Kvůli ekonomické krizi se mnoho lidí při běžném nákupu stále častěji obrací na letáky a vyhledává a nakupuje zboží převážně v akcích. Obchody to moc dobře vědí a tak při porovnání cen v akcích před rokem a nyní i zde dochází k výraznému nárůstu, a to o 37 procent. Zároveň ale roste i počet lidí, kteří nakupují již jen v akcích, a to napříč věkovými skupinami. Neakční zboží se tak prodává jen těžce. I to je důvod, proč obchodníci šroubují ceny stále výš. Musejí si zajistit zisk i přes snahy zákazníků nakoupit v akcích.
Z analýzy společnosti Česká distribuční vyplývá, že každý třetí Čech nově sleduje letáky nebo jim věnuje větší pozornost. Roste také počet lidí, kteří sledují letáky více než v minulosti (23 %) anebo je dříve vůbec nesledovali a nově začali sledovat (11 %). Nejedná se zdaleka jen o seniory, ale prakticky všechny věkové skupiny obyvatel. Nejvíce je to patrné u lidí ve věku do 44 let, kteří dříve letákům takovou pozornost nevěnovali, ale nyní začali.
Všeobecný zájem o slevové akce tak výrazně roste. Slevové akce tak částečně pomáhají lidem bojovat proti drahotě. Obchodní řetězce na zájem veřejnosti reagují a neustále nabízejí slevy, nejčastěji na základní potraviny jako je máslo, mléko, pečivo, nebo také pivo. Dle analýzy České distribuční byly slevy v akcích průměrně 30%.
Odborníci nepředpokládají, že se situace s vysokými cenami potravin v brzké době výrazně zlepší. Naopak lze očekávat další růst cen a nákladů.
Bohužel se dostáváme do situace, kdy i běžné základní potraviny se stávají luxusem. Nejvíc od ledna loňského roku zdražila vejce, v průměru o 119 procent. Na dvojnásobek se zvýšily i ceny cukru krystal. Výrazně stoupla cena i hladké mouky, která v lednu stála meziročně o 71 procent více. O 53 procent zdražila vepřová pečeně. O 50 procent zdražil také chléb. Ředitel České distribuční Petr Sikora uvedl, že za nákup sledovaných 13 položek letos lidé zaplatí o 208 Kč více než loni, dohromady stojí 817 Kč.
V akčních nabídkách zlevnily meziročně pouze dvě ze sledovaných potravin. Jablka jsou o 28 procent levnější. O 18 procent zlevnil také bílý jogurt. Některé sledované položky zdražily pouze mírně. O osm procent se zvýšila cena výčepního piva. Pouze o tři procenta zdražily brambory.
Průměrná sleva potravin v akcích byla v lednu 24 procent, což je stejně jako loni. Ve výsledném nárůstu cen je ale i taková sleva téměř zanedbatelná. Problém ale leží jinde. Vidět je například u cukru. Ne vždy je zvýšení cen skutečně oprávněné, či vysvětlitelné zvýšenými náklady. Ceny energií a pohonných hmot rostly o desítky procent, proto zdražení o více jak sto procent zavání neoprávněnými maržemi obchodníků. Po dlouhém upozorňování na tento stav napsal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dopis adresovaný obchodním řetězcům, ve kterém je upozorňuje, že by neměly současné ekonomické situace zneužívat k neúměrnému zvyšování zisku. Jejich reakce? Svaz obchodu a cestovního ruchu jako zástupce velkých řetězců kritiku odmítl. Jeho prezident Tomáš Prouza reagoval slovy, že ministrovo prohlášení vypovídá o zásadní neznalosti fungování trhu, spatřuje v něm nelegální snahu o určování cen. Tedy tam, kde ceny určuje trh, má zisk přednost před vším ostatním.
(hel)
