Město Plzeň, v jehož ulicích se třepotaly americké, belgické a české vlajky, oslavilo výročí svého osvobození od nacistické okupace 16. obrněnou divizí pod vrchním velením generála George S. Pattona 6. května 1945. Nejen pamětníci však zdůrazňují, že američtí vojáci vjeli do města již připraveného k osvobození, neboť v něm 5. května vzplálo povstání, stejně jako v Praze.
Pátého května po 78 letech zasedly v sále hotelu Central dvě plzeňské protifašistické organizace, jejichž zástupci se odpoledne zúčastnili i pietního aktu u Památníku bojovníků a obětí světových válek na náměstí Míru. Účast plzeňské veřejnosti na zmiňované pietě, kde se ukázali hlavně funkcionáři městské a krajské samosprávy v čele s primátorem Romanem Zarzyckým (ANO), byla spíše skromná, i když k tomu vyhrával vojenský orchestr Pětatřicátníci a lidé mohli usednout na připravené lavičky.
Odbojáři spolupracují
Poprvé se sešly společně na slavnostním zasedání dvě organizace, jež mají ve svém programu zakotven antifašistický odkaz předků: Oblastní organizace ČSBS Plzeň a před pár lety založený spolek Svaz protifašistických bojovníků Plzeňsko. Tajemník oblastního výboru ČSBS Jaroslav Bukovský připomněl padlé plzeňské povstalce, kteří mají v městě, za jehož svobodu padli, jen skromný památníček na náměstí Míru. Těchto hrdinů zahynulo střelbou ještě zfanatizovaných německých okupantů 34. Někteří Plzeňáci jeli na pomoc Praze, a zahynuli v Pražském povstání.
Odbojáři, jak našemu týdeníku vysvětlil Bukovský, se přiklánějí k tomu, že zásluhou zdlouhavých vyjednávání s posádkami wehrmachtu přešlo 7000 dobře vyzbrojených německých vojáků na tzv. vojenskou pasivitu a byli na kapitulaci připraveni. Tu nemohli složit povstalcům, pouze legální armádě. Američtí vojáci svým příjezdem 6. května formálním způsobem přijali kapitulaci posádek a následně celého města. »To byla důležitá věc. Za druhé museli ve spolupráci s povstáním zajistit bezpečné město a zlikvidovat německé fanatické záškodníky, kteří byli usazeni na výškových objektech – kostelích a ve vyšších částech budov, a začali střílet do amerických vojáků i občanů kolem 10. hodiny 6. května. Byly to zbytky fanatických funkcionářů NSDAP, a teprve tím bylo dosaženo úplné osvobození Plzně,« objasnil Bukovský.
Deska rozčílila Baxu
Pamětní desku se jmény padlých Plzeňanů zajistili společnými finančními prostředky členové KČP, oblastní organizace ČSBS a Matice Čech, Moravy a Slezska a komunisté, což bylo na spodní řádce původní desky uvedeno. Taková »drzost« však rozčílila tehdejšího primátora Baxu, dnešního mnohomluvného a agilního ministra kultury z ODS, který donutil magistrát desku odstranit a »nevhodnou řádku« odříznout. Tím došlo k jejímu znehodnocení. Bukovský uvedl, že odbojáři budou požadovat od města důstojnou desku původní velikosti, a se jmény všech hrdinů dle jejich aktualizovaného seznamu – aby na ní zkrátka bylo 34 jmen.
Člen předsednictva Svazu protifašistických bojovníků Josef Osoba zdůraznil, že si váží všech amerických osvoboditelů, kteří zahynuli v jiných částech západních Čech, ale v Plzni nepadl jediný. »A to je skutečná pravda.« I další diskutující mluvili otevřeně, nebojácně. Odmítali probíhající revizi dějin, například revizi podílu složek protihitlerovské koalice na osvobození. Pamětník, jenž se narodil v roce 1940, si vzpomíná, že ne všichni američtí vojáci se chovali k Čechům pěkně. Jan Kabát, kterému bylo na konci války 12 let, jako dítě sledoval 5. května 1945 na plzeňském náměstí pochodující odzbrojené německé skupiny v doprovodu civilů, což by svědčilo pro úspěch povstalců. »V našem městě chybí také sovětské vlajky. Nebýt vítězného postupu Rudé armády na východní frontě, nebylo by ani vítězství nad fašismem, ani osvobození Plzně,« zdůraznil Jaroslav Antoš.
Hlídali prapor z hvězd a pruhů
Město Plzeň pořádalo od 5. do 8. května Slavnosti svobody, které se svým rozsahem staly hlavní politickou akcí celostátního významu, a v rozporu s historickou pravdou. Program slavností je bohatý – koncerty, ukázky života vojáků americké armády za druhé světové války, ale také ukázky současných ozbrojených složek USA. Kdo si myslí, že celá Plzeň mává americkými vlaječkami a všichni jsou v ulicích a na náměstích, se mýlí. »Jsou to především mladší generace, které podléhají současné deformaci historie v médiích,« míní Bukovský.
Starší generaci Plzeňanů již zřejmě dochází, kam naši zemi zavádí spojenectví s USA, kdo stojí ve skutečnosti za válkou na Ukrajině, kdo má za sebou historii imperialistických válek a také, že byla právě v těchto dnech Fialovou vládou schválena vazalská smlouva USA-ČR o tzv. obraně, jež bude pod tlakem prohnána i parlamentem – a nikoli v zájmu ČR. Ostatně jak důvěřuje současná moc svému lidu, svědčí i fakt, že obří americká (a česká) vlajka vytažená na stožár vedle památníku Díky, Ameriko! musela být hlídána bezpečnostní službou, aby ji někdo třeba dokonce neukradl…
Monika HOŘENÍ
FOTO – autorka
