Mykologové Moravského zemského muzea jsou uznávanými kapacitami ve svém oboru. To je všeobecně známo a důkazem budiž kromě množství vydaných publikací, přednášek i výstav rovněž trvalý zájem veřejnosti o houbařskou poradnu v brněnském Biskupském dvoře. A navíc jsou to lidé, kterým přeje i houbařské štěstí – téměř každoročně se někomu z nich podaří najít, určit a pojmenovat nový druh houby.
Tentokrát se stala oním šťastlivcem Mgr. Hana Ševčíková. »Špičku jsem objevila na ostrově Madeira v roce 2015 při exkurzi v rámci Evropského mykologického kongresu, ale popisovat na základě jednoho sběru nový druh drobné houby nebylo možné a ani při opakovaných návštěvách Madeiry se mi nepodařilo ji znovu nalézt. Měla jsem proto velkou radost, když mi mykolog Pierre-Arthur Moreau poslal některé jeho exsikáty z ostrova Madeira, mezi nimiž byl i další sběr tohoto druhu. Napsali jsme tedy o tomto druhu odborný článek, který jsme poslali do jednoho z nejprestižnějších mykologických impaktových časopisů Persoonia a vyšel jako součást Fungal Planet description sheets pojednávajícím o nových druzích hub z celého světa,« vyložila Ševčíková.
Nové druhy hub neschvaluje žádná komise, ale recenzenti-odborníci, které časopis vyzve ke zhodnocení, jestli o nový druh jde, nebo nejde a jestli je kvalita článku pro tento časopis dostatečná. Součástí popisu nového druhu dnes již není jen taxonomie makroskopických a mikroskopických znaků, ekologie a rozšíření nového druhu, ale i fylogenetická analýza. Je tedy vždy nutné srovnat potenciální nový druh s druhy morfologicky podobnými, ale také s druhy molekulárně blízkými.

Toto vše se podařilo, a tak mykoložka Ševčíková stála před radostným, ale zároveň těžkým úkolem – dát nové houbě jméno. Nový druh houby dostal názevCollybiopsis cimrmanii – špička Cimrmanova. A Ševčíková vysvětlila: »Že Jára Cimrman byl zapálený vědec, ví snad každý. V Praze na Letné působila velmi moderní telefonická houbařská poradna, kde Cimrman a jeho tým emeritních profesorů zodpovídali mykologické dotazy v rámci Cimrmanova Informačního Šapitó. Někdo by možná mohl být překvapen, proč byla po Cimrmanovi pojmenována špička z Madeiry, když o jeho pobytu na tomto ostrově nejsou dochované zprávy. Existuje však odůvodněná domněnka, že se Jára Cimrman zastavil na ostrově Madeira při své cestě za polární kruh, když zavál nepříznivý vítr a vzducholoď, kterou testoval pro svého přítele Zeppelina, se vydala zcela nevhodným směrem.«
Krásná hlavně zevnitř
A jak vlastně géniova houba vypadá? Stejně jako Jára Cimrman, údajně i jeho špička je krásná hlavně zevnitř. Zatímco na první pohled je to houba drobná, světlá a ničím nevýrazná, její mikroskopické znaky jsou nádherné. Pokožka klobouku jako z jemných krajek, podobně půvabné buňky na ostří lupenů a rozevláté elementy na třeni vyvolávají estetický zážitek ne nepodobný některým mistrovým divadelním hrám.
»Řekneme-li tedy, že Cimrman má špičku, není to neúcta k našemu největšímu Čechovi, který zcela jistě nebyl opilec, nové označení drobné houby z Madeiry je poctou, kterou si Jára Cimrman jistě zaslouží,« dodala s lehkým úsměvem Ševčíková.
(vž)
FOTO – archiv autora
2 komentáře
Tak vespolek, zitra budou houbičky. A ne obyčejné burešovské žluťučké s domácím humrem
Jára Cimrman mne zklamal. Jako člen kočovné divadelní společnosti jezdil po vlastech českých a udával C+K tajné policii jaké jsou na venkově protirakouské nálady. Dokonce chtěl o tajné policii napsat operu(Svěrák dosvědčí). Pokud vím, podle zneuznaného génia je pojmenována hora někde v nějakém ruském pohoří, kde má dokonce pamětní desku. Je mi to líto ale Cimrman byl práskač. Vystavené dokumenty v Muzeu C+K tajné policie na Schwarzenberském náměstí ve Vídni to dosvědčují…P.S. pamětní desku má dokonce Fiala na chodníku v Kyjevě…
Komentáře jsou uzavřeny.