Spotřeba i výroba elektřiny vzrostly

Ze zprávy oborového portálu oEnergetice.cz za rok 2025 vyplývá, že čistá výroba elektřiny v Česku v loňském roce poprvé od roku 2021 vzrostla. Tuzemské energetické zdroje za celý rok vyprodukovaly 71,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o 3,8 % více. O růst výroby se zasloužily především jaderné elektrárny.

Rok 2025 lze označit za druhý zcela pokrizový rok v energetice Evropské unie. Jen málo období poznamenalo evropskou energetiku tak, jako roky 2021 až 2023. Spotřeba elektřiny i plynu se v těchto letech podstatně snížila, a to kvůli rekordně vysokým cenám komodit. Ty se teprve v průběhu roku 2024 stabilizovaly na úrovních, které zde patrně zůstanou delší dobu. Pokles cen komodit v kombinaci s chladnějším počasím přispěly k obratu v minulých letech pozorovaného trendu a spotřeba elektřiny i plynu v roce 2025 vzrostla, komentují autoři zprávy současnou situaci.

I v loňském roce byly největším zdrojem elektřiny v ČR jaderné a hnědouhelné zdroje. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílely ze 42,4 %, respektive 32,2 %. Pomyslné třetí místo si po prudkém růstu výroby z posledních dvou let udržely solární elektrárny. S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %. Další příčky s podílem mezi 2 až 4 procenty na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje (zejména bioplyn) a biomasa.

Spotřeba roste

Zatímco v roce 2024 se pokles spotřeby elektřiny trvající od roku 2021 zastavil, v roce 2025 nastal mírný nárůst, když spotřeba meziročně vzrostla o cca 2,3 %. Čistá spotřeba dosáhla 59,3 TWh. Loňský rok byl přitom mírně teplejší (+0,5 °C) než teplotní průměr, nicméně byl o 1,5 °C chladnější než rok 2024.

Velkoodběratelé a průmysl zaznamenali v závislosti na napěťové hladině stagnaci (VN), až mírný pokles (VVN). Významný růst spotřeby zaznamenaly domácnosti, mírný růst byl zaznamenán také u malých podniků. Přesto v porovnání s rokem 2022, ve kterém vrcholila energetická krize v Evropě, byla loňská výroba elektřiny v ČR o téměř 8 TWh nižší. Uvedený pokles zhruba odpovídá poklesu výroby hnědouhelných a černouhelných zdrojů za stejné období.

Zatím ještě zůstává ČR exportérem

Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR dosáhla hodnoty 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst. Celkový export elektřiny činil 8,89 TWh a celkový import 1,34 TWh. V hodinovém srovnání ČR celkem 6735 hodin exportovala elektrickou energii a 2025 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). Tento poměr je stejný jako v roce 2024.

Uhlí pomalu odchází do historie

Jaderné elektrárny, uhelné elektrárny a elektrárny spalující zemní plyn se vloni podílely na netto výrobě elektřiny z 81 %. Jaderné elektrárny dodaly v roce 2025 do soustavy 30,3 TWh elektrické energie, což představuje meziroční nárůst o 8 %. Hrubá výroba jaderných elektráren dokonce mírně přesáhla 32 TWh. Výroba elektřiny z uhelných elektráren se proti roku 2024 prakticky nezměnila a dosáhla 23,7 TWh.

Právě u uhelných elektráren je v posledních letech nejvyšší pokles produkce. Ještě během krizového roku 2022 dodaly tyto zdroje do soustavy více než 33 TWh elektrické energie, v roce 2023 to bylo necelých 27 TWh a v posledních dvou letech se výroba ustálila na 23,7 TWh. Hlavním důvodem poklesu je ekonomika provozu těchto zdrojů, kdy kombinace vysokých cen emisních povolenek, klesajících cen zemního plynu a rostoucí výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren činí jejich situaci na velkoobchodních trzích s elektřinou velmi negativní. Změna k lepšímu přitom není na obzoru. Aktuální ceny dlouhodobých kontraktů na elektřinu a emisní povolenky indikují, že by potenciálně dosahovaná hrubá marže hnědouhelných elektráren měla v následujících letech dále klesat. A s ní i jejich využití.

Významnou událostí loňského roku bylo v této souvislosti ukončení provozu největší české černouhelné elektrárny Dětmarovice, ke kterému došlo na jaře. Elektrárna, která disponovala instalovaným výkonem 600 MW (původně 800 MW), byla odstavena po téměř 50 letech provozu.

Na obzoru je zřejmě také ukončení provozu hnědouhelných elektráren Chvaletice a Počerady a hnědouhelné teplárny v Kladně, které provozuje energetická skupina Sev.en. Ta na konci listopadu oznámila záměr ukončit provoz uvedených zdrojů, jejichž celkový instalovaný výkon přesahuje 2 GW, v prosinci 2026 nebo nejpozději v březnu 2027.

Jiří WERTZ