Poslanci navrhli v rozpočtu přesuny za téměř sto miliard
Poslanci v průběhu druhého čtení návrhu letošního státního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Nejvíc návrhů přednesli poslanci hnutí ANO a po nich zástupci SPD. Přesuny ale navrhli i vládní poslanci.
Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun.
O pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou příští čtvrtek. Rozhodovat budou také o přesunech peněz souvisejících s Ukrajinou. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by Sněmovna měla o těchto návrzích hlasovat přednostně. Jde o tři pozměňovací návrhy v úhrnu za 2,8 miliardy korun. Peníze mají jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině a na posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Na pomoc ukrajinským uprchlíkům chce vláda přidat z rozpočtové rezervy ministerstvu vnitra 1,5 miliardy korun. Dalších 300 milionů si mají rozdělit vnitro a ministerstvo zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Oba pozměňovací návrhy formálně předložil poslanec STAN Petr Letocha (STAN). Úpravu, která převádí z rezervy miliardu ministerstvu obrany, podala ministryně Jana Černochová (ODS).
Peníze na pomoc Ukrajině a na armádu chce vláda brát z vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna z ní může přesunout podle Stanjury necelé tři miliardy korun, aby neklesla pod zákonnou mez.
K případnému rozdělení zbude v rezervě po schválení trojice přesunů navrhovaných vládou podle Stanjury asi 199 milionů korun. Když se vyčerpají, o dalších úpravách směřujících do rezervy už Sněmovna nebude moci hlasovat, připomněl. Ministr doufá v to, že vznikne politická dohoda o pořadí pozměňovacích návrhů, v němž o nich budou poslanci příští čtvrtek hlasovat.
»Nevím, proč jsme se dnes sešli, když vládní rozpočtová rezerva je skoro prázdná,« reagoval na postup vlády místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).
I tak se vláda při hlasování může spolehnout na podporu poslanců hnutí ANO. Předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová informovala, že členové hnutí vedle přesunů na pomoc Ukrajině podpoří i zvýšení obranných výdajů. »My ho podpoříme, protože je to krok správným směrem,« řekla exministryně financí. Míní ale, že navrhovaná jedna miliarda navíc obraně nebude stačit. Schillerová také vyzvala vládu, aby přehodnotila část plánovaných rozpočtových škrtů a aby v souvislosti s inflací, která také zvýší rozpočtové příjmy, pomohla zvládnout růst cen i českým občanům.
Více peněz pro sport nebo hasičům
Rozpočtový výbor již dříve doporučil škrty v rozpočtech šesti kapitol včetně Hradu, Parlamentu nebo například Ústavního soudu. Prezidentská kancelář by tak měla přijít asi o 22 milionů a Sněmovna o 39 milionů. Šimon Heller (KDU ČSL) přesto přednesl návrh, který odebírá Hradu dalších šest milionů korun. Navrhovaný přesun šesti milionů podle něho patří do řady protiruských sankcí.
Karel Tureček (ANO) chce přesunout celkem dvě miliardy korun na rozvoj venkova a podporu vodního hospodářství. Peníze chce vzít z výdajů na obsluhu státního dluhu. Poslanci SPD chtějí brát peníze hlavně z odvodů do rozpočtu EU. Například Vladimír Zlínský chce ponechat pět miliard z odvodů do EU ve vládní rozpočtové rezervě.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec chce přesunout 350 milionů korun na program Nová zelená úsporám. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) chce přesouvat stovky milionů na platy policistů nebo vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů. Skupina poslanců ANO v čele s Alešem Juchelkou chce přidat tři miliardy korun na příspěvek na bydlení. Margita Balaštíková (ANO) chce přidat miliardu na dotace do sportu. Bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) chce přidat 800 milionů na pokrytí nezbytných výdajů ministerstva spravedlnosti.
Nesnižovat prostředky na investice
Jak Haló noviny již informovaly, bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) s předloženým návrhem rozpočtu nesouhlasí. Kritizovala mimo jiné snížení prostředků na investice, a to i pro sportovní kluby, což pokládá za špatné. »Rozpočet není protiinflační, není prorůstový, protože se snižují investice, má za cíl pouze snížení schodku, a to za každou cenu. Určitě to bude mít dopad na občany, když už ne přímo na některé skupiny, tak určitě zprostředkovaně,« řekla Vostrá našemu listu.
Premiér Petr Fiala (ODS) nevyloučil, že vláda během roku přistoupí k úpravám už schváleného státního rozpočtu. Důvodem je současná situace na Ukrajině. Ta je podle Fialy obtížně předpověditelná a není známo, jaké dopady bude mít. Předseda vlády uvedl, že vláda nechce dál setrvávat v rozpočtovém provizoriu a chce schválit rozpočet co nejdříve. »Já ale nemohou vyloučit, a říkám to nerad, ale nemohu vyloučit, že budeme muset přistoupit v průběhu roku ještě k nějaké novele,« připustil.
Dá se předpokládat, že vládní koalice svůj první státní rozpočet prosadí. Rozpočet dostane k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
(jad)
