Kyberpodvody: jedna SMS, dvě oběti

Možná se to stalo i vám. Přišla SMS od údajné banky, pošty či dopravce. E-mail vyzývající k rychlé platbě. Nebo zavolal „policista“ s varováním, že se někdo pokouší ukrást vaše úspory a musíte je okamžitě převést na bezpečný účet. Podvod může znát vaše jméno a přicházet z čísla skutečné banky či úřadu. A rozpoznat jej musíte především sami, radí stát.

V médiích se setkáte hlavně s anglickými názvy. Phishing je falešný e-mail lákající údaje či peníze. Smishing dělá totéž pomocí SMS. Vishing využívá telefonní hovor falešného bankéře či policisty. Spoofing podvrhne číslo nebo adresu odesílatele, takže na displeji skutečně vidíte svou banku. S umělou inteligencí může útočník napodobit i hlas vašeho dítěte, partnera nebo nadřízeného. To vše s jediným cílem – vylákat z vás informace ke kartě či účtu a ten vykrást. Proti člověku, který má během několika sekund poznat lež, stojí průmysl vybavený osobními údaji, scénáři, falešnými identitami a sítí účtů. Přesto znovu slyšíme: neměli jste klikat, neměli jste věřit.

Organizovaný zločin

Na druhé straně telefonu často nesedí osamělý podvodník, ale zaměstnanec zločinecké firmy. Jeden volá, druhý se vydává za policistu, další vyrábí falešné průkazy a weby a takzvaní bílí koně vybírají a převádějí ukradené peníze. Účty, telefonní čísla, servery, volající i oběti přitom mohou být každý v jiné zemi.

Ukázal to případ call centra v ukrajinském Dnipru, odkud pachatelé oslovovali především Čechy. Vydávali se za bankéře a policisty a přesvědčovali lidi, aby své údajně ohrožené úspory převedli na „bezpečné účty“. Česká a ukrajinská policie jim přičetly 803 útoků a dokončenou škodu přes 195 milionů korun. Deset podezřelých zadržela na Ukrajině a v Česku. Bez společného vyšetřovacího týmu obou států by na pachatele za hranicemi česká policie nedosáhla.

Novější zásahy odhalily ještě propracovanější provozy. Operátoři dostávali až sedm procent z ukradené částky, úspěšným byly slibovány peníze, auta či byt. Současně však v centrech platil zákaz soukromých telefonů, pracovníky prověřoval detektor lži a porušení pravidel se trestalo i fyzicky. Zločinecká firma své zaměstnance motivovala i zastrašovala podle toho, co právě fungovalo.

V Myanmaru dostal stejný „obchodní model“ ještě děsivější podobu. Lidé nalákaní na běžnou práci jsou převáženi do střežených areálů, přicházejí o doklady a pod hrozbou bití, mučení či sexuálního násilí musí podvádět oběti po celém světě. OSN odhadla, že jen v Myanmaru může být k internetovým podvodům nuceno nejméně 120 tisíc lidí. Český senior a člověk, který mu volá, tak mohou být dvěma oběťmi stejné mafie.

Co dělá Česko

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že české instituce nedělají nic. Policie v roce 2024 evidovala 18 495 trestných činů v kyberprostoru a spolupracuje s bankami, operátory, NÚKIB a Českou bankovní asociací. Český telekomunikační úřad uvádí, že zavedená opatření již blokují miliony podvržených telefonátů.

Podezřelou SMS mohou lidé bezplatně přeposlat na číslo 7726. Operátoři ji prověří a mohou zablokovat odesílatele nebo upozornit správce podvodné domény. U SMS však podle ČTÚ ochrana stále zaostává za blokováním falešných hovorů.

Kdo už naletěl, musí jednat rychle. Česká národní banka doporučuje okamžitě kontaktovat banku, zablokovat přístupové prostředky, pokusit se zastavit platbu a vše oznámit policii. Počet podání veřejnosti souvisejících s platebními podvody přitom podle ČNB setrvale roste. Ale už pomaleji roste systém, který by obyvatele ochránil ještě před útoky.

Pomalá a „zásadová“ Evropa

Evropská unie připravuje přísnější pravidla, ale pomalu. Banky by si měly sdílet informace o podvodech, kontrolovat shodu jména příjemce s účtem a někdy nést odpovědnost, pokud nepoužijí předepsané preventivní nástroje. Odpovědnost by za určitých podmínek měly nést také internetové platformy, které upozorněný podvodný obsah neodstraní.

Nový rámec však v červenci 2026 ještě nebyl přijat. Konečné schválení se podle Evropské komise očekává až ve čtvrtém čtvrtletí a většina opatření se začne používat přibližně 21 měsíců po vstupu pravidel v platnost.

Evropská reakce nevázne jen v legislativě. Europoslanec Ondřej Dostál upozornil, že když se delegace Evropského parlamentu pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie DASE zabývala podvodnými centry v Myanmaru, jeho zástupci ani Čína k jednání přizváni nebyli. Evropská komise mu podle jeho slov sdělila, že s myanmarskou vládou nechce spolupracovat, protože ji nepovažuje za demokraticky zvolenou.

Zločinecká centra se však diplomatickými výhradami neřídí. Bez spolupráce se státy, které proti nim mohou zasáhnout na místě, je Evropa ze své kanceláře nezavře. Podvodné transakce probíhají během minut, evropská pravidla vznikají roky a konkrétní spolupráci nahrazuje politické kádrování vlád, bez nichž přitom nelze proti pachatelům na místě zasáhnout.

Kdo nese odpovědnost?

Obezřetnost je nezbytná. Veškerou odpovědnost však nelze přenést na seniora, který uvěřil číslu své banky, nebo člověka, jemuž falešný policista namluvil, že mu právě někdo krade úspory. Méně často se ptáme, proč mohl podvodník banku napodobit, kdo mu umožnil převést peníze přes několik účtů a proč varování přišlo až poté, co zmizely.

Odpovědnost nesou také banky, operátoři, internetové platformy a bezpečnostní složky. Musejí umět útok nejen vyšetřit, ale pokud možno zastavit dříve, než peníze opustí účet. Působí-li pachatelé za hranicemi, potřebujeme spolupráci se státy, které proti nim mohou zasáhnout – bez ohledu na momentální politické sympatie.

Internet hranice nezná. Pachatelé je překračují během vteřin, policie, zákony a diplomacie mnohem pomaleji. V první linii proto zůstává člověk s telefonem v ruce – nejslabší článek ochrany, na který stát nakonec přenese i odpovědnost za vlastní selhání. Radit mu pouze „nenaleťte“ je jako bojovat proti kapsářům doporučením, aby lidé nenosili kabelky…

Helena KOČOVÁ

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.