské moře, více než 60 procent respondentů ze zemí ASEAN vyjadřuje podporu dotčeným zemím, aby se zapojily do vyjednávání a konzultací, odložily rozdíly a usilovaly o společný rozvoj, přičemž 65 procent respondentů z Filipín volilo tuto možnost.
Globální Jih
Vzestup globálního Jihu má velký význam pro světový rozvoj a změny. Podle průzkumu většina zahraničních respondentů souhlasí s tím, že Čína je členem globálního Jihu, přičemž pouze 4 procenta mají opačný názor. Výrazně vyšší podíl respondentů doufá, že Čína bude tlačit na země globálního Jihu, aby společně chránily světový mír, chránily rozmanitost civilizací, podporovaly ekonomickou spolupráci a posilovaly sílu mezinárodního diskurzu.
Pokud jde o vztahy Číny s ostatními rozvojovými zeměmi, údaje z průzkumu ukazují, že výrazně vyšší podíl respondentů souhlasí s tím, že Čína je partnerem ostatních rozvojových zemí a pomáhá jim podporovat industrializaci a modernizaci, zkoumat rozvojové příležitosti a zlepšovat ekonomickou infrastrukturu, namísto »praktikování neokolonialismu«, »vytváření dluhové pasti«, »drancování zdrojů«, »přemísťování nadbytečné kapacity«, mimo jiné, jak je vylíčeno některými západními mediálními zdroji. V Africe více než 60 procent respondentů uznává pozitivní přínos Číny, zatímco ti, kteří mají negativní názory, tvoří jen asi 10 procent.
Větší podíl na mezinárodních záležitostech, mír a stabilita
Téměř 70 % (69 %) zahraničních respondentů očekává, že se Čína bude více podílet na mezinárodních záležitostech a hrát větší roli. Téměř 90 % (88 %) respondentů podporuje Čínu v aktivní hře větší role v příslušných mezinárodních organizacích, mechanismech nebo platformách. Více než 80 procent doufá, že Čína by mohla více přispět k mezinárodní spolupráci v oblasti hospodářské a obchodní spolupráce, vzdělávání, vědy a techniky a kultury; Téměř tři čtvrtiny respondentů očekávají, že Čína bude hrát větší roli při budování mezinárodního řádu a udržování míru a stability.
Míra uznání mezinárodních respondentů za »budování komunity se sdílenou budoucností pro lidstvo« dosahuje 66 procent a u tří hlavních globálních iniciativ (Globální rozvojová iniciativa, Globální bezpečnostní iniciativa a Globální civilizační iniciativa) a Iniciativy pásu a stezky je míra uznání asi 70 procent. Pokud jde o podporu »rovného a spořádaného multipolárního světa« a »univerzálně prospěšné a inkluzivní ekonomické globalizace«, více než polovina respondentů souhlasí, asi 30 procent je neutrálních a ti, kteří nesouhlasí, jsou v jednociferných číslech.
Pokud jde o regionální horká místa, údaje z průzkumu ukazují, že více než 60 procent zahraničních respondentů očekává, že se Čína bude více účastnit záležitostí Blízkého východu a bude hrát v budoucnu větší roli. V zemích Blízkého východu dosahuje tento podíl tří čtvrtin, přičemž více než polovina respondentů vyjádřila vysoká očekávání. Více než polovina respondentů má příznivý názor na čínskou výzvu k příměří mezi Palestinou a Izraelem a na rezoluci Valného shromáždění OSN vyzývající k humanitárnímu příměří v Gaze, více než 20 procent je neutrálních a jen velmi málo nesouhlasí. Pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, 46 procent respondentů očekává, že se Čína bude podílet na koordinaci.
Vysoce příznivý dojem
Součástí dotazníku byla i otázka, ve které respondenti popsali svůj hlavní dojem z Číny v uplynulém roce. Výsledky ukazují, že mezi často používaná klíčová slova patří »ekonomika«, »technologie/věda a technologie«, »rozvojový/rozvinutý«, »dobrý«, »silný/silná země«, »pokročilý/inovace«, »kultura/civilizace«, »zboží/produkty«, »velká populace« a »čínské jídlo/kuchyně«. V rozvinutých, evropských, blízkovýchodních a ASEAN zemích je termín »ekonomika« zmiňován nejčastěji, zatímco v rozvojových, afrických zemích a zemích BRICS je nejčastěji zmiňován termín »technologie«.
Průzkum také ukazuje, že více než 90 procent zahraničních respondentů má zájem o Čínu a 40 procent má o Čínu vysoký zájem, včetně 14 procent »extrémně zaujatých« a 26 procent »velmi zaujatých«.
Odpovědi korespondují s tím, jak je kde Čína aktivní v rámci svých iniciativ, jako je například Belt and Road Iniciative (Nová hedvábná cesta). Pokud jde o různé skupiny zemí, africké země mají nejpříznivější pohled na Čínu, a to 84 procent. Toto číslo je více než 70 procent v Latinské Americe, BRICS a rozvojových zemích, s téměř 70 procenty v zemích ASEAN a více než 60 procenty v zemích Středního východu. Téměř polovina evropských zemí má na Čínu příznivý názor a asi 30 procent zastává neutrální postoj.
Co je nejoblíbenější?
Průzkum také uvádí více než 10 reprezentativních věcí o Číně a ptá se mezinárodních respondentů, zda se jim líbí nebo ne. Mezi nimi popularita Velké čínské zdi (67 %), vysokorychlostní železnice (65 %), pand (63 %) a chytrých telefonů (61 %) přesahuje 60 %. Více než 50 % zahraničních respondentů volí bezvízový tranzit (57 %), elektromobily (55 %) a online nakupování (55 %). Čínskou kuchyni (48 %) a TikTok (48 %) preferuje téměř polovina respondentů. Srovnání dat ukazuje, že respondenti ve vyspělých zemích vykazují relativně vyšší preferenci tradičních čínských symbolů, jako je Velká čínská zeď, panda a čínská kuchyně, zatímco respondenti na Středním východě, v BRICS a afrických zemích vyjadřují vyšší preferenci vysokorychlostní železnice, chytrých telefonů, online nakupování, elektrických vozidel a dalších nových věcí v Číně.

Data z průzkumu také ukazují, že mladí lidé mají větší zájem o Čínu, lepší dojem z ní, větší vášeň pro ni a větší souhlas s ní. Například pokud jde o zájem o Čínu a očekávání větší účasti Číny v mezinárodních záležitostech, respondenti mladší 40 let, kteří mají příznivé názory, převyšují počet respondentů ve věkové skupině 40 a více let o více než 5 procentních bodů. Mezi možnostmi, jak mít příznivý dojem o Číně, být ochoten navštívit Čínu a porozumět hlavním čínským iniciativám/konceptům, je podíl první skupiny o 10 procentních bodů vyšší než podíl druhé skupiny.
Pokud jde o celkové hodnocení Číny a čínského lidu, téměř 60 procent zahraničních respondentů má »dobrý« dojem a více než 30 procent zastává neutrální postoj. 74 procent a 72 procent respondentů má dobrý dojem z čínské vědy a techniky a z čínského ekonomického rozvoje. Více než 60 procent respondentů má dobrý dojem z čínské kultury. 55 procent zahraničních respondentů má celkově pozitivní dojem z Číňanů, zatímco 36 procent zastává neutrální postoj. Více než 70 procent zahraničních respondentů má dobrý dojem z pracovitého a inovativního ducha čínského lidu.
Helena KOČOVÁ/Global Times