Podpoří vznik bezobslužných prodejen

K zachování provozu malých prodejen na dědinách poskytuje Jihomoravský kraj obcím už osmý rok podpůrné dotace. Snaží se zachovat jejich základní funkce a služby prodejen k udržení kvality života venkovského obyvatelstva. To proto, aby např. důchodci nemuseli jezdit do města autobusem nakoupit si pečivo, máslo, mléko, Jar, konzervy a další nezbytnosti.

Kraj podpoří též bezobslužné prodejny. Malé obchůdky dostanou od brněnského hejtmanství na provoz letos 4,5 milionu Kč, tedy o půldruhého milionu Kč více, než vloni. Dotační program se týká obcí s počtem do 750 obyvatel s jediným obchodem s potravinami. »Prodejny v malých obcích nejsou jen místo, kde si člověk obstará běžný nákup, ale jsou centrum společenského života a místo setkávání obyvatel. Každoročně nám chodí kolem stovky žádostí na udržení chodu těchto prodejen, z velkého množství obcí i opakovaně,« vysvětlil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Marek Sovka. »A letošní novinka je podpora vzniku bezobslužných prodejen 24/7, na které jsme v dotačním programu vyčlenili milion korun. Tyto prodejny se v praxi osvědčují, mají budoucnost a slaví i úspěch u seniorů.«

Jihomoravský kraj podporuje malé prodejny i prostřednictvím dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu »OBCHŮDEK 2021+«. Cílovou skupinou jsou provozovatelé obchodů v obcích s méně než 1000 obyvateli nebo do 3000 obyvatel, jejichž místní část má méně než 1000 obyvatel s jedinou prodejnou potravin. Novou výzvu ministerstvo plánuje vyhlásit v únoru.»Za nás je to jen slabá náplast na potřebu odstranit příčiny tohoto problému,« uvedl člen jihomoravského krajského zastupitelstva za koalici Stačilo! Martin Říha (KSČM). »Je vidět, že mocná ruka trhu nedokáže občanům pomoci udržet si kvalitu života. Ukazuje se, že socialistický systém byl v občanské vybavenosti obcí daleko lepší. Občané na vesnicích si brigádnicky společně stavěli v tzv. akcích Z (Za obec krásnější) nové prodejny, střediska služeb i kulturní domy. Radnice přitom platila spotřebovaný materiál a provozní náklady dobrovolné práce ve prospěch všech. A nebyly to jen obchody. Byla to střediska lékařské péče i s bytem pro doktora, nové školy a i kulturní vybavenost obcí. Po roce 1989 předali tyto nemovitosti noví mocipáni radnic podnikatelům k jejich výdělečnému snažení (na bary, butiky, kasina atd.),« připomněl Říha. (vž)