Likvidace vzdělání!

Snížení nároků na část absolventů maturit

Další pseudoreforma, která povede k snížení úrovně vzdělání. Tak hodnotí expertka KSČM na problematiku školství Marta Semelová aktuální návrh think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, podle něhož by maturitní zkouška mohla mít do budoucna dvě podoby.

Vedle běžné maturity by podle návrhu středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvedl, že resort návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.

Vedoucí pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová uvedla, že návrh na vznik dvou maturitních zkoušek reaguje na skutečnost, že současná společná maturita pro všechny je například pro gymnazisty příliš lehká a pro žáky učilišť naopak moc obtížná. Poukázala na data Cermatu, podle kterého v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 lidí nesložilo zkoušku ani na třetí pokus. Zůstali tak bez ukončeného středoškolského vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce, řekla.

»Pořád se vymýšlejí všelijaké pseudoreformy a kvalita vzdělání jde dolů. Maturita by měla být zachována s garancí státu na určité úrovni a ne abychom snižovali požadavky jen proto, aby ji mohl udělat každý. To bychom ji za chvíli mohli vůbec zrušit,« reagovala na návrh Semelová. Je podle ní zapotřebí, aby se student, který si zvolí maturitní obor, také učil. Je jasné, že jiný obsah a rozsah učiva je na gymnáziích a jiný na učňovských školách, zdůraznila. Než ale kvůli tomu zavádět různé úrovně maturit, bylo by podle Semelové vhodnější zvednout prestiž výučních listů a ocenit práci člověka jako takovou. »Jinak důležitá je také prostupnost vzdělání. Mimo jiné to znamená, že si člověk, který získal výuční list, může následně v průběhu dalších let maturitu dodělat. Za rozumnou považuji i možnost, která se v letech 2012–2020 pokusně ověřovala na 63 školách, a to, že studenti učebních oborů mají možnost udělat si ve 3. ročníku výuční list a ve 4. ročníku maturitní zkoušku. Získávají tak širší uplatnění na trhu práce a zájem o tuto možnost mají střední školy i zaměstnavatelé. Současně student, který maturitu neudělá, má minimálně výuční list a neskončí jako člověk s pouhým základním vzděláním,« zdůraznila komunistická expertka.

Nestavět všechno na hlavu

Za naprostý nesmysl pak považuje konání maturitní zkoušky z nějakého předmětu ne na konci, ale v průběhu celého studia, např. v druhém ročníku střední školy. »Učivo je koncipováno tak, že na sebe navazuje, prolíná různými předměty, rozšiřují se znalosti a v závěru je skládána komplexní maturitní zkouška. To je normální a logický postup. Ne stavět všechno na hlavu,« dodala Semelová.

Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala návrh ignoruje zásadní problémy současných zkoušek. »Jediné, co návrh opravdu přináší, je snížení počtu neúspěšných maturantů, což ovšem není nic pozitivního,« uvedl. Již dříve upozornil, že navrhované úpravy by mohly vést ke snížení nároků na část absolventů středních škol, které by podle něj zkomplikovaly právní a organizační stránku studia.

Diskuse o úpravě maturit by se měla podle něj zaměřit hlavně na zajištění kontroly kvality a funkčnosti školních částí zkoušky. Smysluplná bude podle Soukala jen tehdy, pokud se nebude vyhýbat problémům. Za jeden z nich považuje Asociace češtinářů to, že rozšíření vzdělávací nabídky po roce 1989 vedlo k nárůstu počtu maturantů bez studijních předpokladů a odpovídajícího vzdělání. Asociace připomněla, že jeho úroveň by měla maturitní zkouška garantovat. Ve školách ji ale nikdo jednotně nestanovil. S výjimkou didaktických testů připravovaných Cermatem, který spadá pod ministerstvo školství, tak podle Asociace češtinářů není zajištěna srovnatelnost a objektivita hodnocení zkoušky.

(jad)