Nepodmíněný základní příjem by mohl odstranit chudobu

od redakce

Předpoklady zavedení nepodmíněného základního příjmu (NZP) se zabýval seminář pořádaný ve středu 14. června v Praze v sále ČSVTS na Novotného lávce. Pořádaly jej Evropská iniciativa za nepodmíněný základní příjem – česká a německá část, německá Síť základní příjem a dvě české organizace – Ekumenická akademie a Centrum globálních studií.

Téma není ve veřejnosti úplně populární, protože je stále více otázek než odpovědí. O to více je třeba ocenit všechny diskutující, kteří se problematikou zabývají na odborné úrovni, ale i posluchače, že mají zájem se zamýšlet o tomto tématu. Ti, kteří se jeho probíjením »na světlo boží« zabývají, si počínají stejně jako progresivní lidé 19. století, kteří vysvětlovali například výhody všeobecného zdravotního pojištění. Také jim zpočátku málo bylo rozuměno…

Nepodmíněný základní příjem je finanční přístup, s nímž se už po desítky let experimentuje v mnoha zemích světa, od Evropy přes Ameriky až po Afriku a Asii. Je finanční částkou poskytovanou každému občanovi. Experimenty ve světě, které probíhají, dokládají prospěšnost základního příjmu jako důležitého sociálního a občanského přístupu. Například na Aljašce se základní příjem úspěšně vyplácí lidem permanentně již od 80. let 20. století.

Nepodmíněný základní příjem je »materializací práva na život a práva na důstojný život. Umožňuje naplnění základních potřeb občanů a tím také jejich demokratickou participaci. V tomto smyslu je předpokladem rozvinutého sociálního státu a demokracie, rezonovalo seminářem.

Dva roky pro petice a diskuse

Téměř dva roky ve všech zemích Evropské unie pořádala Iniciativa evropských občanů za nepodmíněný základní příjem kampaň spojenou s informační, diskusní a petiční akcí, registrovanou u Evropské komise. Iniciativa začala pracovat v září 2020 a svou činnost ukončí 25. června 2022. Původně měla trvat jeden rok, ale kvůli pandemii byla Evropskou komisí dvakrát prodloužena.

Na semináři své příspěvky přednesli přednášející z České republiky, Slovenska a Německa. Jak napovídal název semináře Předpoklady zavedení nepodmíněného základního příjmu – filosofie a praxe, zaměřili se na filosofické a teoretické základy základního příjmu ve vztahu k jeho realizaci v praxi.

Chudoba neklesá, NZP by ji mohl řešit

Německý přednášející Ronald Blaschke přednesl příspěvek o sociální situaci v EU a možnostech základního příjmu ze srovnávacího evropského hlediska. »V poslední době nedošlo ke snížení příjmové nerovnosti a příjmové chudoby v zemích EU, ani ke snížení nerovnosti mezi zeměmi EU. Situace se zhoršila zejména pro ty, kteří již měli nízké příjmy, a v mnoha regionech, které byly obzvláště tvrdě zasaženy pandemií,« uvedl a tím zdůvodnil oprávněnost institutu nepodmíněného základního příjmu. Podle něho tento příjem všem lidem neodstraňuje pouze chudobu a sociální vyloučení, minimalizuje také sociální rozdělení a zvyšuje zdravotní blahobyt (pohoda) občanů. Pokud totiž člověk má základní prostředky na obstarání potravy, na nocování v suchu a teple, na léky apod., nezhoršuje se jeho zdravotní stav a výsledek je příznivý i pro ekonomiku zdravotnictví, které nemusí financovat nákladnou léčbu při zanedbaném zdravotním stavu.

V neposlední řadě podle Blaschkeho nepodmíněný základní příjem posiluje občanství a sociální občanská práva. »NZP je otázkou nikoli peněz, nýbrž filosofie. Dát každému něco, aby byla zaručena důstojnost člověka, NZP je téma politické moci i téma filozofické,« shrnul jeho přínos německý host.

