Stavebnictví bude chybět 74 000 odborníků

České republice chybějí kvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví. Nedojde-li ke změně současných trendů, bude do pěti let v tuzemsku chybět 74 000 lidí v odborných technických profesích. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS).

»Do průzkumu jsme zařadili 103 firem různých velikostí i specializací. Dohromady v nich pracuje přes 12 % všech zaměstnanců ve stavebnictví. Na základě údajů ČSÚ o počtech studentů technických oborů jsme pak předpověděli další vývoj situace,« uvedl prezident SPS Jiří Nouza.

Dostupnost kvalifikovaných sil je už nyní špatná nebo přinejmenším nedostatečná, uvedlo 91 % dotazovaných firem. Přesto za pět let budou oslovené firmy potřebovat v průměru o 5 % lidí víc než nyní. Jen mezi zaměstnanci to představuje nárůst zhruba o 11 000 lidí. Přibližně stejný počet bude podle odhadu SPS potřeba také mezi podnikateli a OSVČ.

»Výsledný součet 22 000 představuje pouze potřebný nárůst pracovníků v dalších pěti letech. Nezohledňuje však přirozený úbytek lidí – například v důsledku odchodu do důchodu. Obor každoročně přichází zhruba o 10 000 lidí. Když tohle přičteme, budeme za pět let potřebovat o 74 000 pracovníků víc než nyní,« vypočítal technický ředitel SPS Pavel Ševčík.

Podle personálního ředitele Metrostavu Ladislava Profota se na pozici marketéra nebo personalisty běžně přihlásí 23 zájemců. Firmy poptávající třeba elektrikáře ale dostávají v průměru pouze čtyři životopisy, na pozice stavbyvedoucího dokonce ještě o jeden dva méně. Nedostatek pracovních sil se tak podle něho stane základním omezením rozvoje celého sektoru stavebnictví.

Kriticky ubývá absolventů technických oborů

Na nedostatku lidí má zásadní podíl rapidní úbytek studentů technických oborů – a to jak na učilištích a středních školách, tak na univerzitách. Podle čerstvých údajů ČSÚ klesly počty studentů technických, výrobních a stavebních oborů na vysokých školách od roku 2001 o 27 %. V konkrétních číslech to znamená, že tyto obory v loňském roce studovalo o 14 000 studentů méně než před 24 lety. Přitom celkový počet vysokoškolských studentů vzrostl za stejné období o polovinu. Zatímco na přelomu tisíciletí studovala technické obory víc než čtvrtina všech vysokoškolských studentů, loni to bylo jen necelých 12 %. Relativně tedy klesl zájem o tyto obory víc než o polovinu. Největší popularity dosahovaly před 15 lety, kdy ČSÚ evidoval 64 000 vysokoškolských studentů. V posledních třech letech jejich počet spadl na pouhých 37 000.

Podobně klesají i křivky počtu studentů na odborných učilištích nebo středních školách.

Stát hází technickému vzdělávání klacky pod nohy

Stát v posledních letech upřednostňuje namísto technických oborů spíš všeobecné vzdělávání. V krajích tak dotuje zřizování lyceí, která odborná učiliště a střední školy – už tak bojující s nenaplněnou kapacitou – připraví o další studenty.

Takto situaci vnímá i Jiří Košťál, ředitel Střední školy stavebních řemesel Brno Bosonohy: »Zjednodušeně řečeno: absolvent učebního oboru umí výrobek vyrobit. Absolvent ‚průmyslovky‘ ho umí navrhnout. Absolvent lycea možná prošel kolem obrázku s daným výrobkem.«

Podle prezidenta SPS budou důsledky devastující a nejvíc na to ve výsledku doplatí stát, který na jedné straně plánuje velkolepou dostavbu Dukovan, obří projekt vysokorychlostních tratí a řadu dalších velkých projektů, ale zároveň dělá absolutní minimum pro to, aby tyto projekty měl kdo realizovat.

»Nemůžu se ubránit dojmu, že řada politiků místo dlouhodobých strategií upřednostňuje jen momentální boj o hlasy voličů. A když se voličům zrovna nelíbí matematika a fyzika, klidně obětují jeden z páteřních oborů české ekonomiky,« uzavřel Nouza.

(jw)