Lidem enormně rostou životní náklady, firmy mají starost o přežití a poslanci a ministři si zvyšují platy!

Výkonný výbor ÚV KSČM dne 14. října 2022 přijal dvě stanoviska k aktuální politické situaci. O jejich znění naši redakci informoval Roman Roun, mediální zástupce strany.

KSČM odmítá současné návrhy ministra Jurečky

Ministr práce a (a)sociálních věcí Marian Jurečka opět negativně perlí. Jako výsměch všem poctivě pracujícím se musí jevit jeho nejnovější návrh zvýšit od začátku příštího roku minimální mzdu na 41 % průměrné mzdy, což odpovídá zvýšení zhruba o 350 Kč. Přitom poslancům se zvýší jejich plat od 1. ledna 2023 o 11 600 Kč a ministrům, jako je pan Jurečka, o 26 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v letošním roce bude inflace možná víc než 18%, jde skutečně u zvýšení minimální mzdy pouze a jenom o almužnu.

KSČM zásadně nesouhlasí s prodlužováním věkové hranice pro odchod do důchodu nad 65 let, kterým chce ministr Jurečka řešit zvyšující se výdaje na důchodovém účtu. Přitom připravované zkrácení doby potřebné pro dosažení nároku na důchod bude znamenat snížení příjmů pro financování průběžného pilíře a znevýhodňuje zaměstnance, kteří poctivě celý život důchodové pojištění platí. KSČM rovněž odmítá reformu spočívající v přeneseném financování na dobrovolné penzijní pojištění, které již dnes řada občanů nebude schopna platit a které znehodnotí vysoká míra inflace.

A ministr Jurečka po třetí. Poslanci a ministři si zvyšují platy, lidem enormně rostou životní náklady, firmy mají starost o přežití, opatření vlády jsou opožděná, nedostatečná či dokonce neúčinná a pan ministr podává pozměňovací návrh na snížení důchodu »některým představitelům komunistického režimu«. Ministr Jurečka chce takto potrestat zhruba několik set 80 a víceletých občanů a sebrat jim až několik tisíc korun měsíčně. Mstít se na takto starých lidech je podlost a hyenismus.

KSČM požaduje:

• zvýšení minimální mzdy na 20 000 Kč,
• zmrazení platů ústavním činitelům,
• nezvyšování věku pro odchod do důchodu,
• pravidelnou a důslednou valorizaci důchodů s důrazem na zvyšování nízkých důchodů,
• odmítnutí snížení důchodů »některým představitelům komunistického režimu«.

Státní rozpočet nezajistí chod státu!

Současná schůze Poslanecké sněmovny PČR bude projednávat v 1. čtení návrh státního rozpočtu na rok 2023, který jí předložila nynější asociální a pravicová koaliční vláda Petra Fialy. Návrh je ovlivněn zejména energetickou krizí a zhoršeným vývojem plnění rozpočtu na letošní rok. Vysoké deficity pokračují v tendenci z let 2020–2022, veřejný dluh v roce 2023 překročí 3 biliony Kč. Původní »škrtací« ambice, zejména ODS, šly prozatím stranou.

KSČM upozorňuje na skutečnost, že na jedné straně může tato politika vysokých deficitů ohrozit financování veřejných služeb a v budoucnu způsobit neudržitelnost veřejných financí. Na straně druhé je tento rozpočet nedostatečně prorůstový. Prioritou návrhu rozpočtu má být údajná ochrana obyvatelstva před dopady drahoty a energetické krize. Aktuální meziroční tempo inflace je však 18 %. To znamená, že propad reálných příjmů domácností dosáhne přibližně 10 %.

Odhady dopadů výdajů kolabující energetiky na domácnosti i firemní sektor se pohybují v řádu stamiliard. Jen nedostatečně to má kompenzovat návrh mimořádného a dočasného zdanění neočekávaných zisků velkých firem. Legislativní podobu návrhu ale nebyla vláda dosud schopna předložit. Očekávaný výnos 85 miliard Kč pokryje výdaje jen zčásti a nemusí být ani naplněn. Obdobně neznáme konkrétní národní řešení odčerpání části obratu energetických firem nad maximální limit schválený EU. Toto opatření by mělo přinést do rozpočtu dalších 15 miliard Kč.

Jestliže vládní zastropování cen energií pro občany a firmy je nedostatečné, vládní výdaje na obranu jsou více než štědré. Mají vzrůst o 22,7 miliardy Kč, což je v oblasti financování vyzbrojovacích programů skok o 44 %. Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2023 tak lze označit za nesystémový, neschopný zajistit chod státu. Navrhované kroky jsou časově omezené a nedostatečné.

KSČM navrhuje:

• Podpořit návrh odborů na takové platy a zaručené mzdy, které by snížily propad reálných příjmů způsobený inflací,
• podpořit navýšení investic do modernizace české energetiky a na infrastrukturní projekty,
• doplnit kompenzace pro průmysl a sektor malého a středního podnikání nejvíce zasažený drahými energiemi,
• zredukovat nadměrné výdaje na zbrojení,
• zavést v příštím roce sektorové daně v rámci daňové reformy (stabilní spravedlivé daně).
• (zas)