Prezentuje to i Rozvojový program

Marek Hrubec přednášel o pojetí základního příjmu na základě definice uspokojení základních potřeb občanů a umožnění jejich demokratické participace na životě společnosti a ve veřejné sféře. Vysvětlil návrh na dočasný rozsáhlý experiment se základním příjmem během pandemie, který byl představen v Organizaci spojených národů. »V Rozvojovém programu OSN byl během pandemie představen návrh na základní příjem pro téměř 2,8 miliardy nejchudších osob. Jelikož se již brzy očekává nová ekonomická krize v řadě zemí světa a její závažné negativní sociální dopady na mnoho lidí, bude to příležitost přijít opět s rozsáhlým návrhem na základní příjem v Rozvojovém programu. Bez základního příjmu by mnoho lidí upadlo do chudoby a hladomoru,« je přesvědčen.

Martin Brabec (jenž je spolu s Markem Hrubcem a Markétou Minářovou autorem publikace Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, historie)zkoumal experimenty se základním příjmem, kdy si jako příklad vzal Kanadu. Ukázal přínosy a limity tohoto experimentu. »Experiment se základním příjmem v Kanadě výrazně zlepšil zdravotní stav lidí zapojených do projektu – byl to přímý důsledek větší jistoty v životě, již lidem poskytl základní příjem. Garantovaný příjem nabízel stabilitu a předvídatelnost – příjemci si uvědomovali, že náhlá nemoc, zdravotní postižení nebo nepředvídatelná ekonomická situace nejsou finančně devastující.«

Publikace Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, historie je knihou vědeckou, ovšem formulovanou velmi srozumitelně a čtivě. Kniha přináší nové odborné poznatky o kladech a mezích aktuálních i historických argumentů a experimentálních programů, které jsou důležité pro aplikaci základního příjmu. Připomíná také, že významnými zastánci základního příjmu byly slavné osobnosti, například Thomas More, Johannes Vives nebo Thomas Paine.

Pomůže i navrátilcům z výkonu trestu

Jiří Mertl svoji pozornost věnoval NZP jako nástroji pro zmírňování marginalizace, konkrétně jak pomůže lidem při návratu z výkonu trestu, kdy jsou bez prostředků a dostávají se zpravidla do začarovaného kruhu »práci dostaneš, jen když bydlíš; a bydlíš, jen když máš peníze, tedy práci«. Podle propočtu, který Mertl uvedl, by NZP v USA znamenal zatížení ekonomiky této země ve výši tří procent jejího HDP, přičemž by každý dospělý dostával měsíčně 12 000 dolarů a děti 6000 (částka by činila celkem 540 mld. dolarů ročně). Zatížení eráru by tedy nebylo takové, jak se často tvrdí.

Slovenský host Ladislav Hohoš poté analyzoval filosofické a společenské předpoklady základního příjmu: Před 15 lety v našem prostředí nebyla myšlenka základního příjmu u veřejnosti prakticky známa, zato dnes se na mnohých místech zkouší v praxi. V diskusi se opakuje argument, uvedl Hohoš, zdali NZP není ve prospěch příživníků, kteří by z této dávky měli bezpracný prospěch. »Namísto práva na zaměstnanost právo na nezaměstnanost?« položil řečnickou otázku.

Pandemie zkomplikovala informování o významu NZP

Pandemie zabránila uskutečňování seminářů a dalších kontaktních diskusních akcí s občany. Organizátoři iniciativy se proto zaměřili hlavně na komunikaci s občany přes média, tedy prostřednictvím novin, televizí a rádií. Nyní po skoro dvou letech skutečně daleko více občanů o základním příjmu ví a považuje jej za důležitý, podotkli řečníci. To je nesporně přínos iniciativy. Občané se proto budou moci daleko více kvalifikovaně a odpovědně rozhodnout, jestli a jaký druh základního příjmu chtějí.

Podle Blaschkeho je 50 procent lidí z EU pro nějakou formu nepodmíněného základního příjmu, ale ne všichni tito lidé jdou a podepíšou petici Evropské občanské iniciativy. Taková je realita.

Co dál?

Otevírá se otázka, zda a jak dále pokračovat v celoevropské iniciativě občanů, až zanedlouho skončí. Organizátoři v tom mají jasno, včetně české pobočky. Právě ustavují Evropskou iniciativu za nepodmíněný základní příjem (European Initiative for Unconditional Basic Income), která bude podobnou platformou jako ta dosavadní, neboť bude v následujících letech realizovat podobné aktivity, tedy veřejné akce a komunikaci o základním příjmu mezi občany, novináři, vědci ad. Stane se permanentní institucí, která se bude moci jednou v budoucnu proměnit do platformy iniciativy evropských občanů, až bude zájem ji opět po několika letech opakovat, případně zorganizovat nějakou podobnou iniciativu.

»Doufejme, že základní příjem bude brzy zaveden jak v České republice, tak v ostatních zemích EU a jinde ve světě. Experimenty v Nizozemsku, Finsku, Kanadě, Keni a na dalších místech ukázaly, že se občanům se základním příjmem zvýšila životní úroveň a že se mohli stát plnohodnotnějšími účastníky občanského života,« uvedl Brabec pro týdeník NAŠE PRAVDA.

(mh)

Přečtěte si další články

21 komentáře

Vladimír Kusyn 26/06/2022 - 17:56

Máte obrovskou chybu v komentáři NZP – Nepodmíněný základní příjem 12 000 dolarů měsíčně !!! 1200 dolarů , bych bral, ale i to je hodně a ekonomika to neutáhne ! Státní ekonomiku tvoří příjem z daní pro stát ! Četl jsem to třikrát a nechápu to !

pohoda klídek 18/06/2022 - 10:06

Máme se jak prasata v žitě. V marketu lidé naplní košík. V OC donekonečna očumují zbytné zboží. Energie v pohodě utáhnou. Aut všude jak máku, takže PHM jsou levná. Hafo hypoték a krámů na úvěry. Krize nekrize pohodlíčko a nákupování pokračuje za zbytné peníze z covid krize. Zájerzdy vyprodány. Inflace je vlastně ve skutečnosti vůbec nezajímá, lidéí jen něco sem tam prohodí, aby se neřeklo :)

fronda 19/06/2022 - 01:22

V době privatizačního puče se lidem slibovalo dohnání Západu. To se nekonalo. Místo toho se jim po 32 letech kapitalismu vyčítá, že si jdou nakoupit.

fronda 18/06/2022 - 00:49

Chudobu prakticky odstranili komunisté během své vlády. A to i v obtížných podmínkách studené války a imperialistické blokády.
Nepodmíněný příjem, to je velice předčasné, a jenom by to vedlo k další diskreditaci levice.

taknevim 17/06/2022 - 23:55

Vždycky jsem zastával názor, že zvolení správné strany dopomůže ve velké míře tomu, že se nezvolí nesprávná strana.
Teď už máme 22 let možnost.

upřesnění 18/06/2022 - 12:34

OPR 32 let uz muzeme volit.
KSČM uz moc proletaru nezbylo, kriklouny vlastence pretahl Okamura a duchodce na koblihu Babis.
Zapad je uznejte bez bolseviku trochu dal.

fronda 19/06/2022 - 01:20

Západ byl dál i před bolševiky. Patrně kvůli vykořisťování kolonií. A ani po 32 letech kapitalismu se nepodařilo Západ dohnat.

Možnost volit nezrušili komunisté, ale místní pravičáci.

3x vazba 17/06/2022 - 21:18

Hlavně, aby kauza Dozimetr skončila NEpodmíněnými tresty a STAN o volbáchh, i komunálních, na politickém smeťáku a stáhnou s sebou celý 5-ti spletenec :) :) :)

REAKTOR 17/06/2022 - 22:12

Podivej, temno nevoli demo nikdy. Takze o tom rozhodnou volici koalice.
A ti nebudou knukat spravnej agent jen vyuzil zakonu, navlikli to na nej, mysli na nase lidi. Tak vyckej.

jmm 17/06/2022 - 20:35

MARIUPOL 3

Od začátku války vyplavilo Černé moře už dva tisíce mrtvých delfínů. Na vině jsou podle všeho hydrolokátory a odpaly raket ruské flotily. Drobnou úlevou je už dobrý stav čtveřice delfínů zachráněných z charkovského delfinária.

mírový štváč 4 17/06/2022 - 20:33

MARIUPOL 1

Tohle je už třetí náklad válcované oceli, který opouští Mariupol. Rusové zase kradou. Obilí, záchody, kufry a cizí území. Ničí Ukrajinu, zabíjejí civilisty. Dnes je den Ruska, pojďme ho oslavit příspěvkem na zbraně pro Ukrajinskou armádu. Potřebujou každej projektil. Nutně. Díky.

fTiPy 17/06/2022 - 20:32

MARIUPOL 2

Prolhaná, cynická a arogantní svině.
Neuvěřitelný cynismus. russ pořádá exkurze po mariupolském divadle. Tahle “průvodkyně” lže jako lavrov. Říká, že v divadle byli ukrajinští vojáci už 22. února, dva dny před ruským vpádem. Fakt nebyli. Byl jsem tam. Divadlo fungovalo jako divadlo a nikdo neměl ani tušení, co bude.

Cyrus Smith 17/06/2022 - 16:52

Stále obchodujeme s u nás vyrobenou elektřinu na německé burze.
Všechnu naši vyrobenou elektřinu si pak zpětně kupujeme za veliké násobky prodejních cen. Dokonce jsem zaznamenal, že někdo mluvil o desetinásobku, zatím jsem vycházel z údajů, že si ji kupujeme šestkrát dražší. Ale jestli desetkrát nebo šestkrát… to je jen míra té hrůzy a jestliže něco, co vyrábíme, kupujeme zpátky dražší, tak prvním řešením je přestat,“
Je také jednoduchý důvod: České domácnosti nemohou konkurovat síle německých domácností. „A řešení je jasné. Odchod, konec, začít obchodovat námi vyrobenou energii v České republice a co nám přebývá, prodat na zahraniční burze,“

panucetni 17/06/2022 - 20:20

Když zase začala ta diskuse o privatizaci Budvaru, říkám si, jak hezky jsou výhody státního vlastnictví vidět na ČEZu. Pro zmírnění největší cenové krize v energetice je k ničemu, odměny jak v investiční bance a lobbyistická síla vedení pomalu větší než vlády. Je to samá výhoda.

fronda 18/06/2022 - 00:47

Účast na burze je politické rozhodnutí, forma vlastnictví ČEZu s tím nemá co dělat.

Ivana 17/06/2022 - 14:30

VÁLKA 1

Mezi ruskými oběťmi na Ukrajině jsou velmi nadměrně zastoupeni původní Sibiřané a Severní Kavkazan*. Zvažte tyto odhady Free Buryatia Foundation. Vypadá to, že Rusko je připraveno bojovat až do posledního domorodého člověka a vyřešit dva problémy najednou.

fronda 18/06/2022 - 00:46

Rusko posílá do války dobrovolníky. Banderovská diktatura násilně odvedené, i když k tomu nemá žádný mandát.

J. Kořínek 17/06/2022 - 14:30

VÁLKA 2

Na severním Kavkaze však existuje výjimka. Je to Čečensko. Porovnejte dva sousední regiony Čečensko a Dagestán. Čečensko má 1,5 milionu obyvatel, Dagestán 3,1 milionu. Přestože je jen asi 2krát lidnatější než Čečensko, má 40krát více obětí.

jmm 17/06/2022 - 14:28

VÁLKA 3

Co to znamená?

1. Dagestánci bojují v pravidelné ruské armádě s neúměrným počtem vojáků a obětí na Ukrajině
2. Čečenci *nebojují* v pravidelné ruské armádě. Ať mají odznaky jakékoli, na tom nezáleží. Jsou to Kadyrovova osobní armáda.

čtenář 17/06/2022 - 13:54

“Nejlepší čas zasadit strom byl před třiceti lety. Další nejlepší čas je právě teď.”
A komunisté všechno promeškali…

kremlin 17/06/2022 - 13:27

“Rusové jsou mechanizované hordy nového Čingischána.”

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.